Jaké moderní digitální technologie využívají podniky v Česku?

Téměř všechny české firmy bez ohledu na velikost či převažující ekonomickou činnost mají přístup k internetu. V souvislosti s rozšiřováním nových či vylepšením stávajících technologií používaných pro přístup k internetu roste v podnicích i smluvně stanovená rychlost stahování dat u pevného internetového připojení. V roce 2020 se již třetina firem připojovala rychlostí převyšující 100 MB/s. Nejrychlejší internetové připojení nacházíme ve velkých firmách a podle odvětví ve firmách působících v telekomunikacích. Téměř polovina z nich disponuje rychlostí pevného internetu převyšující 1 GB/s.

S weby jsme premianty, v sociálních sítích ale zaostáváme

Podíl firem majících vlastní webové stránky je v Česku dlouhodobě jeden z nejvyšších v rámci zemí EU. Od roku 2015 se drží na úrovni 83 %, přičemž téměř 60 % firem má stránky uzpůsobené i pro mobilní zařízení. V roce 2015 přitom byla firemních webů uzpůsobených pro mobilní zařízení pouze čtvrtina.

Rozmach zažívají rovněž firemní sociální sítě. V roce 2019 na nich mělo vlastní účet již 45 % podniků s deseti a více zaměstnanci. Na sociálních sítích fungují hlavně cestovní agentury nebo podniky působící v oblasti poskytování ubytování a v mediálním sektoru. Přestože se u nás počet firem aktivně využívajících sociální sítě od roku 2013 ztrojnásobil, v tomto kritériu na rozdíl od webových stránek stále výrazně zaostáváme za většinou zemí EU. Na sociálních sítích byly v roce 2019 nejaktivnější podniky v severských státech, Nizozemsku, Belgii či Irsku, v nichž tento způsob komunikace využívají více než dvě třetiny podniků.

Zákaznickou podporu v podobě tzv. webového online chatu poskytovalo v roce 2020 osm firem ze sta, v drtivé většině však na otázky klientů odpovídají lidé – operátoři. Chatovací roboty využívají nejvíce velké firmy s 250 a více zaměstnanci (3,5 %) a z hlediska odvětví je nejčastěji najdeme v telekomunikacích (7 %).

V dnešní době firmy v mnoha případech prodávají přes vlastní webové stránky nebo aplikace své zboží či služby. V průběhu roku 2019 byla takových firem téměř čtvrtina (23 %). Tržby z online prodejů tvoří nezanedbatelnou součást jejich celkových tržeb. Firmy provozující prodej přes webové stránky začínají zvolna pronikat i na tzv. online tržiště (např. booking.com). Prodávat v tomto prostředí se zatím daří především subjektům působícím v cestovním ruchu, zvláště firmám poskytujícím ubytování.

Zaměstnanci internet tolik nepotřebují

Přestože nějaké ICT zařízení s připojením k internetu používají v Česku téměř všechny firmy, ze zaměstnanců ho používá pouze polovina. Obdobně to platí i pro přenosná zařízení – používá je devět z deseti firem v ČR, ale jen necelá třetina zaměstnanců. I když se podíl zaměstnanců majících v Česku přístup z pracovního ICT zařízení k internetu za poslední dekádu téměř zdvojnásobil, ve srovnání s Evropou vykazujeme stále jeden z nejnižších podílů zaměstnanců používajících internet k pracovním účelům. Příčinou je velikostní a odvětvová skladba podniků, kdy u nás, oproti jiným zemím, výrazně převládají malé firmy do 50 zaměstnanců a průmyslová odvětví. Také zřejmě platí, že pro velkou část zaměstnanců v Česku není používání počítačů s internetem v práci nezbytné.

Moderní technologie více využívají velké firmy

Jedním z projevů digitalizace v podnikatelském sektoru je využívání služeb placeného cloud computingu, při němž firmy platí za poskytované služby, programy či úložný prostor dostupné z internetu prostřednictvím vzdáleného přístupu, např. pomocí webového prohlížeče. Obliba využívání cloudových služeb roste, a to především mezi velkými firmami. Nejčastěji využívanými cloudovými službami jsou dlouhodobě e-mail a internetový prostor k ukládání souborů a jiných firemních dat.

Více než 40 % firem v České republice již využívá zařízení internetu věcí. Přibližně desetina firem díky internetu věcí reguluje osvětlení nebo spotřebu energie a podobný podíl firem může hlídat na dálku přes internet zabezpečení firemních prostor. Chytrá zařízení internetu věcí pronikla i do výroby, téměř pětina firem z odvětví zpracovatelského průmyslu monitoruje výrobní procesy a může je v reálném čase optimalizovat. Nejvýrazněji je však internet věcí využíván firmami v oblasti logistiky. Pohyb zboží či provozní stav vozidel díky němu sledují nejčastěji subjekty působící v dopravě a skladování nebo v energetice.

Nástup webu, mobilních zařízení a dalších technologií zapříčinil zásadní změnu charakteru dat a způsobu jejich využití. Mnohé společnosti si dnes uvědomují, jak důležitou roli mohou pro dosažení jejich obchodních cílů hrát například big data. Může jít např. o identifikaci faktorů, které ovlivňují rozhodnutí zákazníků o nákupu. Informace získané analýzou big dat tak mohou firmám pomoci zlepšit jejich fungování, zajistit větší konkurenceschopnost a růst výnosů. Analýze big dat, tedy obrovských datových zdrojů vznikajících prakticky nepřetržitě z nejrůznějších elektronických činností nebo záznamů, se v roce 2019 věnovala necelá desetina firem v ČR a čtvrtina velkých podniků s více než 250 zaměstnanci.

Pro analýzu a další využití se big data dají získávat z nejrůznějších zdrojů. Nejvíce firem v ČR analyzuje data o poloze pocházející např. z přístrojů využívajících GPS. Zřejmě nepřekvapí, že nejčastěji data o poloze využívají firmy z odvětví doprava a skladování. Dalšími nejčastěji využívanými zdroji big dat jsou data ze zákaznických databází a z internetových vyhledávačů, která slouží k získání informací o chování uživatelů internetu (např. analýza používaných klíčových slov nebo jiná otevřená data veřejně dostupná na webu). Analyzování tohoto typu velkých dat se věnovala např. více než pětina firem z odvětví reklama a průzkum trhu. Třetím nejčastěji využívaným zdrojem big dat byl v roce 2019 prostor sociálních sítí a jiných sociálních médií. Získávání informací o uživatelích těchto nových médií a vytěžování obchodních poznatků, které uživatelé sociálních médií sdílejí, se věnovala více než 3 % všech firem. Tento zdroj velkých dat využívaly nejčastěji subjekty zabývající se rozhlasovým a televizním vysíláním, zpravodajstvím, tedy subjekty, které se sociálními médii velmi intenzivně pracují. Data o výrobních a logistických činnostech z „chytrých“ senzorů (např. údaje o aktuální spotřebě energie, materiálu, opotřebení nebo pohybu zboží) byly v roce 2019 nejméně častým zdrojem big dat. Pracovaly s nimi nejčastěji subjekty zabývající se dopravou a skladováním a také např. automobilky.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Informační technologie