Konjunkturální průzkum – červenec 2021

Důvěra v průmyslu, která se v předchozím měsíci nacházela na více než desetiletém maximu, se v červenci výrazně snížila. Hlubší meziměsíční ochlazení zaznamenala jen při loňském startu pandemie a také na počátku hluboké hospodářské recese, jež do Česka dorazila na sklonku roku 2008. Oproti červnu 2021 citelněji klesl počet podniků hodnotících pozitivně svou současnou poptávku i celkovou ekonomickou situaci. Zásoby průmyslových výrobků narostly, za vysoké je považoval téměř každý čtvrtý podnik. Od začátku roku v Česku, podobně jako v EU, významně roste podíl průmyslových podniků limitovaných nedostatkem vstupních materiálů a zařízení. V tuzemsku šlo v současnosti již o každý třetí podnik a pro celé odvětví to znamenalo nejvýznamnější růstovou bariéru. Byť byl tento problém nejvíce patrný v automobilovém průmyslu a navazujících oborech, nevyhýbal se ani kovovýrobě, výrobě stavebních materiálů či chemickému průmyslu. Přestože mohl v dotčených podnicích narušit plynulost výroby, nevedl zatím k poklesu využití výrobních kapacit. To ve zpracovatelském průmyslu na počátku 3. čtvrtletí přesáhlo 88 %, což bylo nejvíce za posledních třináct let. V průmyslu nadále převažovaly pozitivní krátkodobé výhledy u výrobní činnosti i v oblasti zaměstnanosti. Optimismus ohledně celkové ekonomické situace v příštích třech i šesti měsících mírně oslabil.

Ve stavebnictví se důvěra meziměsíčně mírně snížila. Nálada podnikatelů zde v posledních měsících kolísá a oživení není tak zřetelné jako v ostatních částech ekonomiky. Hodnocení současné poptávky po stavebních pracích se podruhé v řadě meziměsíčně zhoršilo. Neuspokojivě ji stále vnímal každý čtvrtý podnik. Klíčovou růstovou bariérou celého odvětví ale zůstával nedostatek pracovníků. Krátkodobá očekávání výrobní činnosti i zaměstnanosti však setrvala v mírně pozitivním pásmu. Více než 40 % stavebních podniků vnímalo svou současnou ekonomickou situaci příznivě, ve výhledech jsou ovšem firmy mnohem opatrnější, očekávání pro zbývající část roku jsou spíše neutrální.

V obchodě se důvěra meziměsíčně nezměnila a setrvala na zhruba tříletém maximu. Vlastní ekonomickou situaci vnímalo příznivě 45 % podniků, obdobný podíl firem očekával zlepšení i v období nejbližších šesti měsíců. To se odrazilo i v plánech na navýšení počtu zaměstnanců. Také ve sledovaných odvětvích služeb celková důvěra oproti červnu stagnovala a byla jen mírně slabší než na počátku loňského roku. Jako dobrou hodnotila svou současnou ekonomickou situaci takřka polovina podniků, více než třetina očekávala v nejbližším období růst poptávky. Negativní výhledy v oblasti zaměstnanosti se druhý měsíc v řadě zmírnily. O zvyšování počtu pracovníků v příštích třech měsících tak uvažoval již každý šestý podnik. Zlepšující se situaci ve službách dokládá i to, že 29 % podniků v nich nevnímalo žádné významné růstové bariéry, což bylo nejvíce od počátku pandemie.

Důvěra spotřebitelů se po tříměsíčním růstu v červenci snížila. Obavy lidí ze zhoršení celkové ekonomické situace i vlastní finanční kondice meziměsíčně mírně posílily. V pozadí mohou být obavy domácností ze zhoršení situace na pracovním trhu a zejména stále citlivější vnímání současného i očekávaného cenového růstu v ekonomice. Ten koresponduje i s konjunkturálními očekáváními podniků v oblasti růstu prodejních cen vlastních produktů, a to ve všech hlavních odvětvích.

Celková důvěra v ekonomiku v zemích EU rostla meziměsíčně popáté v řadě. Červnový růst byl tažen zejména vyšší důvěrou podniků ve službách a pokračujícím pozitivním posunem u domácností. Mezi členy Unie byl růst celkové důvěry nejvýraznější v Rakousku, dobře si ale vedla i většina ostatních středoevropských zemí. Z významných ekonomik klesla důvěra pouze ve Španělsku.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty