Konjunkturální průzkum – září 2021

Celková důvěra v ekonomiku se v září meziměsíčně snížila, klesla třetí měsíc v řadě. Na rozdíl od srpna přispěly k jejímu poklesu nejen podnikatelé, ale i domácnosti. Důvěra v obou těchto segmentech byla naposledy nižší letos v dubnu. Optimismus podnikatelů srážely, podobně jako na počátku letních prázdnin, hlavně problémy v průmyslu. Statistické šetření probíhalo od 1. do 17. září v mírně zhoršené epidemické situaci, která však prakticky nenarušovala běžný chod provozoven obchodů i dalších služeb.

Důvěra v průmyslu se v září meziměsíčně snížila a potvrdila nepříznivý vývoj patrný po celé 3. čtvrtletí. Horší zde byla důvěra podnikatelů naposledy loni v listopadu. Přetrvávající nedostatek některých výrobních komponent (zejména v automobilovém průmyslu) citelně narušoval plynulost výroby a eskaloval až do neplánovaných odstávek či prodlužování letních dovolených zaměstnanců. V září citelně přibylo podniků s negativními výhledy v oblasti růstu výrobní činnosti v nejbližším období. Na druhou stranu skoro čtvrtina firem očekávala růst výroby. V řadě průmyslových oborů, jejichž dodávky i užití produkce jsou více svázány s domácím trhem, totiž pokračovalo pokrizové oživení. Svou současnou ekonomickou situaci považovalo za dobrou 24 % podniků, za špatnou jen 3 %. Mírně pozitivní zůstávají v této oblasti i výhledy na nejbližší měsíce. To souznělo i s očekáváním v oblasti zaměstnanosti.

Rovněž ve stavebnictví důvěra v září meziměsíčně klesla. Nálada podnikatelů zde od loňského podzimu kolísá bez zřetelně pozitivního trendu a za předpandemickou úrovní nadále zaostává. Čtvrtina podniků vnímala současnou poptávku ve stavebnictví jako nedostatečnou. Ještě více však limituje stavební podniky dlouhodobý nedostatek zaměstnanců, přestože příliv zahraničních pracovníků ani v létě neustal. Hodnocení vlastní současné ekonomické situace podniků bylo nadále příznivé, ale narůstal pesimismus ve výhledech – zejména v půlročním horizontu. Očekávání v oblasti zaměstnanosti zůstala mírně pozitivní.

V obchodě důvěra podnikatelů v září meziměsíčně mírně posílila, a to díky poklesu zásob zboží na skladech – za vysoké je považovalo jen 3 % firem. Pozitivní nálada podnikatelů byla srovnatelná s úrovní v konjunkturním období mezi roky 2015 až 2018. To se odrazilo i v příznivém hodnocení současné a očekávané ekonomické situace podniků stejně jako v plánech na tvorbu nových pracovních míst.

Také ve sledovaných odvětvích služeb celková důvěra mírně vzrostla. Polovina respondentů (nejvíce od počátku pandemie) považovala svou současnou ekonomickou situaci za dobrou. Opatrněji, avšak stále převážně pozitivně, vnímaly firmy ekonomickou situaci i poptávku ve výhledu na nejbližší měsíce. Výrazněji se zlepšila očekávání u zaměstnanosti – sedmina podniků plánuje ve zbylé části letošního roku navýšení počtu pracovníků, více než čtvrtina však stále uvažuje o redukci.

Stav v dílčích odvětvích služeb z pohledu celkové důvěry, poptávky, i zaměstnanosti je nadále výrazně různorodý.

Důvěra spotřebitelů byla v září nejslabší za posledních pět měsíců. Oproti srpnu se zhoršilo hodnocení ve většině sledovaných ukazatelů. Výjimkou byly obavy z růstu nezaměstnanosti, jež díky příznivému vývoji na trhu práce zůstaly nízké. Do popředí naopak stále intenzivněji vstupují obavy z navyšování cen. Ty podporuje zrychlení růstu spotřebitelských cen i očekávání podniků v oblasti růstu prodejních cen vlastních produktů, a to napříč všemi hlavními odvětvími. Podíl domácností, které předpokládaly, že v příštích měsících uspoří nějaké finanční prostředky, se snížil.

Půl roku trvající meziměsíční růst celkové důvěry v ekonomiku v zemích EU se v srpnu zastavil. Projevilo se ochlazení v průmyslu vlivem napětí v globálních dodavatelských řetězcích. Roli hrála i korekce optimistických nálad ve službách a mírné zhoršení spotřebitelské důvěry, ke kterému došlo druhý měsíc v řadě. Proti úrovni z ledna 2020 zůstává celková důvěra v ekonomiku nižší jen ve třetině států EU. Vedle Česka tam patří i většina novějších členských států, včetně Slovenska či Rumunska.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty