Konjunkturální průzkum – červen 2021
24. 06. 2021
Statistiky Ekonomika Konjunkturální průzkumy
Celková důvěra v ekonomiku dále posilovala. V červnu meziměsíčně výrazněji vzrostla potřetí v řadě a byla zároveň nejsilnější od února 2019. Optimismus dále narůstal jak mezi spotřebiteli, tak v podnikatelském segmentu, kde důvěra vzrostla napříč všemi hlavními odvětvími. Jestliže byl v dubnu a květnu meziměsíční růst důvěry tažen zejména vybranými odvětvími služeb, v červnu se přidal i průmysl. Šetření probíhající od 1. do 17. června spadalo do období výrazného zklidnění epidemické situace, což vytvořilo prostor pro další uvolnění restriktivních opatření ve službách a rozšíření palety možností volnočasových aktivit obyvatel, včetně cestovního ruchu.
Důvěra v průmyslu vystoupala v červnu na více než desetileté maximum, což souviselo především s náhledem na současnou poptávku. Jako více než uspokojivou ji vnímal již každý osmý podnik. Velmi vysoké využití výrobních kapacit, které se v některých odvětvích blížilo 100%, se pozitivně odrazilo v příznivém hodnocení současné ekonomické situace podniků i v pozitivních krátkodobých výhledech u výrobní činnosti i v oblasti zaměstnanosti. Ty byly nejvyšší za poslední tři roky. K vysokému červnovému saldu důvěry významně přispěla výroba motorových vozidel s navazujícími odvětvími, ale také např. chemický či potravinářský průmysl.
Ve stavebnictví se důvěra meziměsíčně zvýšila jen mírně. Nálada podnikatelů zde v posledních měsících spíše kolísá a oživení není tak zřetelné jako v ostatních částech ekonomiky. Hodnocení současné poptávky po stavebních pracích se oproti květnu zhoršilo. Neuspokojivě ji stále vnímal skoro každý čtvrtý podnik. Celé odvětví ale silně limituje i nedostatek pracovníků. V červnu ho jako významnou růstovou bariéru označila více než třetina respondentů. Skoro každý desátý podnik byl ale sužován i nedostatkem materiálu a zařízení, což byla jedna z nejvyšších hodnot ve více než 20leté historii sledování. To se projevovalo i sílícími cenovými tlaky. Růst prodejních cen v příštích třech měsících avizoval již více než každý čtvrtý stavební podnik. Firmy nahlížely na svou současnou ekonomickou situaci příznivě. Výhledy na příští měsíce ale oproti květnu oslabily a na rozdíl od průmyslu nebyly jednoznačně pozitivní.
V obchodě se důvěra meziměsíčně opět zvýšila a dosáhla více než tříletého maxima. Již více než 40 % podniků vnímalo svou současnou ekonomickou situaci jako dobrou, podobný podíl firem očekával další zlepšení v nejbližších měsících. Citelnější snížení zásob zboží na skladech oproti květnu může signalizovat rostoucí nákupní apetit domácností. V nejbližších šesti měsících předpokládalo zlepšení své hospodářské situace 46 % podniků, zhoršení jen 5 %. To se odrazilo i v plánech na navýšení počtu zaměstnanců.
Přestože důvěra ve sledovaných odvětvích služeb meziměsíčně výrazně vzrostla třetí měsíc v řadě, stále za svou úrovní z počátku loňského roku mírně zaostávala. Pozitivní hodnocení současné i očekávané poptávky oproti květnu významně posílilo. Negativní očekávání v oblasti zaměstnanosti se snížila. O zvyšování počtu pracovníků v příštích třech měsících uvažovalo 13 % podniků, nejvíce za poslední dva roky. Výhled na vlastní hospodářskou situaci v nejbližších šesti měsících zůstal pozitivní, byť zdaleka ne tak výrazně jako u obchodníků.
Důvěra spotřebitelů posílila v červnu méně než v předchozích měsících. Poprvé ale převýšila úroveň z období těšně před propuknutím pandemie. Obavy lidí z nárůstu nezaměstnanosti se dále mírnily, což souznělo s pozitivními trendy na pracovním trhu. Naopak obavy z cenového růstu sílily, což odpovídalo i konjunkturálním očekáváním podniků v oblasti růstu prodejních cen.
Očekávaná schopnost lidí uspořit část finančních prostředků se meziměsíčně mírně zvýšila.
Celková důvěra v ekonomiku v zemích EU dosáhla v květnu více než tříletého maxima. Meziměsíčně vzrostla počtvrté v řadě. Květnový růst byl tažen zejména službami, pozitivní posun byl ale patrný i v dalších hlavních odvětvích. Mezi členy Unie byl růst celkové důvěry nejvýraznější v Itálii a Řecku, k poklesu došlo naopak jen na Slovensku. V osmičce států Unie (vč. Česka, Slovenska či Maďarska) stále zůstávala celková důvěra pod úrovní z přelomu let 2019 a 2020.
Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty