Jedí Australané zdravě?

Průměrná denní spotřeba všech potravin (bez odpadů) byla vyšší v letních měsících (1 622 gramů) než v zimních (1 476 gramů). Vyšší spotřeba v létě částečně odráží vrchol spojený se svátečním obdobím Vánoc a konce kalendářního roku. V tomto období také dochází k mimořádnému prodeji nealkoholických nápojů. Například spotřeba balené vody se od zimy do léta zvýšila o 60 % (z 87 ml na 139 ml na obyvatele za den). Na druhé straně došlo v zimních měsících k relativně prudkému nárůstu spotřeby potravin, které obecně nepředstavují základ jídelníčku. To se týká např. citrusových plodů, jichž průměrný Australan v zimě spotřebuje dvakrát víc než v letních měsících (28 gramů vs. 13 gramů).

Méně porcí, větší objem

Každý obyvatel Austrálie zkonzumoval denně v uvedeném období potraviny a nápoje, které mu dodaly energii 8 770 kJ, což jen o málo překračovalo doporučenou denní dávku. Obiloviny a cereální výrobky, mezi něž patří např. chléb, rýže, těstoviny či snídaňové cereálie, přispěly k průměrné denní energii přijaté v potravinách a nápojích 18,6 % (1 634 kJ), mléčné výrobky představovaly denně 14,2 % energie (1 248 kJ), maso a drůbeží výrobky 13,1 % (1 152 kJ), z výrobků na bázi obilovin (např. sušenky, koláče, pečivo) pocházelo 10,1 % energie (885 kJ) a na tuky a oleje připadalo 8,2 % (722 kJ).

Podle doporučení vládní agentury Eat for Health by měl každý Australan denně sníst pět porcí obilovin, ve skutečnosti však přijímá obiloviny ve 3,9 porce denně. Libové maso či jeho alternativy by se na talíři měly objevit třikrát za den, ale Australané je konzumují méně než dvakrát denně. Mléčné výrobky se na stole objevují jen v polovině porcí. Ovoce by mělo být součástí jídelníčku dvakrát denně, ve skutečnosti to však takto bývá průměrně jen ve třech ze čtyř dnů. A u zeleniny se na doporučenou dávku dostane ani ne jednou za dva dny. Přestože u všech uvedených skupin jsou skutečné četnosti konzumovaných potravin nižší, než odpovídá doporučením, jedí obyvatelé nejmenšího kontinentu mnohem více obilovin a masa, než kolik by správně měli. Porce, které si dopřávají, sice nejsou tak časté, ale zase jsou o poznání větší, než pro jednotlivé věkové skupiny stanovuje agentura Eat for Health.

Sůl není nad zlato

Průměrné denní množství zjevné spotřeby sodíku bylo v Austrálii 3 140 miligramů na osobu. To je 1,6násobek doporučeného denního příjmu, který činí 2 000 miligramů na osobu. Sodík se nejčastěji konzumuje v podobě kuchyňské soli, ale přirozeně se vyskytuje také v různých potravinářských výrobcích. Největší podíl na spotřebě sodíku tak připadal na skupinu, do níž spadají sůl, koření a ochucovadla (23,1 %), následovalo pečivo (8,5 %), zpracované maso (8,1 %), hotové omáčky (7,5 %) a sýry (5,0 %).

Více zde a zde.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.