Přejít k obsahu

Kolik platíme za bydlení

Simona Měřínská

12. 11. 2024

  • Statistiky
  • Lidé
  • Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností
  • Životní podmínky domácností

V nájmu bydlí zhruba pětina domácností v Česku, vydá za něj v průměru 30 % ze svých příjmů. Náklady na bydlení vloni meziročně vzrostly průměrně o 21,7 %.

Jedním z cílů výběrového šetření Životní podmínky, které ČSÚ provádí už 18 let v řadě, je získávat údaje o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení českých domácností. Podle zatím posledních výsledků z loňského roku žije v České republice téměř 40 % domácností v rodinných domech, ve vlastních bytech pak skoro 30 % domácností. Když k tomu přičteme bezmála 6 % domácností, které žijí v družstevních bytech, můžeme konstatovat, že téměř tři čtvrtiny domácností v Česku bydlí „ve svém“. Bydlení v nájmu se pak týká dlouhodobě zhruba pětiny domácností, vloni to bylo konkrétně 21,2 %. U příbuzných či známých loni bydlelo 6,1 % domácností.

Nejdražší jsou nájmy

Za střechu nad hlavou se samozřejmě platí a cena se liší právě podle toho, jestli bydlíte ve vlastním, anebo v pronájmu. Celkové výdaje za bydlení zjištěné na jaře roku 2023 činily v průměru 8 299 Kč měsíčně na domácnost. Nicméně v nájemních bytech musely domácnosti vydat ze své kapsy v průměru zhruba 12 300 korun měsíčně, přičemž největší položkou bylo samotné nájemné (přes 43 % z celkové částky). Oproti tomu vlastní rodinný dům vycházel z hlediska průměrných vynaložených nákladů na 7 700 Kč měsíčně. V něm lidé zaplatili nejvíce za elektřinu a plyn, které jsou nejčastějšími zdroji energie pro vytápění, a to v součtu 72 % z celkových nákladů. Další velkou položkou ve vlastních rodinných domech byly též výdaje za tuhá a tekutá paliva a vodné a stočné.

Výdaje za bydlení v jednotlivých položkách podle právní formy v roce 2023 (Kč)

Zdroj: ČSÚ, SILC

Všichni víme, že výdaje za bydlení v posledních letech významně rostou. Do roku 2021 byl růst celkových nákladů na bydlení poměrně pozvolný. V roce 2022 se zvedly o 10,4 %, avšak v roce 2023 se celkové výdaje meziročně zvýšily o 21,7 %. Nejvíce se na tom podílel dramatický růst výdajů za plyn (o 43,6 %) a za elektřinu (o 26,4 %). Vodné a stočné se také citelně zvýšilo, konkrétně o 12,2 %. Nájemné se sice zvedlo také, ale meziročně jen o 6,3 %.

Náklady rostou, ale každému jinak

Z hlediska životních podmínek domácností je důležité hodnotit výdaje za bydlení také ve vztahu k příjmům domácnosti. Ze svého čistého příjmu vynakládaly domácnosti za bydlení v roce 2023 průměrně 16,7 %. Tento podíl meziročně vzrostl o 1,9 p. b. Nicméně mezi jednotlivými typy domácností jsou opět významné rozdíly. Rodiny i jednotlivci žijící v nájemních bytech platili za bydlení v průměru 30,3 % ze svých peněžních příjmů. Jejich náklady na bydlení byly totiž oproti vlastnickému bydlení téměř dvojnásobné. Domácnosti bydlící ve vlastním platily výrazně méně – konkrétně v rodinných domech 13,5 % a v bytech v osobním vlastnictví 14 % z čistého příjmu. Lidé, kteří bydlí u příbuzných či známých, sice platí za bydlení podstatně méně, než je průměr za Českou republiku, avšak často jsou to nízkopříjmové osoby a studenti, takže i pro ně představují výdaje za bydlení významnou částku.

Meziroční indexy výdajů za bydlení

Zdroj: ČSÚ, SILC

Výdaje za bydlení a jejich podíl na čistém příjmu domácnosti v roce 2023

Zdroj: ČSÚ, SILC

Koho trápí vysoká zátěž

S růstem nákladů na bydlení došlo rovněž ke zhoršení vnímání těchto nákladů coby zátěže rodinného rozpočtu. Zatímco v roce 2022 vnímalo náklady na bydlení jako velkou zátěž 17,8 % domácností, v roce 2023 podíl těchto domácností vzrostl na 21,2 %. Nejvíce pociťovaly velkou zátěž náklady na bydlení domácnosti v nájemním bydlení, a to téměř 35 % z nich.

V České republice žije již více než půl milionu (514,5 tisíc) domácností, které v roce 2023 platily za bydlení včetně energií více než 40 % ze svých čistých příjmů. V takovém případě hovoříme o tzv. vysoké zátěži bydlením. Necelé dvě třetiny z nich, tj. zhruba 310 tis. domácností, bydlí v pronajatém bytě. Nejčastěji se jedná o ekonomicky neaktivní seniory, kteří žijí sami. Je mezi nimi také více žen než mužů a každý pátý z nich je starší 65 let. Podobný je i podíl osob starších 75 let. Zpravidla žijí ve velkých městech, v bytových domech a mnohdy ve velkometrážních bytech nad 70 m2, což je pro jednotlivce pochopitelně nákladné. Podíl domácností s vysokou zátěží bydlením v posledních dvou letech stoupá, v roce 2023 vzrostl meziročně o 2,3 p. b.

Spokojenost s bydlením v roce 2023 (% domácností)

Zdroj: ČSÚ, SILC

Více o příjmech, výdajích a životních podmínkách domácností se dozvíte na webu ČSÚ zde.