Kolik máme hospodářských zvířat

Statistika má v tomto směru tu výhodu, že jednoduše popisuje pouhý stav věcí a odhaluje souvislosti. Kaž­doročně k 1. dubnu probíhá statistické zjišťování historicky nazvané Soupis hospodářských zvířat, jehož výsledky dávají přehled o velikosti populací jednotlivých druhů hospodářských zvířat členěných do dílčích užitkových, věkových nebo hmotnostních kategorií.

Stabilní stavy skotu

K 1. dubnu 2019 se v ČR chovalo 1 418,1 tis. kusů (+0,2 %) hovězího dobytka. V období posledních čtyř let se tento stav nezměnil z roku na rok o více než 0,6 %, což lze považovat za stabilní situaci. Menší či větší rozdíly byly zaznamenány v dílčích kategoriích. Počet dojených krav pozvolně a dlouhodobě klesá (364,3 tis. ks; −0,3 %). Naopak jejich mléčná užitkovost se stále zvyšuje, a tak dosažená průměrná laktace v roce 2018 (8 526 litrů na krávu; +3,7 %) zajistila při klesajícím počtu dojených krav celkově vyšší produkci mléka (3 078,4 mil. litrů; +2,7 %).
Opačný trend je u krav, jejichž hlavním užitkem je odchované tele, tedy masných. Jejich stavy se dlouhodobě zvyšují (226,3 tis. ks; +2,0 %). Odchovaná telata a mladý skot jsou pro Českou republiku dobrým vývozním artiklem. Od množství mladých zvířat, která zůstanou v českých chovech k výkrmu, se odvíjí produkce jatečných zvířat, především býků. Stavy býků ve výkrmu se v posledních dvou letech snižovaly až na letošních 114,9 tis. ks (–2,3 %). Užitou produkci pak dále snižují vývozy vykrmených býků k porážce do zahraničí. Nicméně hovězí maso pochází též z vyřazených krav a jalovic, jichž se na jatkách v minulém roce i v 1. čtvrtletí 2019 porazilo meziročně více, takže celková produkce hovězího masa mírně rostla.

Pokles ve stavech prasat

Populace prasat v ČR se v dlouhodobém časovém měřítku stále zmenšuje (1 544,1 tis. ks; −0,8 % vzhledem k minulému roku), byť s nepatrnými výkyvy zvýšení z roku na rok, naposledy v roce 2018. Stejný trend mají také stavy prasnic – kategorie, která je určující pro celý chov prasat. Mezní hranicí pro počet prasnic bylo sto tisíc. K této hodnotě stavy poklesly v roce 2012 a od roku 2015 byly již trvale pod ní. Letos, k 1. dubnu, se počet prasnic přiblížil k limitu o dalších 10 tis. nižšímu (90,9 tis. ks; −1,4 %). Se zlepšujícími se podmínkami chovu, zvláště opatřeními omezujícími přenos nákaz na selata, se zvyšuje průměrný počet selat, která odchová jedna prasnice za rok. V roce 2018 to bylo 31,6 narozených selat (+1,3 %) s průměrným úhynem do odstavu 11,0 %. Stávající počet prasnic však nezajistí dostatečný počet selat pro další chov a výkrm prasat. Selata se do České republiky dovážejí z Dánska a Německa. V posledních dvou letech se výrazně zvýšil i vývoz selat, a to tak, že v 1. čtvrtletí 2019 byla bilance počtu dovezených a vyvezených selat vyrovnaná. Proto příliš nepřekvapí, že stavy mladých prasat o hmotnosti 20 až 50 kg se meziročně tak výrazně snížily (342,1 tis. ks; −10,4 %). Rovněž prasat ve výkrmu bylo meziročně méně (565,4 tis. ks; −2,2 %). Tato prasata budou vykrmena během nadcházejícího půl roku. Nedá se tedy očekávat, že by se výroba vepřového masa v tomto období zvýšila.

Krajská nej

Nejvíce skotu (222,4 tis. ks) a ovcí (29,8 tis. ks) chovají zemědělci v Jihočeském kraji. Prasata (319,5 tis. ks) a drůbež (5 253,0 tis. ks) jsou doménou středních Čech. Přepočtením kusů zvířat na dobytčí jednotky (DJ) dostaneme srovnatelný základ pro všechny druhy. Nejvíce hospodářských zvířat v DJ připadá na Kraj Vysočina. Nejvyšší hustota zvířat je v Pardubickém kraji chová se tam 687 DJ na 1 000 ha zemědělské půdy.

Více se dočtete zde: Zemědělství