Každý dvacátý Evropan trpí materiální deprivací

V roce 2019 žilo téměř šest procent obyvatel Evropské unie v materiální deprivaci. Nejvyšší hodnoty dosahovala tato míra podle Evropského statistického úřadu v Bulharsku a Řecku, nejnižší v Lucembursku a Švédsku.

Životní úroveň domácností se hodnotí mimo jiné i jejími materiálními podmínkami. Evropská unie k tomu používá indikátor míry materiální deprivace, který vychází z výběrového šetření Životní podmínky (EU-SILC). Spolu s mírou ohrožení příjmovou chudobou a podílem osob žijících v domácnostech s nízkou pracovní intenzitou tvoří souhrnný indikátor chudoby a sociálního vyloučení.

V roce 2019 trpělo materiální deprivací v Evropské unii 5,6 % populace, tedy přibližně 24 milionů lidí. To znamená, že čelili nedostatku v nejméně 4 z 9 následujících položek, které si domácnost nemohla z finančních důvodů dovolit: zaplatit neočekávaný výdaj, jíst maso, drůbež nebo ryby (nebo jejich vegetariánské náhražky) každý druhý den, dostatečně vytápět byt, zaplatit ročně všem členům domácnosti alespoň týdenní dovolenou mimo domov, mít pračku, vlastnit barevnou televizi, mít telefon, používat osobní automobil a hradit náklady spojené s bydlením.

Nejčastěji jsou materiální deprivací podle Eurostatu postiženy domácnosti s jedním dospělým členem. V roce 2019 byla míra materiální deprivace u domácností s pouze jednou dospělou osobou mladší 65 let a bez závislých dětí 9,4 %. U domácností tvořených jedním dospělým s dětmi to činilo 10,7 %. V domácnostech, kde jsou přítomni dva nebo více dospělých, je tato míra výrazně nižší: 4,4 % bez dětí a 5,1 % s dětmi.

V roce 2019 byla míra materiální deprivace v EU u lidí mladších 18 let stejná (5,8 %) jako u osob ve věku 18–64 let. Ve všech předchozích letech (2010–2018) byly tyto hodnoty u mladších lidi vyšší.

Nejvyšší procenta materiální deprivace ze všech členských států EU zaznamenali statistici v roce 2019 v Bulharsku (19,9 %), Řecku (15,9 %) a Rumunsku (12,6 %). Ve srovnání s předchozím rokem však tato míra ve všech třech zemích klesla.

Pod hranicí 2,5 % byla míra materiální deprivace v Lucembursku (1,3 % v roce 2018), Švédsku (1,6 % v roce 2018), Nizozemsku a Finsku (shodně 2,4 %). Těsně nad 2,5 % pak následovaly Dánsko a Slovinsko (shodně 2,6 %), Česko a Německo (shodně 2,7 %) a dále Rakousko (2,8 % v roce 2018).

Více zde.

Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností