Konjunkturální průzkum – leden 2021

Souhrnná důvěra v ekonomiku se po krátkém oživení na konci loňského roku v lednu 2021 meziměsíčně snížila. Přispěl k tomu hlavně nepříznivý vývoj nálady spotřebitelů. Slabší důvěru vyjádřili i podnikatelé, a to ve všech hlavních sledovaných odvětvích.

Šetření probíhající od 1. do 18. ledna zachytilo vrcholící povánoční epidemickou vlnu doprovázenou výraznějším omezením nákupních možností obyvatelstva i volnočasových aktivit. Horší vstup do nového roku měli z pohledu dosažené celkové důvěry podnikatelé naposledy v roce 2009, spotřebitelé pak v roce 2013. Na druhou stranu podniky v klíčových odvětvích očekávají během dalších tří měsíců zlepšení poptávky.

Důvěra v průmyslu se proti konci loňského roku lehce snížila, neboť přibyly podniky negativně hodnotící svou současnou poptávku. Naopak krátkodobá očekávání u výrobní činnosti zůstala beze změn. Byť loni musely průmyslové podniky (vč. automobilek) přistoupit k propuštění, krátkodobé vyhlídky u zaměstnanosti se v posledním čtvrtletí zlepšovaly – v lednu byly nejpříznivější od léta 2019. Souvisí s tím i využití výrobních kapacit ve zpracovatelském průmyslu (růst na 86 %), které se vrátilo na úroveň před započetím pandemie. To platilo i pro celkovou důvěru podnikatelů. Více než třetinu průmyslových podniků limitovala nedostatečná poptávka, její role však byla nejslabší za poslední rok a půl. Naopak role nedostatku materiálu či zařízení rostla (na 17 %).

Důvěra ve stavebnictví se v lednu vlivem prohloubení negativního hodnocení současné poptávky meziměsíčně snížila. V posledních pěti měsících ale zůstává důvěra v odvětví poměrně stabilní. To platí i pro hlavní růstové bariéry – nedostatek pracovníků trápí třetinu stavebních podniků, slabá poptávka čtvrtinu.

V obchodě klesla důvěra ze všech hlavních odvětví v lednu meziměsíčně nejvíce. Byla nejnižší za posledních půlrok. Oslabila pozitivní očekávání celkové ekonomické situace v příštích třech měsících. Omezenější možnosti odbytu se promítly do rostoucího stavu zásob zboží na skladech.

Důvěra se snížila i ve službách, a to vlivem horší současné ekonomické situace podniků i prohloubení negativního pohledu na aktuální poptávku. Třetina podniků snižovala v posledním čtvrtletí stavy zaměstnanců, obdobný podíl firem totéž plánuje v následujících třech měsících. Nedostatečná poptávka představuje hlavní růstovou bariérou pro 30 % podniků ve službách, což je jedna z nejvyšších hodnot od konce recese z roku 2013. Naopak čtvrtina podniků žádnou významnou bariéru nevykazovala. To dokládá, že stav v dílčích odvětvích služeb je stále výrazně diferencovaný.

Negativní saldo spotřebitelské důvěry se v lednu prohloubilo. Jeho úroveň byla ale mírně příznivější než v říjnu či listopadu 2020. Rostoucí obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace byly doprovázeny očekáváním růstu nezaměstnanosti i cen. Počet registrovaných uchazečů o práci přitom dosud výrazněji nerostl a meziroční tempo spotřebitelské inflace ke konci roku 2020 sláblo. Úmysl domácností spořit sice meziměsíčně klesl, v posledních čtvrtletích ale zůstává jeho úroveň vysoká, a to i ve srovnání se státy EU.

V prosinci souhrnná důvěra v ekonomiku v EU mírně ožila, což ale plně nevykompenzovalo nepříznivý listopadový vývoj. Za oživením stál ve většině zemí pozitivní posun důvěry v průmyslu. Ze středoevropského regionu vykazovalo nadále nejvyšší souhrnnou důvěru v ekonomiku Německo, nejslabší Polsko. Ve srovnání s počátkem roku 2020 dosáhlo vyšší důvěry jen Lucembursko, naopak citelnější propad byl patrný ve většině novějších členských států EU (např. Chorvatsku, Bulharsku či Polsku).

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty