Kolik stojí výzkum špičkových technologií

Výdaje na výzkum ICT, biotechnologií a nanotechnologií rostly v Česku v posledních pěti letech dvakrát rychleji než výdaje na výzkum a vývoj celkem.

Špičkovým technologiím věnují ve všech vyspělých státech zvýšenou pozornost jak podniky, tak i státní instituce. Jejich podporou jsou sledovány nejen technologické cíle, ale z podstatné části také specifické cíle státu týkající se např. bezpečnosti nebo zdraví. Investice do výzkumu a vývoje ve vybraných technologických oblastech proto ve svých šetřeních dlouhodobě sleduje i ČSÚ.

V roce 2020 bylo v Česku z podnikových a veřejných zdrojů do výzkumu a vývoje informačních a komunikačních technologií či bio- a nanotechnologií investováno celkem 34 mld. Kč. Jde o více než trojnásobek ve srovnání s rokem 2010. V posledních pěti letech rostly tyto výdaje v průměru o 10 % ročně a na konci minulého desetiletí se na celkových výdajích na výzkum a vývoj v Česku podílely již z 30 %.

Stát podporuje zejména biotechnologie

Ze sledovaných oblastí převažují výdaje na výzkum informačních a komunikačních technologií (ICT). V roce 2020 sem směřovalo celkem 23 mld. Kč, tedy téměř dvakrát více než před pěti lety. Na výzkum a vývoj softwaru, aplikací a ICT služeb šlo 16 mld. Kč, zbylých 7 mld. Kč pak směřovalo do ICT zařízení a elektronických součástek. Oblast digitálních technologií se u nás v roce 2020 podílela na celkových výdajích na výzkumnou a vývojovou činnost již z jedné pětiny.

Do výzkumu biotechnologií bylo investováno ve stejném roce téměř 8 mld. Kč a do nanotechnologií 3,4 mld. Kč. Ve výzkumu biotechnologií hrají významnou roli veřejné výzkumné instituce spadající pod vládní sektor, které se v roce 2020 na celkových výdajích v této oblasti podílely z jedné poloviny. V oblasti nanotechnologií mají kromě podniků významné zastoupení i vysoké školy.

Více než pětina (22 %) výdajů na výzkum a vývoj v uvedených technologických oblastech pocházela ze státního rozpočtu. Stát financuje především výzkum v oblasti biotechnologií, který z velké části probíhá v ústavech Akademie věd ČR, na vysokých školách a ve fakultních nemocnicích. Role státu je významná rovněž ve financování výzkumu nanotechnologií. Naproti tomu výzkum a vývoj ICT je ze státního rozpočtu financován v posledních letech jen z jedné desetiny.

Výdaje státu na VaV ve vybraných oblastech (mld. Kč)

Soukromé firmy se zaměřují na ICT

Rozhodující roli ve výzkumu a vývoji ICT hraje především soukromý sektor. V roce 2020 výzkum a vývoj v této oblasti provádělo 664 firem, ale jen 39 z nich vynaložilo na tuto činnost více než 100 mil. Kč. Celkem bylo na výzkum a vývoj ICT zařízení a služeb v podnicích vynaloženo 21,5 mld. Kč, což představovalo 94 % z celkových výdajů na tyto činnosti ve všech sektorech naší ekonomiky. V posledních letech si v Česku otevřela své pobočky řada především amerických firem provádějících výzkum a vývoj v oblasti IT činností. Vysoké částky do výzkumu a vývoje směrují především ty, které sídlí v Praze a v Brně.

V hlavním městě působí mnoho zahraničních společností zaměřujících se na oblast databází a IT bezpečnosti (např. Oracle nebo Veeam Software) a nacházejí se zde rovněž zahraniční firmy provádějící výzkum v oblasti ICT zařízení a elektronických součástek (např. Siemens nebo Cisco Systems). Dohromady zahraniční firmy u nás na výzkum a vývoj ICT zařízení a služeb vynaložily v hlavním městě 9,1 mld. Kč. V Praze však sídlí i řada domácích firem provádějících výzkum v oblasti IT služeb (např. Avast nebo Seznam.cz), které zde na výzkum ICT vynaložily celkem 3,6 mld. Kč.

Také v Brně má svá významná vývojová centra několik zahraničních softwarových firem (např. Red Hat nebo Solarwinds). V roce 2020 jejich výdaje na výzkum a vývoj dosáhly 3,5 mld. Kč a spolu s řadou menších domácích firem se celkové výdaje na výzkum ICT v moravské metropoli vyšplhaly na 4,8 mld. Kč. Uvedená dvě města se v roce 2020 na celkových výdajích za podnikový výzkum a vývoj v oblasti ICT podílela z 82 %.

Výdaje na VaV ve vybraných oblastech (mld. Kč, běžné ceny)

Zkoumá se i mimo Prahu

Biotechnologický výzkum a vývoj se v Česku v současnosti soustředí především do hlavního města. V Praze sídlí nejen významné ústavy Akademie věd ČR, které se touto činností zabývají, ale působilo zde i 25 ze 112 podniků provádějících v Česku výzkum a vývoj biotechnologií. Dohromady bylo v roce 2020 v Praze na tuto oblast výzkumu vynaloženo 4,3 mld. Kč, což představuje více než polovinu z celkových 7,9 mld. Kč vynaložených na zkoumání biotechnologií u nás.

Kromě Prahy hraje významnou roli v biotechnologickém výzkumu zaměřeném na medicínu i Brno, a to především díky Masarykově univerzitě, dvěma fakultním nemocnicím a Masarykovu onkologickému ústavu. Zmínit je třeba také České Budějovice, kde najdeme Biologické centrum AV ČR, a Středočeský kraj s nedávno vzniklým výzkumným centrem BIOCEV ve Vestci u Prahy.

V oblasti nanotechnologií bylo díky silnému postavení podnikatelského a vysokoškolského sektoru nejvíce finančních prostředků na výzkum a vývoj v roce 2020 vynaloženo v Brně, kde výzkum a vývoj nanotechnologií spotřeboval polovinu z celkových 3,4 mld. Kč směřujících do této oblasti v Česku. Významné finance na výzkum a vývoj především v oblasti nanomateriálů jsou každoročně vynakládány i v Liberci.

V mezinárodním srovnání výdajů na výzkum a vývoj jak v oblasti ICT zařízení, tak především ICT služeb, jednoznačně dominují firmy z USA. Podle posledních dostupných údajů tam bylo ve firmách působících v ICT sektoru na výzkum a vývoj v roce 2020 vynaloženo 150 mld. eur v porovnání s cca 35 mld. eur vynaloženými v EU27. Více než firmy z celé EU dávají na výzkum a vývoj ICT zařízení také Jižní Korea a Japonsko, údaje za Čínu nejsou k dispozici.

Ještě větší náskok než v ICT mají USA v podnikovém výzkumu v oblasti biotechnologií. Z evropských zemí zaujímá tato oblast významné postavení v soukromých společnostech v Belgii, ve Švýcarsku, ve Francii a v Dánsku. Rovněž v případě nanotechnologií vkládají nejvíce finančních prostředků do výzkumu firmy v USA, ze zemí EU v Německu.

Výdaje na VaV ve vybraných oblastech podle krajů (2020, mld. Kč)

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Věda, výzkum, inovace