Kolik je na zemi cest?

Na otázku z písně skupiny Olympic jsme se pokusili odpovědět pomocí statistických dat.

Informace o délkách a kvalitě dopravních spojnic v Česku shromažďuje a spravuje několik institucí. V tomto článku jsme vybrali a shrnuli ty nejvýznamnější.

Silnice

Podle údajů Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se k 1. červenci 2024 na území České republiky nacházelo 55 888 km silnic a dálnic. Naprostou většinu z nich (34 022 km) tvořily silnice III. třídy. Silnice II. třídy dosahovaly celkové délky 14 720 km a silnice I. třídy 5 742 km. Dálniční síť měla 1 394 km (na konci roku 1 501 km).

Ještě více než silnic je v Česku místních komunikací, které zpravidla spadají pod správu měst a obcí. Podle Ročenky dopravy vydávané Ministerstvem dopravy jejich celková délka na konci roku 2023 činila 74 919 km.

Nejvíce silnic prochází Středočeským krajem. Na začátku loňského července jich tu správci vykazovali 9 688 km, z toho 368 km náleželo dálnicím. Na druhém místě se s 6 153 km silnic nacházel Jihočeský kraj a přes 5 tisíc km měly ještě Plzeňský kraj a Kraj Vysočina. Opačný konec žebříčku patřil hlavnímu městu Praha, jehož územím vedlo pouze 80 km silnic, z toho 40 km dálnic. Drtivá většina pražských komunikací tedy spadá do kategorie místních komunikací. Poslední tři příčky před Prahou náležely krajům Libereckému, Zlínskému a Karlovarskému, v nichž se nacházelo mezi 2 000 a 2 500 km silnic.

Délka silnic v krajích k 31. 7. 2024 (km)

Zdroj: Ročenky dopravy, Ministerstvo dopravy

V případě dálnic zaujímá vedoucí pozici opět Středočeský kraj (368 km) následovaný kraji Jihomoravským (160 km) a Olomouckým (144). Více než 100 km dálnic měly na svém území ještě kraje Moravskoslezský, Ústecký a Plzeňský. Nejméně dálnic (pouhých 5 km) procházelo Libereckým krajem.

V letošním roce plánuje Ředitelství silnic a dálnic otevřít 74 km nových dálnic a zahájit výstavbu dalších 64 km.

Délka dálniční sítě v Česku (km)

Zdroj: Ročenky dopravy, Ministerstvo dopravy

Železnice

Celková délka železničních tratí v Česku se v posledních letech příliš nemění. Mezi lety 2021 a 2023 se podle údajů Správy železnic snížila o 28 km na 9 349 km. Naše země se tak s hodnotou 121,2 km délky na 1 000 km2 rozlohy drží s přehledem na prvním místě světového žebříčku v hustotě železniční sítě. Další pořadí náležejí Belgii (118,2 km/km2), Německu (107,5 km/km2) a Lucembursku (104,8 km/ km2). Jiné země už hodnotu 100 km/ km2 nepřesahují. Celosvětové prvenství v délce železničních tratí patří Spojeným státům americkým, na jejichž území je rozprostřeno 225 000 km železnic. Druhou pozici zaujímá Čína se 150 000 km a následuje Rusko s 85 000 km. V hustotě však tyto státy vzhledem ke své rozloze samozřejmě zaostávají. V USA bychom naměřili zhruba 23 km tratí na 1 000 km2, v Číně 16 a v Rusku sotva 5.

Zhruba 78 % českých železnic tvoří jednokolejné tratě, na našem území jich najdeme 7 279 km. Dvojkolejných tratí je 2 005 km a celková délka kolejí je 15 079 km. Elektrifikovaných tratí máme 3 258 km. Statistika Správy železnic dále eviduje 156 052 železničních mostů, 169 tunelů, 1 065 stanic a 1 566 zastávek.

Nejvýše položené místo na železnici v Česku najdeme na trati Strakonice – Volary, v sedle s výškou 997 m n. m. Jen nedaleko od něj se nachází naše nejvýše položená železniční stanice Kubova Huť s nadmořskou výškou 995 m n. m. Nejníže položenou železniční stanicí u nás je Dolní Žleb na trati spojující Děčín s německými Drážďany. Geodetická značka zde udává výšku 127 m n. m.

Železniční síť v Česku k 31. 12. 2023

Zdroj: Správa železnic

Turistické cesty

V České republice je podle údajů Klubu českých turistů značeno 44 000 km pěších turistických tras, 555 km lyžařských tras a skoro 4 000 km pásových cyklistických tras. Dále se zde nachází 2 500 km jezdeckých stezek a 150 km vozíčkářských tras. Na těchto trasách je vyvěšeno 77 000 směrovek a tabulek, 4 300 směrovníků a 1 400 nástěnných map ve stojanech nebo v rámech.

První značená trasa Klubu českých turistů byla vytyčena 11. května 1889 a vedla ze Štěchovic ke Svatojánským proudům na Vltavě. Po výstavbě přehradních nádrží Štěchovice a Slapy skončila značná část této stezky pod vodou. Zbylý úsek v délce asi 3,5 km mezi Štěchovicemi a Slapskou přehradou byl po roce 2010 vybaven replikami historických směrovek a doplněn informačními tabulemi se zajímavostmi z historie i současnosti turistického značení.

Taktéž v roce 1889 byla vyznačena turistická trasa s číslem 0001, která v celé své délce slouží dodnes, a je tak nejstarší dochovanou trasou v Česku. Značená je červenou barvou a začíná na Husově náměstí v Berouně. Vede přes Svatý Jan pod Skalou na Karlštejn. V pozdějších letech byla prodloužena na jihozápadní okraj Prahy, dále na jih od Prahy k soutoku Vltavy a Sázavy, a pak proti proudu Sázavy až do Chřenovic v okrese Havlíčkův Brod na Vysočině. Celkovou délkou 157 km se řadí mezi nejdelší české značené turistické trasy.