Jak se změnila zemědělská krajina

Výměra zemědělské půdy, kterou obhospodařují zemědělské subjekty, sice v posledních letech spíše stagnuje, ale dlouhodobě ubývá a mění se její struktura. Klesá podíl orné půdy a roste podíl trvalých travních porostů.

V roce 2020 se ve srovnání s rokem 2002 výměra orné půdy, na které hospodaří zemědělské subjekty, celorepublikově snížila o 10 % (−281 tis. ha), a to částečně jejím převodem mezi trvalé travní porosty, jejichž plocha se permanentně rozšiřuje (+18 %; 151 tis. ha). Úbytek orné půdy zaznamenaly všechny kraje a rozšiřování trvalých travních porostů všechny mimo Kraj Vysočina.

Královnou polí je pšenice

Na českých polích se, i přes snižování výměry, pěs­tují nejvíce obiloviny. Jejich podíl na ploše osevu klesl z 58 % v roce 2002 na 54 % v roce 2020. Krá­lovnou polí je pšenice ozimá. Její výměra v souhrnu s pšenicí jarní se sice vesměs zmenšila, ale relativně se podíl pšenice celkem na osevní ploše ve většině krajů zvýšil. Nejvíce ji v roce 2020 pěstovali na po­lích v Ústeckém kraji (43 % ploch, proti roku 2002 nárůst o 5 p. b.).

Ječmen jarní byl v roce 2002 druhou nejrozšířenější plodinou. Jeho plochy spolu s ječmenem ozimým se v roce 2002 podílely na osevní ploše Česka 18 %. Od té doby se však zmenšily a snížil se i podíl ječmene celkem na plochách osevu na 13 %. Úbytek ploch ječ­mene pozorujeme ve všech krajích a snižování jeho poměrného zastoupení všude kromě Olomouckého kraje. Tam se ječmen dlouhodobě pěstoval na více než 20 % osevní plochy, aktuálně na 21,6 %. Ječmen se nejvíce ztratil z polí Ústeckého kraje, když v roce 2002 se pěstoval na 21 % a v roce 2020 na 13 %.

Ploch řepky sice v letech 2019 a 2020 ve většině krajů ubývalo, ale v dlouhodobém horizontu se její vý­měra rozšiřovala absolutně i relativně. Nejrozšíře­nější byla v letech 2013 a 2018. Od roku 2011 řepku pěstují zemědělci ve většině regionů (vyjma krajů Olomouckého a Jihomoravského a Kraje Vysočina) na větší ploše než ječmen. V roce 2002 jsme se s ní mohli nejčastěji setkat na polích Plzeňského a Kar­lovarského kraje (14 % ploch), nyní je nejběžnější na polích Středočeského (18 % ploch) a Ústeckého kraje (17 %). Na Ústecku se přitom v roce 2002 pěstovala nejméně (9 % ploch). Od roku 2005 jsou pole řepky nejméně častá v Jihomoravském kraji.

Ploch brambor a cukrovky významně ubylo. Nej­většímu pěstiteli brambor – Kraji Vysočina – ubylo téměř 40 % jejich výměry a aktuálně je tam pěstují na necelých 3 % osevních ploch. Největší pěstitelé cukrovky – Středočeský a Olomoucký kraj – zmenšili oproti roku 2002 její výměru o 20 %, podíl na ploše osevu kraje klesl ve středních Čechách ze 4,1 % na 3,4 %, v Olomouckém kraji z 8,2 % na 6,7 %.

Slunečnice z českých polí mizí. V roce 2002 ji pěs­tovali zemědělci pěti krajů alespoň na 1 % osevních ploch, v roce 2020 se pěstuje prakticky jen v Jihomo­ravském kraji, v ostatních krajích pouze sporadicky. Na jižní Moravě bylo v letech 2003 až 2006 slunečnicí oseto více než 6 % ploch, v roce 2020 představoval její podíl 2,5 %.

Výměra makových polí byla proměnlivá, od mini­mální v roce 2012 s podílem 0,7 % z plochy osevu po rekordní v roce 2008 s podílem 2,7 %. V roce 2020 se mák pěstuje v Česku na 1,6 % plochy osevu. Pole máku nejčastěji potkáme v Olomouckém a Morav­skoslezském kraji (3,0 %, resp. 2,7 % ploch).

Pícniny se celorepublikově pěstují v roce 2020 na pětině osevních ploch a jejich hlavní zástupce – ku­kuřice – se jako pícnina na zeleno a siláž pěstuje na necelých 10 % ploch. Oproti roku 2002 se její podíl na osevní ploše zvýšil ve všech krajích kromě tří. Její pole jsou nejčastější v Kraji Vysočina (14 % ploch).

Na severozápadě chmel, na jihovýchodě víno

Ve většině krajů tvořila a tvoří orná půda a trvalé travní porosty zhruba 99 % obhospodařované země­dělské půdy. Zbývající 1% podíl pak připadá na další trvalé kultury. Pouze v Ústeckém a Jihomoravském kraji je tomu jinak. Typickým prvkem zemědělské krajiny jsou v Ústeckém kraji chmelnice, v Jihomo­ravském kraji vinice. Zatímco chmelnic v Ústeckém kraji ubylo a jejich podíl na zemědělské půdě klesl z 2,2 % na 1,4 %, plocha vinic se na jižní Moravě roz­šířila a jejich podíl na obhospodařované zemědělské půdě kraje se zvýšil z 3,0 % na 4,5 %.

Prasat ubývá, přibývá ovcí, koz a koní

Ruku v ruce se změnami ve využití zemědělské půdy dochází i ke změnám v intenzitě chovu hospodář­ských zvířat. Čeští zemědělci chovali v posledních šesti letech k 1. dubnu, kdy je prováděno zjišťování počtu hospodářských zvířat, v přepočtu na 100 ha obhospodařované zemědělské půdy zhruba 40 kusů skotu, v roce 2002 to bylo 41,6 kusu skotu. Ve vět­šině regionů intenzita chovu skotu klesla, ale v pěti regionech se zvýšila, nejvíce v Karlovarském a Li­bereckém kraji. Nejintenzivnější chov skotu má dlouhodobě Kraj Vysočina, nyní 60,4 ks/100 ha. Nejnižší intenzitu chovu skotu mají obilnářské kraje Jihomoravský a Ústecký.

Ve všech krajích se rozšířil chov ovcí, intenzita jejich chovu většinou vzrostla více než dvakrát. Nejvíce ovcí na 100 ha zemědělské půdy chovají zemědělci v Libe­reckém (nyní 14,3 ks) a Zlínském (13,8 ks) kraji. Ve všech krajích (kromě Pardubického) sledujeme také výrazný nárůst intenzity chovu koz. Nejvíce jich v pře­počtu na 100 ha zemědělské půdy k 1. dubnu 2020 chovali zemědělci na Liberecku (2,6 ks).

Napříč regiony se zvýšila rovněž intenzita chovu koní, ve většině krajů připadá na 100 ha zemědělské půdy alespoň 1 kůň, v Libereckém kraji dokonce 2,6 ks.

Intenzita chovu prasat a drůbeže se počítá na 100 ha obhospodařované orné půdy. V roce 2020 je oproti roku 2002 intenzita chovu prasat dramaticky nižší, v krajích Moravskoslezském, Královéhradec­kém, Jihomoravském a Jihočeském o 75 %. Jen mírně klesla v Kraji Vysočina, kde je chov nejintenzivnější (115 prasat/100 ha orné půdy).

Poznámka: Zemědělská statistika podle krajů od roku 2002 prezentuje výsledky pouze za zemědělský sektor. Zařazení zemědělského subjektu, a tím i jeho započtení do kraje se provádí podle regionální příslušnosti největšího podílu jím obhospoda­řované zemědělské půdy.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zemědělství