Jak se žije u sousedů?

Území současného Libereckého kraje je součástí eu­roregionu Neisse-Nisa-Nysa již téměř 29 let. Tento euroregion byl založen 21. prosince 1991 a působí v prostoru, kde se stýkají hranice Spolkové republiky Německo, České a Polské republiky. Jeho výjimečnost spočívá především v tom, že se jedná o vůbec první příhraniční euroregion založený ve střední a východní Evropě. Uskupení má tři členy. Z německé strany je to Euroregion Neisse, e. V., z české Euroregion Nisa – zájmové sdružení právnických osob, a z polské Stowarzyszenie Gmin Polskich Euroregionu Nysa. V rámci každé ze tří stran představují členy zejména obce a také další územní celky nebo instituce. K 31. 12. 2018 tvořilo uskupení z české části 131 obcí. Z nich bylo 118 z okresů Libereckého kraje a 13 z okresu Děčín, který je součástí Ústeckého kraje. Německou část reprezentovaly okresy Bautzen a Görlitz (celkem 111 obcí) a polská část participovala 44 členskými ob­cemi. Největší část euroregionu podle počtu obyvatel představuje německá strana, v jejích obcích ke konci roku 2018 žilo 36,8 % z celkového počtu 1 508 837 obyvatel euroregionu. Naproti tomu rozlohou je nej­větší polská část území, z celkové rozlohy euroregionu 11 759 km2 tento celek představoval 40,3 %.

Cílem je zlepšování kvality života obyvatel

Ačkoliv existence euroregionu sahá až k začátku 90. let minulého století, základní myšlenky a cíle uskupení se během uplynulých téměř tří desítek let nezměnily. Smyslem činnosti organizace je především všestranná spolupráce ve prospěch hospodářského a sociálního rozvoje i trvalého zlepšování podmínek a kvality života obyvatel dotčených území.

Součástí euroregionu Neisse-Nisa-Nysa jsou sku­piny expertů EUREX, které se skládají z regionálních odborníků věnujících se konkrétní problematice (např. EUREX Školství, EUREX Cestovní ruch, EUREX Krizový management apod.). Jedním z 15 uskupení je také pracovní skupina EUREX Statistika, která se skládá z pracovníků informačních služeb Krajské správy ČSÚ v Liberci, kolegů ze Statistického úřadu Vratislav s pracovištěm Jelenia Góra a ze Statistic­kého úřadu Svobodné země Sasko, Kamenz. Úko­lem skupiny je poskytovat statistické údaje o území euroregionu, jejichž prostřednictvím je možné sledo­vat změny v populačním, ekonomickém či sociálním vývoji v tomto prostoru. A jak se tedy, na základě sta­tistických ukazatelů, u našich sousedů žije?

Značné přeshraniční rozdíly

V současnosti je velmi diskutovaným tématem po­stupné stárnutí populace. Tento problém se dotýká také našich sousedů. Jednoznačně nejstarší obyva­tele vykazuje německá část uskupení, na konci roku 2018 bylo místním obyvatelům v průměru 48,8 roku. Průměrný věk obyvatel české a polské části byl nižší – v Polsku činil 42,8 roku a v Česku 42,3 roku. Po­dobně jsou na tom také hodnoty indexu stáří. Na německé straně euroregionu připadlo na 100 dětí ve věku 0 až 14 let 218,2 osoby starší 65 let, v polské části to bylo 139,3 osoby a nejnižší hodnoty 122,5 osoby dosáhl ukazatel na české straně. V roce 2018 byl ve všech částech uskupení zaznamenán přirozený úby­tek obyvatel. Nejnižší v přepočtu na 1 000 obyvatel byl v české části (–0,1 ‰). Nejdynamičtější propad vykázala německá strana (–7,7 ‰), polská zaujala místo uprostřed s –4,5 ‰.

Vzhledem k úbytku obyvatel v německé části euroregionu klesá také intenzita nové výstavby. V roce 2018 bylo na tomto území dokončeno 486 bytů, což v přepočtu na 1 000 obyvatel znamená 0,9 bytu. Nej­více bytů v absolutním i relativním vyjádření reali­zovali stavebníci na polské straně uskupení (1 209 bytů, tj. 2,3 ‰). Dokončenou výstavbu v české části reprezentovalo 946 bytů, tedy 2,2 bytu na 1 000 oby­vatel. V případě všech členských částí převažovala výstavba bytů v rodinných domech – v německé části z 80,9 %, v české ze 66,1 % a v polské pouze z 50,6 %.

Z hlediska zdravotní péče se naopak nejlépe „žije“ na německé straně. Na 1 000 obyvatel zde totiž v roce 2018 připadlo 3,4 lékaře. Nejméně příznivá situace z tohoto pohledu panuje na polské straně, zde se musí 1 000 obyvatel v průměru dělit o 1,7 lékaře. V české části na 1 000 obyvatel připadlo 3,1 lékaře.

V roce 2018 bylo v české části euroregionu pro­vozováno celkem 770 hromadných ubytovacích za­řízení o kapacitě 38 071 lůžek. Na polské straně bylo turistům k dispozici 479 ubytovacích zařízení s 30 501 lůžky, nejmenším počtem zařízení disponovala ně­mecká část euroregionu (373 zařízení se 14 710 lůžky). V návštěvnosti patřilo prvenství polskému regionu, který v roce 2018 navštívilo 1,2 milionu turistů, druhá v pořadí byla návštěvnost českých zařízení (928 685 hostů). Ubytovací zařízení na německé straně hranice využilo 717 560 hostů. V případě českých a polských ubytovacích zařízení tvořili největší část zahranič­ních návštěvníků turisté z Německa (50,2 %, resp. 51,3 %), do zařízení na německé straně uskupení mířili především hosté z České republiky (16,9 %), Nizozemska a Polska (shodně 15,2 %).

Porovnávání příjmů

V rámci pracovní skupiny EUREX Statistika byla vedle údajů o demografii a ze sociální a ekonomické oblasti pravidelně zjišťována a porovnávána také data o pří­jmech a cenách vybraných druhů zboží a služeb na jednotlivých stranách uskupení. Velmi výrazné rozdíly byly patrné v případě hodnocení výdělků. Průměrná hrubá měsíční mzda ve Svobodné zemi Sasko v roce 2018 dosáhla 3 193 €. Výdělek v případě Libereckého kraje tak představoval pouze 38,6 % (1 233 €) a vý­dělek v případě Dolnoslezského vojvodství 36,3 % (1 160 €) uvedené průměrné mzdy v Sasku. Dosaženým mzdám v jednotlivých částech euroregionu odpovídá i kupní síla. Zatímco obyvatel německé části si mohl teoreticky za měsíční průměrnou mzdu, kterou po­bíral v roce 2018, v květnu následujícího roku koupit např. 281 kg vepřové šunky, jeho přeshraniční polský soused si za svou mzdu pořídil o 101 kg šunky méně, český soused dokonce o 136 kg méně.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Obyvatelstvo