Jaká opatření by nejvíce pomohla oživit cestovní ruch a návazná odvětví po pandemii covid-19?

Tomáš Prouza
prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Pokud chce stát cestovní ruch zachránit, měl by udělat dvě věci – prodloužit a upravit program Antivirus na podporu zaměstnanosti i pro firmy nad 50 zaměstnanců a podpořit poptávku po cestování prostřednictvím příspěvku na ubytování, návštěvu památek nebo cestu. To by řadu lidí motivovalo k dovolené doma. A stejně tak by příspěvek na dětskou rekreaci výrazně pomohl oboru mimo sezónu. Pomoci by mohlo také dorovnání soukromých investic. Pokud se firmy v určité destinaci složí na určitou „veřejnou“ investici, jako je třeba cyklobus, stát jejich investici dorovná 1 : 1. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že takový přístup výrazně navyšuje objem soukromých investic, což je v době krize dvojnásob důležité.

Petr Manuel Ulrych
šéfredaktor časopisu o turismu COT

Zúžíme-li záběr jen na vnitřní cestovní ruch, pak podnikatelé vkládali největší naděje do státních voucherů na tuzemskou dovolenou. Osobně mě překvapilo, že v akčním krizovém plánu schváleném vládou se tato podpora v první fázi týká jen lázeňských subjektů. Doufám proto, že dalším podnikatelům reálně pomohou podpůrná opatření a kampaně, s nimiž nyní přicházejí jednotlivé kraje či města. Dále je určitě potřeba významně marketingově podpořit incoming – jen na domácí klientele náš turismus dlouhodobě stát nemůže. A když nyní zástupci organizací destinačního managementu opět silněji volají po právní normě, která by upravila řízení a financování turismu u nás, jistě vědí proč…

Ernest Wachtl
předseda Českomor. odborového svazu pohostinství, hotelů a cest. ruchu

Předpokladem návratu k předkrizovému stavu je kromě ústupu epidemie také brzké a úplné otevření hranic, oživení leteckého průmyslu a hlavně důvěry cestovatelů. Nejprve by oživení mohlo nastat skrz domácí klientelu v jednotlivých zemích EU. Vnitrostátní domácí rekreace pravděpodobně zažije veliký boom. Otázkou je, jestli budou lidé ochotní v době přicházející ekonomické krize platit za služby stejné peníze jako doposud. Velmi složitá je situace hotelů specializovaných na zahraniční klientelu. Značné náklady navíc vzniknou i přísnými opatřeními proti epidemii, jejichž důsledkem bude také snížení kapacity stravovacích prostorů. Mnoho zaměstnavatelů v oboru propouští a lidé budou hledat postupně práci jinde.

Ondřej Kynčl
kuchař a provozovatel degustačního bistra Bockem
Foto: Vojtěch Tesárek

Bohužel, první krok – tedy včasnou pomoc osobám, které jsou finančně na hraně – jsme již propásli. Taková pomoc by velice pomohla k tomu, aby živnostníci a další subjekty měli na to „utrácet“ a cítili se komfortněji.
Určitě pomůže marketingová podpora zaměřená na trávení volného času v regio­nech, ale i třeba veřejná spolupráce mezi dodavatelem, odběratelem a finálním konzumentem, který se dozví původ zdrojů. Nezbytná je ale především celková strategie udržitelnosti, šetrnosti a hospodárnosti.
Tuto dobu bychom, jednoduše řečeno, měli společně využít k navazování silných vztahů a zkvalitňování služeb a prostředí, v němž se pohybujeme. Situace k tomu přímo vybízí, jako už dlouho nevybízela.

Petr Studnička
vedoucí katedry hotelnictví Vysoké školy hotelové v Praze

Cestovní ruch považuji za nejvíce zasažený sektor národního hospodářství. Pomoci může cestovnímu ruchu především otevření hranic a zjednodušení příjezdů zahraničních turistů do Česka a přeřazení ubytovacích služeb do druhé snížené sazby DPH (10 %). Dále pak podpora domácího cestovního ruchu dětí a mládeže či seniorů ze strany státu (finanční příspěvek, slevové poukázky), přechodné odpuštění odvodů sociálního pojištění za zaměstnance především mikro a malým podnikům, prodloužení programu Antivirus až do 31. 12. 2020, zvýšení rozpočtu agentury CzechTourism na zajištění marketingových kampaní a odpuštění vybraných poplatků (místní, koncesionářské).