Přejít k obsahu

Konjunkturální průzkum – duben 2021

Jiří Kamenický

24. 03. 2021

  • Statistiky
  • Ekonomika
  • Konjunkturální průzkumy

Duben přinesl výrazné zlepšení souhrnného indikátoru důvěry, jehož úroveň se tak dostala nejvýše od března 2020. Pozitivní meziměsíční posun, jenž patřil spolu s loňským červencem k nejvyšším v historii sledování, prostoupil drtivou většinu důležitých oblastí ekonomiky. Citelně oživila důvěra v obchodě i vybraných službách a oslabil výrazně negativní sentiment spotřebitelů, který byl patrný po celé 1. čtvrtletí 2021.

Šetření probíhající od 1. do 19. dubna spadalo do období zlepšující se epidemické situace spojené s očekáváním blížícího se rozvolnění ekonomiky. To se patrně pozitivně odrazilo v očekávání poptávky i ekonomické situace podniků. Citelnější omezení nákupních možností domácností sice přetrvávalo, ukončení více než půl roku trvajícího nouzového stavu však přineslo výraznější uvolnění restrikcí v oblasti mobility obyvatelstva.

Důvěra v průmyslu v dubnu meziměsíčně posílila na téměř tříleté maximum. Růst výroby v příštích třech měsících avizoval již každý šestý podnik. S tím souvisela i rostoucí poptávka po nových pracovnících. Hodnocení současné celkové poptávky bylo nejlepší od počátku roku 2019. I tak ale zůstalo mírně negativní. Nedostatečná poptávka stále významně limitovala skoro třetinu průmyslových podniků, a je tedy již více než dva roky jejich hlavní růstovou bariérou. Již od počátku roku 2021 omezuje některé klíčové exportní podniky stále intenzivněji nedostatek materiálových vstupů pro výrobu. Pozitivní náhled na celkovou ekonomickou situaci v nejbližších měsících posílil. Na přelomu 1. a 2. čtvrtletí tak očekávaly podniky ve zpracovatelském průmyslu pro celý letošní rok růst investic o 11 %, obdobný odhad z října a listopadu loňského roku činil +2 %.

Důvěra ve stavebnictví meziměsíčně oslabila a vrátila se na úroveň z poslední třetiny loňského roku. Po slibném březnovém vývoji se náhled na současnou poptávku opět zhoršil. Negativně ji hodnotil každý čtvrtý podnik. Meziměsíčně oslabily i krátkodobé výhledy – jak v oblasti poptávky, tak i celkové ekonomické situace. Ty tak na rozdíl od ostatních hlavních odvětví nebyly v dubnu jednoznačně pozitivní. S tím souvisel opatrnější náhled stavebních podniků na zaměstnanost, podíl respondentů očekávajících v příštích třech měsících zvýšení počtu zaměstnanců se meziměsíčně snížil.

V obchodě se důvěra meziměsíčně zvýšila a nepříznivý trend z předchozí části letošního roku se tak zastavil. Projevil se zejména citelnější nárůst pozitivních očekávání celkové ekonomické situace v nadcházejících třech i šesti měsících. Oproti březnu narostl stav zboží na skladech, což mohlo souviset s přípravou podniků na očekávané uvolnění prodeje.

Rovněž ve službách důvěra meziměsíčně výrazně vzrostla a dosáhla nevyšší úrovně od září 2020. Negativní náhled na současnou poptávku oproti březnu oslabil, podíl podniků očekávajících její zlepšení v příštích třech měsících podstatně narostl. Příznivější bylo i očekávání ekonomické situace, zejména v horizontu šesti měsíců. Výhledy v oblasti zaměstnanosti ovšem zůstávají, na rozdíl od odvětví obchodu, stále negativní. Třetinu podniků ve službách limitovala nedostatečná poptávka, podobný podíl pak blíže nespecifikované faktory související patrně s protipandemickými opatřeními. Žádné bariéry růstu deklarovalo jen 18 % podniků, nejméně za celou dobu sledování.

Saldo spotřebitelské důvěry meziměsíčně posílilo na nejvyšší hladinu od loňského září. Obavy lidí ze zhoršení celkové ekonomické situace v příštích dvanácti měsících poklesly, současně narostla i očekávaná schopnost uspořit část finančních prostředků. I přes dílčí zlepšení zůstaly obavy domácností z růstu nezaměstnanosti vysoké.

Meziměsíční růst souhrnného indikátoru důvěry v zemích EU v březnu zrychlil. Pozitivní posun zaznamenali spotřebitelé i podnikatelé všech hlavních odvětvích – zejména v obchodě a ostatních službách. Nejvíce vzrostla důvěra v Rakousku, Německu a Portugalsku. Naopak Česko a Estonsko byly jediné unijní státy, které postihl i vlivem nepříznivé epidemické situace pokles.

 

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty