Kanalizaci s čističkou má více než polovina obcí

Velké finanční prostředky, včetně těch z evropských fondů, se v posledních letech využily pro budování či rekonstrukce kanalizací a čistíren odpadních vod. Přesto v některých krajích nemá veřejnou kanalizaci s koncovou čistírnou odpadních vod ani polovina obcí. Obdobně jako u dalších typů vybavenosti se obec považuje za vybavenou, jestliže je vybavená alespoň její část.

Nejhorší situace je v Kraji Vysočina

V České republice mají více než tři čtvrtiny obcí veřejnou kanalizaci, přitom pouze v 54 % obcí je tato kanalizace napojena na čistírnu odpadních vod. Nejhorší situace je v Kraji Vysočina, kde je takových obcí 37 %, v krajích Královéhradeckém a Libereckém jich je 43, resp. 44 %.
Nejmenší podíl obcí s kanalizací napojenou na čistírnu odpadních vod je ve správním obvodě obce s rozšířenou působností (SO ORP) Telč v Kraji Vysočina. Takto je zde vybaveno pouze pět ze 45 obcí (11 %). Dále s podílem 21 % následují SO ORP Blovice v Plzeňském kraji, Jičín v Královéhradeckém kraji a Pacov v Kraji Vysočina. V dalších 19 správních obvodech nemají kanalizaci s koncovou čistírnou dvě třetiny obcí. Naproti tomu v 32 správních obvodech kanalizace s čistírnami existují.

Veřejný vodovod byl zřízen ve více než 88 % obcí

Mezi kraji se k hlavnímu městu Praze nejvíce blíží Moravskoslezský kraj, kde nemají veřejný vodovod 2 % obcí, a kraje Zlínský a Pardubický se 4 % obcí bez veřejného vodovodu. Naproti tomu nejnižší podíl obcí s veřejným vodovodem je v krajích Plzeňském (74 %) a Středočeském (81 %). V osmi SO ORP mají všechny obce veřejný vodovod, z toho čtyři jsou z Moravskoslezského kraje, dále SO ORP Český Krumlov, Ústí nad Labem, Svitavy a Brno-město. SO ORP Svitavy je zajímavý tím, že zatímco ve všech obcích je zde zřízen veřejný vodovod, kanalizaci s koncovou čistírnou mělo koncem roku 2016 pouze 29 % obcí (14. nejnižší hodnota mezi 205 SO ORP). Nejnižší podíl obcí s veřejným vodovodem měly SO ORP Plzeň-jih (53 %) a Kolín (58 %).
Ve veřejném rozvodu plynu existují mezi kraji velké rozdíly. Kromě hlavního města Prahy jsou nejvíce plynofikovány kraje Zlínský a Jihomoravský (92, resp. 91 % obcí), naopak nejmenší podíl obcí je v krajích Jihočeském a Středočeském (41, resp. 42 % obcí). Zatímco všechny obce mají zavedený plyn ve třech SO ORP (Brno-město, Prostějov a Ostrava-město), v pěti SO ORP není podíl plynofikovaných obcí ani čtvrtinový (Příbram, Tábor, Rakovník, Pelhřimov a Benešov).
Sběrné dvory nebezpečného a objemného odpadu má 23 % obcí. Nejrozšířenější jsou sběrné dvory v krajích Zlínském a Karlovarském (v obou 38 % obcí), zatímco v Kraji Vysočina je to jen 12 % obcí a v dalších třech krajích – Olomouckém, Královéhradeckém a Plzeňském – je to 18 % obcí. Mezi správními obvody ORP je nejmenší podíl obcí se sběrným dvorem na Třebíčsku (8 % obcí), pouhá desetina obcí má sběrný dvůr na Jihlavsku, Žďársku, Klatovsku a Jičínsku.

Kde hledat další informace

ČSÚ zjišťoval základní údaje o technickém a veřejném občanském vybavení obcí ke konci roku 2016 formou přílohy k výkazu VI 1-01. Ve Veřejné databázi jsou v oddíle Území, sídelní struktura zveřejněny údaje o tom, zda jsou v obcích vybraná kulturní a sportovní zařízení, sběrné dvory nebezpečného a objemného odpadu, kanalizace, veřejný vodovod či zda je v obci rozveden plyn. K dispozici jsou agregované údaje za kraje, okresy, správní obvody obcí s rozšířenou působností a dostupné jsou zde i údaje za jednotlivé obce.

Více se dočtete zde: Životní prostředí