Jak se žije dětem v Česku?

Téměř 80 % českých dětí má zdravotní stav hodnocen jako velmi dobrý a materiálně deprivovaných dětí dlouhodobě ubývá.

Šetření Životní podmínky zahrnuje každoročně speciální okruh otázek, tzv. modul, který byl v loňském roce z velké části věnován dětem, konkrétně zdraví dětí do 16 let a také materiálním a sociálním podmínkám dětí žijících ve vybraných domácnostech. Některé z těchto otázek již byly součástí šetření v předchozích letech, takže je k dispozici i srovnání s jinými roky.

Jsou děti zdravé?

Subjektivní hodnocení zdravotního stavu dětí mladších 16 let, které nám poskytují jejich rodiče nebo jiný dospělý člen domácnosti, se v čase příliš nemění. V „covidovém“ roce 2021 se dokonce jevily odpovědi dotazovaných ještě o něco příznivější. Vloni měly přes tři čtvrtiny českých dětí velmi dobrý zdravotní stav, každé páté dítě mělo stav dobrý a u pouhých 2,4 % dětí byl uveden zdravotní stav přijatelný, tedy ani dobrý ani špatný. Špatný či velmi špatný stav vykazovalo zhruba jedno procento dětské populace.

Zdravotní stav dětí do 16 let (%)

Zdroj: ČSÚ, SILC

Šetření také zjišťovalo, zda jsou děti nějak omezeny ve svých běžných činnostech, jako jsou školní povinnosti, sebeobsluha, zájmy, volnočasové aktivity nebo pomoc v domácnosti (odpovídající věku dítěte). Braly se v úvahu všechny dlouhodobé zdravotní problémy, např. vrozené vady, zdravotní postižení, následky úrazů i chronické nemoci. Ze zjištěných údajů plyne, že drtivá většina dětí mladších 16 let nemá žádné dlouhodobé omezení v běžných aktivitách ze zdravotních důvodů (94,5 %). Naproti tomu zhruba 1,2 % dětí v Česku je omezeno vážně.

Omezení dětí v běžných činnostech kvůli zdravotním problémům (%, 2024)

Zdroj: ČSÚ, SILC

Nejhůř se platí volnočasové aktivity

Dalším ukazatelem celkové životní úrovně domácností jsou materiální podmínky dětí. Zjišťuje se, zda si domácnost může dovolit zabezpečit všem dětem mladším 16 let vybrané předměty a aktivity. Stejné zjišťování proběhlo již v letech 2014 a 2021, takže lze zachytit i vývoj v čase. Obecně se dá říci, že materiální deprivace dětí v Česku je velice nízká a v dlouhodobém trendu se snižuje. V současnosti nedosahuje ani 5 %.

Největší podíl rodin si v loňském roce nemohl dovolit zaplatit svým dětem zájmové kroužky či pravidelné volnočasové aktivity, jako je sport, hra na hudební nástroj, výtvarné či taneční kurzy atd. Bylo jich 4,3 %. Ve srovnání s rokem 2021 se jedná o položku s největším nárůstem. Může to být do značné míry způsobeno plošnými restrikcemi kolektivních aktivit v době pandemie, kdy zájmové kroužky ani nebyly povoleny, takže za ně domácnosti nemusely platit. Podobný byl vloni i podíl rodin, které svým dětem nemohly zaplatit týdenní prázdniny mimo domov, dovolenou či tábor. Dále z výsledků vyplývá, že zhruba 2,5 % domácností si nemohlo dovolit pořídit dětem sportovní vybavení pro venkovní aktivity jako je kolo, lyže, kolečkové brusle apod. Umožnit dětem zvát si domů na návštěvu kamarády a pohostit je drobným občerstvením uvedlo jako problém 2,4 % domácností. Pouze dvě rodiny ze sta nemají finanční možnosti na to, aby zařadily dětem do každodenního jídelníčku maso, drůbež nebo ryby (či jejich vegetariánskou náhražku). Ještě menší je podíl domácností, které nemohou dopřát dětem ovoce či zeleninu kaž dý den (1,1 %).

Podíly domácností, které si nemohly dovolit zaplatit dětem do 16 let vybrané položky (%)

Zdroj: ČSÚ, SILC

Situace školáků se zlepšuje

Další oblast se týkala dětí školou povinných. Účast dětí do 16 let na školních výletech, školách v přírodě, lyžařském výcviku, adaptačním pobytu nebo jiných placených akcích školy je zjevně pro většinu českých rodin prioritou. Finanční problémy, kvůli kterým nemohla domácnost vyslat děti na školní výlet, loni připustilo jen 1,9 % respondentů, zatímco před 10 lety (v roce 2014) nemělo finance na zaplacení školních akcí 5,8 % oslovených domácností. I v tomto ukazateli významně vybočoval rok 2021 ovlivněný pandemií covidu-19. Vzhledem ke zrušení mnoha školních akcí nepředstavovalo jejich financování takovou zátěž pro domácnosti jako v jiných letech.

Srovnání mezi lety 2009 až 2024 také ukazuje, že se v českých domácnostech postupně zlepšovala situace týkající se vhodného místa pro děti k učení, čtení a psaní domácích úkolů. Zatímco v roce 2009 nemohlo takový prostor zajistit 6,5 % domácností, o 5 let později už to byla jen polovina (3,3 %) a vloni pouze 1,9 % rodin s dětmi v Česku.

Účast dětí na školních výletech a jiných placených akcí školy (%)

Zdroj: ČSÚ, SILC