Jak to vnímají respondenti

Zájem o automatizaci sběru statistických dat je velký, problém činí značná roztříštěnost účetních systémů.

Sběr a zpracování dat pro statistické účely představuje zátěž pro pracovníky firem, kteří vyplňují statistické výkazy. Statistická zjišťování však zároveň poskytují cenné informace a pomáhají při rozhodování nebo při zlepšování procesů. Proces získávání statistických dat je proto třeba řídit tak, aby na jedné straně zatěžoval respondenty co nejméně a na druhé straně přinášel maximálně užitečné výsledky. K tomu je vhodné zjišťovat, jak vyplňování formulářů respondenty probíhá, co jim případně činí potíže a zda by bylo možné jim jejich práci ulehčit.

Pro získání takovéto zpětné vazby byl využit čtvrtletní výkaz o dovozu a vývozu služeb (ZO 1-04).

Oslovení respondentů (zpravodajských jednotek) proběhlo formou ankety, která byla rozeslána celkem 5 838 zpravodajským jednotkám. Odpověď se podařilo získat od 1 200 jednotek, tedy od více než 20 % z oslovených. To je vzhledem k dobrovolnosti ankety velmi vysoké číslo.

Převážně ručně

První otázka se týkala způsobu vyplňování výkazu. Respondenti vyplňují výkaz ZO 1-04 nejčastěji přímým opisem z účetního systému (63 %). Druhým nejčastějším způsobem je export údajů z účetních systémů, úprava v excelu a následný přepis do výkazu. Takto s výkazem pracuje 28 % respondentů.

Pro případné snižování administrativní zátěže a získávání dat přímo z účetních systémů zpravodajských jednotek je nutné znát, jaký účetní systém respondenti používají nejčastěji. Odpovědi na tuto otázku odhalily největší překážku, která se případné automatizaci staví do cesty. Respondenti uvedli celkem 182 různých účetních programů nebo jejich variant, subvariant či modifikací. I po zjednodušení a seskupení v případech, kdy se evidentně jednalo o různou variaci téhož softwaru, zůstalo 64 účetních programů, které nešlo přímo přiřadit k nějakému konkrétnímu produktu. Navíc 3 % respondentů na otázku vůbec neodpovědělo a ojediněle se vyskytly i případy, kdy respondenti uvedli, že ve firmě používají dva odlišné účetní programy.

Další dotaz se týkal možnosti zjednodušení procesu vyplňování výkazu. Není překvapením, že 85 % respondentů by projevilo zájem o automatizaci, a tedy nejen o usnadnění, ale hlavně o zrychlení procesu. Potěšující je zjištění, že jen 0,5 % respondentů nemá na tuto otázku jednoznačný názor.

Ocenili byste možnost vyplnit výkaz pomocí mobilu či tabletu? (%)

Důvody k pochybnostem

K nejčastějším důvodům, proč nabízenou pomoc ve formě určité automatizace respondenti odmítali, patřilo, že „pro těch pár položek to nemá smysl“, nebo obavy o to, že by jim jakýkoliv zásah do systému nepovolila mateřská (zpravidla zahraniční) firma. Rovněž se vyskytly obavy z finanční náročnosti potřebných úprav nebo z vysoké ceny případných nových aplikací. Tyto obavy sdíleli i ti, kteří na původní otázku odpovídali kladně. Častým důvodem pochybností o smyslu automatizace byla i skutečnost, že přiřazování konkrétních kódů služeb se nedá úplně snadno zautomatizovat. Údaje se často musejí „připravit ručně“ z analytických položek, neboť jsou součástí celkové ceny. Poslední otázka se zaměřila na využití moderních technologií při vyplňování výkazu. Ukázalo se, že zařízení, která již standardně používáme v běžném životě, nemusejí být vhodná k pracovním účelům. Celých 86 % respondentů vyhodnotilo, že vyplňování výkazu pomocí mobilního telefonu či tabletu by pro ně nebylo přínosné.

Anketa tedy přinesla v mnoha směrech zajímavá a podnětná zjištění, která se budeme v dalším vývoji statistických šetření snažit zohledňovat. Všem respondentům za její vyplnění děkujeme.

Článek si můžete přečíst v únorovém vydání časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty