Konjunkturální průzkum – srpen 2021

Důvěra v průmyslu se po citelném červencovém poklesu opět meziměsíčně snížila a dosáhla pětiměsíčního minima. Přetrvávající napětí v globálních dodavatelských řetězcích významně narušovalo plynulost výroby klíčových tuzemských exportních odvětví. Naopak v řadě průmyslových oborů, jejichž dodávky i užití produkce je více svázáno s domácím trhem, pokračovalo svižné oživení. Skoro desetina všech podniků v celém průmyslu hodnotila svou současnou poptávku jako více než uspokojivou. Zásoby hotových průmyslových výrobků se meziměsíčně nesnížily, za vysoké je stále považoval téměř každý čtvrtý respondent. Podniky podruhé v řadě snížily svá krátkodobá očekávání u výrobní činnosti. Ta ovšem zůstávala i díky solidní zásobě zakázek stále mírně pozitivní, což se promítalo také do očekávání vyšší zaměstnanosti. Optimismus podniků ohledně vlastní ekonomické situace v příštích třech i šesti měsících dále mírně oslaboval.

Ve stavebnictví se důvěra v srpnu meziměsíčně mírně zvýšila a vrátila na úroveň z počátku letošního jara. I přes dobrou zásobu veřejných i soukromých zakázek tak dosud nevykazuje nálada stavebních podnikatelů zřetelně pozitivní trend. Hodnocení současné poptávky po stavebních pracích se ale meziměsíčně zlepšilo. Krátkodobá očekávání výrobní činnosti i zaměstnanosti zůstala mírně pozitivní. Problém s nedostatkem zaměstnanců se i přes pokračující příliv zahraničních pracovníků ani v létě neutlumil. Jako hlavní bariéru ho v srpnu označilo 35 % podniků. Stále více byly firmy limitovány nedostatkem materiálu i zařízení, což posilovalo cenové tlaky v celém odvětví. Růst stavebních prací očekávalo v nejbližších třech měsících více než 40 % podniků, obdobně jako za konjunktury v roce 2008.

V obchodě se důvěra podnikatelů meziměsíčně mírně snížila, zůstávala však nad úrovní z přelomu let 2019 a 2020. I přes dílčí korekci přetrvalo výrazně pozitivní hodnocení současné ekonomické situace. Příznivé zůstaly i výhledy, a to především na období příštích šesti měsíců. Byly spojeny s nárůstem zaměstnaností, ale i cen.

Také ve sledovaných odvětvích služeb celková důvěra klesla a stále tak nedosáhla předpandemické úrovně. Podniky sice hodnotily svou nynější ekonomickou situaci, současnou i budoucí poptávku hůře než letos v červenci, avšak stále výrazně pozitivně. Více než čtvrtina firem ale nadále uvažovala o redukci zaměstnanosti. Stav v dílčích odvětvích služeb z pohledu celkové důvěry, poptávky, i zaměstnanosti byl výrazně různorodý. Projevovaly se přetrvávající problémy v oborech propojených s cestovním ruchem a v posledních měsících i v těch navázaných na průmysl.

Důvěra spotřebitelů meziměsíčně narostla a kompenzovala tak červencový pokles. Projevil se pozitivní posun u hodnocení celkové ekonomické situace i vlastní finanční kondice. Zvýšila se deklarovaná schopnost uspořit část příjmu. Ve shodě s příznivým vývoje trhu práce mírně klesly obavy lidí z růstu nezaměstnanosti. Naopak s vysokou citlivostí vnímají domácnosti současný i očekávaný cenový růst v ekonomice, což souzní s konjunkturálními očekáváními podniků v oblasti růstu prodejních cen vlastních produktů – především ve stavebnictví, obchodě i průmyslu.

Celková důvěra v ekonomiku v zemích EU vzrostla v červenci meziměsíčně pošesté v řadě. Oproti červnu byl však posun jen mírný. K růstu přispěly podobně jako v jarních měsících především služby. Důvěra spotřebitelů ale červnovou úroveň nepřekonala. Souhrnná důvěra posílila nejvíce ve Francii, Vyšší byla vyjma Polska i ve všech velkých ekonomikách Unie, ze středoevropského regionu pak pouze v Německu a Maďarsku.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty