Konjunkturální průzkum – listopad 2021

Celková důvěra v ekonomiku v listopadu v Česku meziměsíčně nepatrně klesla a dosáhla nejnižší úrovně za posledních sedm měsíců. Mírné zlepšení nálady podnikatelů nestačilo plně kompenzovat výraznější propad důvěry spotřebitelů. Statistické šetření se realizovalo od 1. do 18. listopadu během citelně zhoršující se epidemické situace. Drtivá většina provozoven obchodů i dalších služeb ale stále fungovala v běžném režimu.

Zhoršování důvěry v průmyslu, trvající od letošního léta, se v listopadu zastavilo. Po krátkodobých neplánovaných odstávkách došlo k částečnému obnovení výroby v klíčových provozovnách automobilového průmyslu. To zlepšilo i očekávání výrobní činnosti v příštích měsících. Její růst předpokládala čtvrtina podniků v celém průmyslu, pokles pětina. Přetrvávající nedostatek výrobních komponent udržoval vysoké stavy zásob produkce, což prohlubovalo potíže s odbytem. Mírně negativní vnímání současné poptávky v průmyslu dále posílilo, stav v dílčích odvětvích byl ale rozdílný. Firmy zhoršovaly náhled na svou současnou ekonomickou situaci, ten přesto zůstával mírně pozitivní. To platilo i o výhledu na příští měsíce, s čímž souviselo i plánované mírné zvýšení zaměstnanosti.

Ve stavebnictví důvěra meziměsíčně mírně vzrostla. Na rozdíl od ostatních hlavních odvětví byla dosud letos poměrně stabilní. Listopadový posun nastal díky příznivějšímu hodnocení současné poptávky. Tu ovšem stále více než čtvrtina stavebních podniků vnímala jako nedostatečnou. Vlastní současnou ekonomickou situaci hodnotily stavební podniky výrazně příznivěji než ty průmyslové. V půlročním výhledu tomu však bylo opačně – skoro u třetiny stavebních firem převládal pesimismus spojený i s nižší předpokládanou stavební činností. Ten se ale zatím nepomítal do oblasti lidských zdrojů, neboť takřka 85 % podniků očekávalo stabilní zaměstnanost.

Přestože se důvěra v obchodě meziměsíčně mírně snížila, zůstávala vysoká. Letos v říjnu byla totiž nejvyšší za posledních tři a půl roku. I přes sílící cenový růst se projevoval vysoký nákupní apetit domácností, zejména v oblasti nepotravinářského zboží. Za dobrou považovalo svou současnou ekonomickou situaci 44 % podniků, za špatnou jen 5 %. S tím souzněly i plány na nábor nových pracovníků. Krátkodobá pozitivní očekávání vlastní ekonomické situace obchodní podniky dále lehce tlumily. I tak předpokládala zlepšení v příštím půlroce třetina z nich, zhoršení jen desetina.

I ve sledovaných odvětvích služeb důvěra v listopadu mírně klesla. Optimismus ohledně současné i očekávané poptávky se snížil, příznivé hodnocení své současné ekonomické situace zato podniky posílily. Důvěra v dílčích odvětvích služeb byla odlišná, ke zhoršení došlo v oborech spjatým s cestovním ruchem, u nichž se patrně projevilo i zpřísnění protipandemických restrikcí. Počet podniků ve službách očekávající v nejbližších měsících zlepšení ekonomické situace se oproti říjnu výrazně snížil. Stále ale převládal mírný optimismus, byť slabší než v obchodě.

Důvěra spotřebitelů se meziměsíčně propadla nejvíce od loňského října. Pesimismus domácností byl tak nejsilnější od března 2021, kdy vrcholila poslední pandemická vlna spojená s razantním omezením mobility osob. Sílící negativní náhled na budoucí ekonomickou situaci v ČR a nově i obavy z vyšší nezaměstnanosti se promítají do horších očekávání vlastní finanční situace domácností. Zároveň limitují i jejich schopnost tvorby úspor, jejichž růst by se v ukazateli celkové spotřebitelské důvěry jinak pozitivně projevil. Obavy lidí z cenového růstu, v nichž se projevuje citlivé vnímání nákladů spojených s bydlením, dosáhly nového maxima v historii sledování. To korespondovalo s rekordními očekáváními podniků v oblasti růstu prodejních cen vlastních produktů – v průmyslu, obchodu i službách.

Celková důvěra v ekonomiku v zemích EU v říjnu mírně narostla a vrátila se tak na úroveň z počátku letošního léta. Projevilo se zejména meziměsíční oživení ve službách. Říjnový vývoj na úrovni států byl rozdílný – celková důvěra klesla v zemích s rychlejším nástupem podzimní pandemické vlny (velká část balkánských a pobaltských států, ale i např. Slovensko).

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty