Kdo jsou zastupitelé českých krajů?

Typickým krajským zastupitelem je muž okolo 50 let s křestním jménem Jiří. Žen zastupitelek je zhruba pětina.

V září nás čekají v pořadí již sedmé volby do zastupi­telstev krajů. Ty první se konaly v roce 2000, a od té doby došlo ke dvěma výrazným úpravám volebního zákona. První se uskutečnila hned v roce 2002 a zna­menala rozšíření počtu volebních dnů z původně jed­noho na dva tak, jak je známe dnes. Druhá nastala před volbami v roce 2012 a přinesla snížení podílu preferenčních hlasů potřebného pro posun kandidáta na první místo na kandidátní listině z 10 % na 5 % z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro volební stranu ve volebním kraji.

Na obsazení 4 050 zastupitelských pozic, které byly od roku 2000 přiděleny (675 v každých volbách), se podílelo zhruba 2 500 osob, protože řada krajských zastupitelů vykonává svou funkci opakovaně. Devět zastupitelů dokonce setrvává ve své pozici nepře­tržitě od prvních voleb (dva v Karlovarském kraji a v Kraji Vysočina, po jednom pak v krajích Jiho­českém, Pardubickém, Jihomoravském, Zlínském a Moravskoslezském).

Kdo bude tentokrát zvolen krajským zastupitelem, zatím ještě nevíme, můžeme se však očima statistiky podívat na to, kdo byli zastupitelé dosavadní.

Počty subjektů, jejichž zástupci zasedli v krajském zastupitelstvu mezi lety 2000–2020

Zdroj: ČSÚ

Zastupitelé stárli, podíl žen se zvyšuje

Z hlediska pohlaví dominují krajským volbám, ostatně stejně jako ostatním druhům voleb, zvolení muži. Z celkového počtu zastupitelů bylo v souhrnu celého období zvoleno pouze 18,2 % žen. Nicméně jejich podíl od roku 2000 neustále roste. Zatímco v roce 2000 jich mandát získalo pouze 14,4 %, v posledních volbách to bylo více než 22 %. Od prvních voleb ob­sadily ženy nejvíce zastupitelských postů, konkrétně 21,5 %, ve Středočeském kraji. Naopak pouze 14,8 % žen bylo za posledních 20 let zvoleno v Kraji Vyso­čina. V jednotlivých termínech voleb bylo nejméně žen (6,7 %) zvoleno do zastupitelstva Zlínského kraje v roce 2000, nejvíce žen (31,1 %) bylo zvoleno v roce 2020 do zastupitelstva Královéhradeckého kraje.

Podobně jako se zvyšoval podíl žen ve funkci kraj­ské zastupitelky, rostl i průměrný věk zastupitelstev. V roce 2000 se věkový průměr krajských zastupitelů nacházel lehce nad hranicí 47 let, o šestnáct let poz­ději se dostal na 50,1 roku. V roce 2020 však věkový průměr klesl o více než 1,5 roku. Historicky nejmladší zastupitelstvo bylo zvoleno v Moravskoslezském kraji v roce 2012 (45,5 roku), oproti tomu vůbec nejstarší bylo v téže době zastupitelstvo Ústeckého kraje (52,8 roku). V průměru celého období nejstarší zastupi­telé spravují území kraje Karlovarského (49,9 roku), nejmladší jsou zastupitelé kraje Moravskoslezského (46,9 roku).

Historicky nejstarším krajským zastupitelem byl František Čuba, který byl zvolen v roce 2012 ve Zlín­ském kraji, a kterému bylo v době zvolení 76 let. Nej­mladším zastupitelem se ve věku 21 let stala Tereza Hyťhová, kandidující v roce 2016 v Ústeckém kraji.

Průměrný věk zastupitelů v krajských zastupitelstvech

Zdroj: ČSÚ, volby.cz

Starosta a poslanec, ale i chemigraf, žokej či kompostář

Na kandidátní listině se kromě jména a příjmení uvádějí také další povinné údaje. Jedním z nich je povolání kandidáta. U zvolených zastupitelů se bez ohledu na pohlaví nejčastěji objevují povolání jako starosta, místostarosta, náměstek, zastupitel, krajský zastupitel, senátor, poslanec či europoslanec. Kromě této široké plejády veřejných funkcí jsou krajští zastu­pitelé velmi často také lékaři, jednateli firem, podni­kateli či právníky. Mimo těchto „typických“ povolání se objevuje také chemigraf, operní umělkyně, žokej, kulturní hybatel či kompostář.

Dalším údajem, který může být uveden na kan­didátní listině, je vysokoškolský titul či jiná hodnost. Mezi zvolenými zastupiteli je nejvíce inženýrů, ma­gistrů a lékařů. Objevuje se ale také brigádní generál ve výslužbě či magistr teologie. Nejdelší titul před jménem má 23 znaků (PhDr. Ing. Mgr. et Mgr.). Té­měř 1 100 zastupitelů neuvedlo na kandidátní listině žádný titul.

Počet politických subjektů roste

Téměř 23 % ze 4 050 zastupitelů bylo členy ODS, více než 20% zastoupení měla ještě Sociální demokracie (dříve ČSSD). Kandidátů bez politické příslušnosti zasedlo v zastupitelstvech 417 (10,3 %). Kromě nich se mezi lety 2000 až 2020 na složení krajských zastu­pitelstev podílelo celkem 54 politických stran a hnutí, jejichž okruh se postupně rozšiřoval. Zatímco v roce 2000 bylo těchto stran a hnutí pouze 10, v roce 2012 jich šlo napočítat 22 a v posledních volbách dokonce 36. Z hlediska politické příslušnosti bylo mezi lety 2000 a 2020 nejrozmanitější zastupitelstvo v Ústec­kém kraji, v němž zasedli postupně zástupci celkem 24 politických stran a hnutí a kandidáti bez politické příslušnosti. Naopak historicky nejméně pestrá byla struktura zastupitelstva Moravskoslezského kraje, kde volební program od roku 2000 prosazovali zástupci celkem 13 politických stran a hnutí a kandidáti bez politické příslušnosti.

Počet kandidátů úspěšných díky preferenčním hlasům

Zdroj: ČSÚ

Preferenční hlasy pomáhají

Jak již bylo zmíněno v úvodu, v průběhu let došlo ke snížení hranice přednostních hlasů pro posun kan­didáta na kandidátní listině z 10 % na 5 % z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro volební stranu ve volebním kraji. Zatímco mezi lety 2000 a 2008 díky překročení této hranice získalo mandát jen 23 zastupitelů, mezi lety 2012 až 2020 bylo takovýchto zastupitelů 262. Mezi ně patří i Alena Dernerová v roce 2012 a Jaroslav Kubera s Marianem Jurečkou v roce 2016, kteří svůj mandát získali po rekordním posunu z 55. místa na své kandidátní listině.

Když se ale zaměříme na zisk přednostních hlasů, objevíme jiné rekordmany. Absolutně nejvyšší počet přednostních hlasů (34 174) získal Stanislav Juránek v roce 2008 při své kandidatuře do zastupitelstva Ji­homoravského kraje. Rekordmanem v procentuálním vyjádření zisku přednostních hlasů vůči celkovému počtu hlasů (hlasovacích lístků) pro volební stranu v kraji se stal Jiří Pospíšil v roce 2012, který byl za­kroužkován na téměř každém druhém hlasovacím lístku a získal 41,9 % přednostních hlasů.

Kandidáti s nejvyšším počtem preferenčních hlasů v krajích

Zdroj: ČSÚ

O výsledcích voleb se dozvíte na volby.cz.