Přejít k obsahu

Jen čtvrtina klientů domovů pro seniory nemá omezení mobility

Helena Chodounská

26. 04. 2017

  • Statistiky
  • Společnost
  • Zdraví
  • Lidé se zdravotním postižením
Kapacita domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem představuje dvě třetiny celkového počtu lůžek všech pobytových sociálních služeb. Počet jejich klientů v roce 2015 již přesáhl hranici 50 tis. osob. Zhruba čtvrtina klientů domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem je trvale upoutána na lůžko.

Domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem jsou nejrozšířenějšími typy pobytových sociálních služeb poskytující péči osobám ve vyšším věku. Poskytují služby osobám, které mají sníženou soběstačnost a jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. U domovů pro seniory je důvodem snížené soběstačnosti zejména vyšší věk, u domovů se zvláštním režimem to nejčastěji bývá stařecká či Alzheimerova demence. Některé domovy se zvláštním režimem slouží také mladším osobám s duševním onemocněním nebo se závislostmi na návykových látkách, ale přes 80 % všech klientů domovů se zvláštním režimem je starší 66 let.
Zatímco počet a kapacita domovů pro seniory je v posledních šesti letech relativně stabilní a udržuje se těsně pod hranicí 500 zařízení a zhruba 36 tis. klientů, počet domovů se zvláštním režimem vzrostl mezi roky 2010 a 2015 o více než polovinu, a to ze 176 na 276 zařízení. Počet klientů se v nich zvýšil z 8,5 tis. na 14,8 tis.

Klienti domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem na 100 obyvatel podle věku, 2015

Klienti domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem na 100 obyvatel podle věku, 2015
Zdroj: MPSV

Jak se projevuje nedostatečná kapacita sociálních služeb v praxi

Leckdo se někdy zamyslel nad tím, jak velká část seniorů asi prožívá dny svého stáří doma a jak velká v ústavní péči. Je ovšem třeba si uvědomit, že kromě těchto dvou typů pobytových služeb existují ještě další možnosti (ačkoli žádná z nich není tak rozšířená), jako jsou například denní nebo týdenní stacionáře a sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních. Vzhledem k omezené a často nedostačující kapacitě sociálních služeb zůstávají někteří senioři i po skončení potřeby zdravotní péče na následných a dlouhodobých lůžkách zdravotnických zařízení. Z osob ve věku od 66 do 75 let jich je klienty domovů pro seniory nebo domovů se zvláštním režimem jen necelé jedno procento. Mezi lidmi starými 76 až 85 let jsou obyvatelé těchto zařízení zastoupeni 3,5 %, ale ve věkové skupině 86 až 95letých to je již 13 % a u nejstarších seniorů nad 96 let dokonce 28 % osob.
Jak je již ze zaměření těchto sociálních služeb zřejmé, velká většina jejich klientů jsou lidé závislí na pomoci jiné osoby. V domovech pro seniory je do některého ze čtyř stupňů závislosti zařazeno 89 % klientů a v domovech se zvláštním režimem to je 93 % klientů. V domovech se zvláštním režimem jsou více zastoupeni klienti s III. a VI. stupněm závislosti, kteří tvoří necelé dvě třetiny obyvatel těchto domovů. V domovech pro seniory představují takto značně závislí klienti bezmála polovinu.

Struktura klientů domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem podle stupně závislosti, 2015 (v %)

Struktura klientů domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem podle stupně závislosti, 2015 (v %)
Zdroj: MPSV

V domovech pro seniory roste počet osob se sníženou mobilitou

Zhruba čtvrtina klientů domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem je trvale upoutána na lůžko. Tento poměr se v obou typech zařízení příliš neliší. Kromě toho je více než polovina (52 %) klientů domovů pro seniory mobilní pouze za pomoci druhé osoby nebo technických pomůcek. V domovech se zvláštním režimem má tímto způsobem omezenou pohyblivost 42 % klientů. Jak u osob trvale upoutaných na lůžko tak i mobilních pouze za pomoci jiné osoby nebo technických pomůcek dochází u obou popisovaných sociálních služeb v posledních letech k nárůstu jejich zastoupení. Ještě v roce 2010 mělo takto omezenou mobilitu 68 % klientů domovů pro seniory, zatímco v roce 2015 tento podíl vzrostl na 78 %. V domovech se zvláštním režimem se během tohoto období zvýšil z jedné poloviny na dvě třetiny.

Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností