Kde přibývá důchodců nejvýrazněji?
15. 09. 2020
Statistiky Regiony a země Regionální statistiky
Počet osob ve starobním důchodu se v České republice každoročně zvyšuje. Zvláště rychle roste počet lidí, kteří do starobního důchodu odcházejí předčasně.
Na republikové úrovni činil nárůst počtu osob ve starobním důchodu v porovnání s rokem 2010 více než 7 %, a celkový počet starobních důchodců včetně příjemců důchodů v souběhu s vdovským nebo vdoveckým důchodem tak v roce 2019 již překročil 2,4 milionu osob. V období mezi lety 2010 až 2019 se relativně nejméně zvýšil počet starobních důchodců v hlavním městě Praze (nárůst o 0,5 %), za kterým následoval Ústecký kraj (o 5,7 %), a maximální nárůst byl evidován ve Středočeském (o 13,0 %) a Jihočeském kraji (o 11,0 %).
Předčasných důchodců je více než čtvrtina
Mezi příjemci starobního důchodu bylo na republikové úrovni v roce 2019 evidováno také 643 tisíc příjemců předčasného starobního důchodu, kteří tvořili více než čtvrtinu ze všech starobních důchodců. Počet příjemců předčasných starobních důchodů se mezi roky 2010 a 2019 zvýšil mnohem výrazněji než celkový počet příjemců důchodů starobních, nárůst činil 50 %. Důvodů, kvůli kterým stále vyšší počet osob volí předčasný odchod do starobního důchodu, je hned několik, ať již se jedná o ztrátu zaměstnání a v některých regionech vysokou úroveň nezaměstnanosti osob v předdůchodovém věku, nebo nízkou úroveň vyplácené mzdy. Vliv mají také zdravotní problémy a v neposlední řadě i rodinné důvody.
Nejčastěji v okresech s vysokou nezaměstnaností
V mezikrajském srovnání podílu příjemců předčasných starobních důchodů drží jednotlivé kraje dlouhodobě svoje pozice. Již od roku 2010 se na nejvyšší příčku zařazuje Kraj Vysočina (33,8 % z příjemců starobních důchodů v roce 2019) následovaný Pardubickým krajem (31,8 %). Pod republikovým průměrem, který v roce 2019 činil 26,7 % příjemců předčasného starobního důchodu, se umístily čtyři kraje. S nejnižším podílem hlavní město Praha (13,8 %) a s odstupem Středočeský kraj (23,0 %), Jihomoravský (25,2 %) a Liberecký kraj (25,9 %). Mezi muži i ženami, jak naznačuje graf, tvoří nejvyšší podíly důchodci a důchodkyně v předčasném starobním důchodu z Kraje Vysočina. Muži z Pardubického kraje jsou na druhé příčce a ženy z tohoto regionu obsadily v roce 2019 třetí pozici za ženami z Moravskoslezského kraje. Nejnižší podíly mezi ženami i muži tvoří dlouhodobě důchodci v předčasném starobním důchodu z hlavního města Prahy.
Jak je patrné z kartogramu, nejmenší podíl starobních důchodců, kteří odešli do předčasného starobního důchodu, vykazují okresy s vyšším počtem pracovních příležitostí a s potenciálně vyššími mzdovými příjmy; po hlavním městě Praze (13,8 %) se jedná o okres Praha-západ (17,7 %) a Brno-město (18,0 %).
Na druhém konci pomyslného žebříčku s podílem předčasných starobních důchodců vyšším než 35 % byl v roce 2019 okres Jindřichův Hradec z Jihočeského kraje, dva okresy z Olomouckého kraje (Jeseník a Šumperk), dva okresy z Moravskoslezského kraje (Nový Jičín a Bruntál), okres Náchod z Královéhradeckého kraje, dva okresy z Kraje Vysočina (Třebíč a Jihlava) a s největším podílem okres Znojmo (40,2 %) z Jihomoravského kraje.
Příjemci předčasného starobního důchodu podle pohlaví v krajích v prosinci 2019 (%)
Příjemci předčasného starobního důchodu v okresech v prosinci 2019 (podíl na celkovém počtu příjemců starobního důchodu, %)
V poměru ke mzdám začaly důchody růst
Výši průměrného čistého starobního důchodu (sólo bez souběhu s invalidním nebo pozůstalostním) lze posuzovat i ve vztahu k mediánu hrubé mzdy. Medián hrubé měsíční mzdy představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení; to znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. V roce 2019 dosahoval průměrný starobní důchod v ČR 42,9 % mediánu hrubého výdělku. Nejvyšší poměr starobního důchodu ke mzdovému mediánu vykázal kraj Zlínský (45,5 %) a nejnižšího poměru dosahuje dlouhodobě hlavní město Praha (38,3 %). V letech 2014 až 2018 hodnota poměru starobního důchodu ke mzdovému mediánu meziročně klesala ve všech krajích republiky (s výjimkou roku 2015 v Olomouckém kraji). V roce 2019 byl ve všech krajích, kromě hlavního města Prahy a Královéhradeckého kraje s přetrvávajícím poklesem, zaznamenán meziroční nárůst.
Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.
Více se dočtete zde: Obyvatelstvo