Kojenecké ústavy se mění

Už řadu let se mluví o tom, že by bylo dobré ukončit činnost kojeneckých ústavů a pro potřebné nejmenší děti zajistit vhodnější formy péče. Dochází v tomto směru k nějakému pokroku?

Situaci mapovalo loni v únoru a březnu Ministerstvo práce a sociálních věcí, které pro srovnání s předchozími lety využilo data zjištěná organizací Lumos.

Nejmenších dětí v ústavech ubývá

Na počátku roku 2021 fungovalo v České republice 24 dětských domovů pro děti do 3 let věku (DD3). V nich pobývalo 518 dětí, z toho ve věku do 3 let včetně bylo 228 dětí. Počet dětí ve věku do tří let tak mezi roky 2018 a 2021 klesl téměř na polovinu. Celkový počet dětí umístěných v DD3 klesl pouze o 20 %, důvodem je nárůst počtu dětí ve věku 4 a více let v těchto zařízeních. Aktuálně již děti ve věku 4 a více let představují nadpoloviční většinu (56 %) ze všech dětí v DD3. Téměř čtvrtina z dětí pobývajících v DD3 přitom byla ve věku 7 a více let – těchto dětí bylo v zařízeních téměř čtyřikrát více než novorozenců do 1 roku.

V roce 2020 bylo k pobytu v DD3 přijato 263 dětí, což bylo o 174 (40 %) méně než v roce 2019. K nejvýznamnějšímu poklesu počtu příjmů přitom došlo ve věkových kategoriích do 1 roku a do 3 let (v první z nich o 60 %, v druhé o 50 %). Naopak počet přijatých dětí ve věku 4 až 6 let a ve věku 7 a více let se mírně zvýšil.

Počty dětí na pobytu v DD3

Počet dětí přijatých do DD3

Většina (77 %) dětí pobývala v DD3 na základě rozhodnutí soudu. Podíl tzv. smluvních pobytů, tedy pobytů na základě smlouvy o poskytnutí zdravotní služby mezi zákonným zástupcem dítěte a zařízením, ovšem letos oproti roku 2020 vzrostl. Hlavním důvodem je výše popsaný narůstající podíl dětí ve věku 7 a více let, které jsou výrazně častěji umísťovány do zařízení pouze na základě smlouvy se zákonným zástupcem.

Děti na pobytu v DD3 podle právního titulu

Nejohroženější jsou děti romského etnika

Zdravotní stav dítěte byl jedním z důvodů pro umístění v DD3 v 38 % případů, z důvodu násilí pobývalo v DD3 10 % dětí. Jak uvádí zpráva, skutečný výskyt uvedených jevů může být vyšší, protože zařízení nemusela mít u všech dětí k dispozici dostatek informací.

V reakci na rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva byla rovněž zjišťována etnicita dětí umístěných v DD3. Zařízení byla požádána, aby uvedla, zda dítěti připisují romskou etnicitu na základě anamnestických údajů, vzhledu dítěte či jiného podkladu.

Celkem zařízení identifikovala 275 dětí (53 %) jako děti romské, mezi dětmi od 1 do 3 let (včetně) byly téměř dvě třetiny romských.

Podle údajů ministerstva je romských dětí v České populaci přibližně 3,7 %, což zhruba odpovídá podílu dětí s postižením. V DD3 je však romských dětí dvakrát až třikrát více než dětí s postižením.

Do ústavů hlavně v Ústeckém kraji

Z údajů o umísťování dětí v DD3 z regionálního hlediska vyplývá, že počet dětí umístěných do ústavu na 10 tisíc dětí do 6 let v celkové populaci je v Ústeckém kraji desetkrát vyšší než v krajích Pardubickém a Zlínském a čtyřikrát až šestkrát vyšší než ve většině ostatních krajů ČR. Za pozornost stojí, že v Moravskoslezském kraji, který je zatížen sociálním vyloučením a jinými sociálními problémy obdobně jako kraje Ústecký a Karlovarský, je podíl umísťovaných dětí výrazně nižší. Polovina ze všech krajů si aktuálně vystačí pouze s pěti a méně místy v DD3 na 10 tisíc dětí do 6 let v populaci.

Počty dětí v DD3 podle kraje trvalého pobytu (2021)

Cesta k dalšímu zlepšení

Zjištěná data ukazují, že kapacity pobytové péče o nejmenší děti je možné výrazně snížit. Jak uvádí závěrečná zpráva ze šetření, nejdůležitějšími nástroji k tomu jsou zejména posílení prevence, aby ohrožené děti mohly zůstávat ve svých původních rodinách, a rozšíření sítě pěstounů na přechodnou dobu. Podle mnoha zdrojů je taková péče výrazně efektivnější i levnější než pobyt dětí v ústavech.

V případě nezbytnosti umístit děti do pobytové péče lze tuto službu zajistit formou malé pobytové služby v rámci školských či sociálních zařízení, tedy dětských domovů pro starší děti nebo domovů pro osoby se zdravotním postižením. „Klasické kojenecké ústavy“ by tak do budoucna nemusely být vůbec potřebné, ty stávající by se měly přeměnit na poskytovatele komunitních služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny. Zajišťování dlouhodobého pobytu dětí v DD3 by se mělo nadále postupně utlumovat. Řada z kojeneckých ústavů již má různé další služby v nabídce a je zřejmé, že vývoj tímto směrem postupuje. Z hlediska státu by bylo vhodné zacílit zvýšenou pozornost a zintenzivnit podporu uvedené transformace zejména v krajích Ústeckém, Plzeňském a Karlovarském.

Blíží se úplný zánik kojeneckých ústavů

Zásadní změnu do systému přináší novela zákona o sociálněprávní ochraně dětí zveřejněná ve Sbírce zákonů loni v říjnu. Podle ní od roku 2025 již nebude možné umísťovat děti ve věku 3 a méně let do ústavní péče a od ledna 2022 jsou k umístění dítěte do dětského domova pro děti do tří let (kojeneckého ústavu) přípustné pouze zdravotní důvody. Od letošního roku zároveň dochází ke zpřísnění dohledu nad umísťováním dětí do kojeneckých ústavů na základě smlouvy mezi zákonným zástupcem dítěte a zařízením poskytujícím danou službu. Do roku 2025 by tak kojenecké ústavy, jak je známe dnes, měly v České republice zaniknout.

Článek si můžete také přečíst také v časopise Statistika&My.

Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností