Jak si české podniky chrání své inovace na zahraničních trzích

Za posledních deset let bylo v Česku ze strany tuzemských subjektů podáno u Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky (ÚPV ČR) celkem 8,3 tis. přihlášek vynálezu. Nejvíce přihlášek (40 %, tj. 3,4 tis.) podaly firmy (v roce 2016 nejvíce Zentiva Group a Škoda Auto, a. s.). Počet podaných přihlášek ale rostl u všech typů sledovaných subjektů (veřejné výzkumné instituce, vysoké školy, firmy) kromě fyzických osob. Nejvýraznější byl nárůst u veřejných vysokých škol, jejichž patentová aktivita vzrostla téměř 10krát, ze 191 podaných přihlášek mezi lety 1997 až 2006 na 1 837 přihlášek v letech 2007 až 2016.

Neroste však jen počet podaných přihlášek, ale také počet udělených patentů. V roce 2016 bylo v České republice uděleno ÚPV ČR tuzemským subjektům celkem 675 patentů, tj. o 12 % více než v roce předchozím, a dokonce 2,5krát více než před 10 lety. Obecně ale získá patent „jen“ asi každá druhá přihláška. Ze 4 111 přihlášek podaných mezi roky 2000 až 2006 českými přihlašovateli u ÚPV ČR byl do konce roku 2016 patent udělen necelé polovině z nich (47 %). Průměrná doba od podání patentové přihlášky po udělení patentu byla u ÚPV ČR u českých přihlašovatelů ve výše uvedeném období 3 roky a 155 dní. Nejvyšší úspěšnost zaznamenaly veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce, kde byl patent udělen u 85 %, resp. 82 % podaných patentových přihlášek. U podniků to bylo v 61 % případů a u fyzických osob pouze u 29 % podaných patentových přihlášek.

Od roku 2006 bylo zahraničním přihlašovatelům uděleno 50 tis. patentů

Nejsou to ovšem jen české subjekty, které si chtějí chránit své vynálezy pro území České republiky. V posledních letech téměř 90 % z udělených patentů pro území České republiky patří zahraničním přihlašovatelům. Mezi roky 2006 až 2016 byl zahraničním přihlašovatelům udělen či validován patent pro území České republiky v 50 tis. případech.
Udržování patentu v platnosti s sebou přináší stále se zvyšující poplatky. Zdaleka ne každý patent je z tohoto či jiných důvodů udržován v platnosti celých 20 let od svého podání. Za posledních 20 let bylo sice Úřadem průmyslového vlastnictví uděleno nebo validováno pro území České republiky celkem 69 736 patentů, ale zhruba polovina z nich (37 792) jich k 31. 12. 2016 byla stále evidována jako platných. Zahraniční přihlašovatelé pak udržují ve většině případů své patenty v platnosti déle než ti tuzemští.

Dlouhodobě je nejvíce patentů uděleno přihlašovatelům z Německa, nejčastěji pro firmy BASF, Bayer, Siemens a Robert Bosch. Úzké propojení české ekonomiky s naším největším sousedem se tak projevuje i v oblasti patentové ochrany. Na konci roku 2016 patřila německým subjektům téměř třetina (28 %; 10 693) z platných patentů pro území ČR. Za naším západním sousedem následovaly americké firmy, kterým patřil každý sedmý patent (5 111), a až pak se umístili tuzemští přihlašovatelé s 3 231 patenty. Z českých subjektů nejvíce platných patentů k 31. 12. 2016 patřilo z firem Škodě Auto, a. s. (68 patentů), z veřejných vysokých škol ČVUT (239) a z veřejných výzkumných institucí Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (32).

Institut užitného vzoru je v ČR oblíbenější než patenty

Častěji než patenty ale české firmy využívají k právní ochraně svých technických řešení a vynálezů institut užitného vzoru. Vrcholu „popularity“ dosáhl tento způsob ochrany od svého zavedení před 25 lety v roce 2012, kdy u ÚPV ČR podaly tuzemské subjekty 2krát častěji k zápisu užitný vzor než patentovou přihlášku a bylo jim zapsáno 3,5krát více užitných vzorů než uděleno patentů. V minulosti byl institut užitného vzoru populární díky nižší ceně a rychlejšímu získání zejména mezi přihlašovateli ze strany fyzických osob. V posledních letech začal být hojně využíván i ostatními typy přihlašovatelů, zejména veřejnými vysokými školami, které tento institut před rokem 2007 téměř nepoužívaly. Zatímco v letech 1997 až 2006 podaly vysoké školy k zápisu užitného vzoru jen 91 svých technických řešení – 1 % ze všech zapsaných užitných vzorů v České republice, v následujících deseti letech jim bylo zapsáno již 2 614 užitných vzorů – pětina všech užitných vzorů.

Jak si podniky své inovace (ne)chrání

Jen zlomek českých firem využívá k ochraně svých nápadů mezinárodní patentové přihlášky pomocí Smlouvy o patentové spolupráci (PCT) či podává své vynálezy k přihlášení u Evropského patentového úřadu (EPO). Zatímco firmy patřící českým majitelům podaly u EPO v posledních letech pouze několik desítek patentových přihlášek za rok, firmy z Rakouska jich podaly stovky, a ze Švýcarska dokonce tisíce. Přestože ČR v tomto ohledu stále výrazně zaostává za evropským průměrem, je i zde patrný nárůst a počet patentových přihlášek podaných subjekty z ČR u EPO se za deset let téměř zdvojnásobil. Nízký počet přihlášek v porovnání s evropským průměrem může být ovlivněn jak tím, že v ČR dosud vzniká velmi malý počet technologicky významných poznatků, které by mělo smysl patentově chránit na mezinárodní úrovni, tak také tím, že zatímco v Česku se cena získání patentové ochrany pohybuje v řádech desítek tisíc korun, v zahraničí jde o tisíce či desetitisíce eur nebo dolarů. To může znamenat především pro menší firmy velkou překážku v možnosti nechat si patentovat své vynálezy v zahraničí.

Více se dočtete zde: Věda, výzkum, inovace