Jak se žije dětem v Česku

Šetření Životní podmínky každoročně obsahuje speciální okruh otázek zaměřených na určité téma. Loni byly věnovány dětem.

Téma bylo rozděleno do tří samostatných oblastí: zdraví dětí do 16 let, materiální a sociální podmínky dětí v domácnostech, péče o děti mladší 18 let. Jelikož některé z otázek již byly součástí šetření v předchozích letech, je k dispozici i srovnání v čase.

Zdraví dětí se nezhoršilo

Z výsledků vyplývá, že subjektivní hodnocení zdravotního stavu dětí je velmi dobré a v čase se příliš nemění. Ani loňský covidový rok neměl na tento ukazatel výrazný vliv, odpovědi dotazovaných se naopak jevily ještě příznivější než v roce 2017. Více než 80% českých dětí se tedy podle vyjádření dospělého člena domácnosti těší velmi dobrému zdraví, každé sedmé dítě (14,6%) mělo zdravotní stav dobrý a pouze u 2,3% dětí byl uveden zdravotní stav přijatelný, tedy ani dobrý, ani špatný.

Zdravotní stav dětí do 16 let (%)

Omezení dětí v běžných činnostech kvůli zdravotním problémům (%, 2021)

Materiálně deprivovaných dětí ubývá

Dalším ukazatelem celkové životní úrovně domácností jsou materiální podmínky. Ty se zjišťují otázkami, zda si domácnost může dovolit zabezpečit všem dětem mladším 16 let vybrané předměty a aktivity.

Nejčastěji označenou položkou, kterou si domácnosti nemohou dovolit, bylo zaplacení týdenního prázdninového pobytu dětí mimo domov. Uvedlo ji 3,7 % domácností, což je každá 27. rodina v ČR. Téměř 3 % domácností si nemohou dovolit pořídit dětem sportovní vybavení pro venkovní aktivity, jako je kolo, kolečkové brusle, koloběžka apod. O něco méně problematické je předplatit dětem pravidelné volnočasové aktivity v podobě zájmových kroužků, sportu, hry na hudební nástroj apod. Pouze dvě rodiny ze sta nemají finanční možnosti na to, aby zařadily maso, drůbež nebo ryby (či jejich vegetariánskou náhražku) dětem do každodenního jídelníčku. Ještě menší je podíl domácností, které nemohou dopřát dětem ovoce či zeleninu každý den (1,2 %).

Na druhé straně slavit zvláštní příležitosti (např. narozeniny) či pozvat si na návštěvu kamarády umožňuje dětem téměř 99 % rodin. Rovněž zabezpečení hraček, dětských knih nebo pořízení alespoň dvou párů dobře padnoucích dětských bot vnímalo jako problém naprosté minimum dotazovaných.

Před osmi lety, kdy byly součástí zjišťování materiální podmínky dětí se stejnými položkami, přitom byla situace poněkud odlišná. I tehdy bylo pro domácnosti největším problémem zaplatit dětem týdenní prázdniny, dovolenou či tábor, ale podíl takových domácností v populaci byl oproti loňsku téměř dvojnásobný (7,1 %). Podobně velký problém měly v té době domácnosti se zaplacením zájmových kroužků dětem, které si nemohlo dovolit 6,8 % z nich, a s pořízením sportovního vybavení pro venkovní aktivity dětí, což bylo nedostupné pro 6,4 % domácností.

Nejvýraznější zlepšení materiálních podmínek nastalo u položky nové oblečení, kde se podíl deprivovaných domácností po 7 letech snížil z 5,1 % na 1,2 %.

Podíly domácností, které si nemohou dovolit zaplatiti dětem do 16 let vybrané položky (%)

Výsledky zjišťování se týkaly rovněž školních akcí a podmínek k učení a studiu u dětí, které navštěvují školu (zhruba ve věku 6 až 15 let). Účast dětí na školních akcích (výletech, školách v přírodě, adaptačních pobytech, lyžařském výcviku apod.) byla loni silně ovlivněna pandemií covidu-19 a s ní souvisejícími restrikcemi nebo obavami z nákazy. Téměř třetina dotázaných odpověděla, že se jejich děti neúčastnily školních akcí z jiného důvodu. Přitom v předchozích letech to byla jen velmi okrajová odpověď uváděná v případech, jako např. neúčast kvůli nezájmu, nemoci či zranění.

Účast dětí na školních výletech a jiných placených akcích školy (%)

Finanční důvody jako příčinu neúčasti dětí na školních výletech uvedlo loni jen 3,3 % respondentů, zatímco v roce 2014 nemělo peníze k zaplacení školních akcí 5,8 % oslovených domácností. Ještě o 5 let dříve, v roce 2009, to bylo 3,7 % domácností s dětmi v Česku.

Zabezpečit svým dětem doma vhodné místo k učení dokáže čím dál více českých domácností. Srovnání výsledků z předchozích let s těmi loňskými ukazuje, že podmínky školou povinných dětí pro studium doma se stále zlepšují. Zatímco v roce 2009 nebylo schopno zajistit dětem doma vhodné a klidné místo s dostatkem světla pro vypracovávání domácích úkolů, psaní, čtení a učení 6,5 % domácností, o 5 let později už takových byla jen polovina (3,3 %) a loni pouhé dvě domácnosti ze sta.

Děti doma nemají vhodné místo na učení, domácí úkoly a studium

Dostatek času na děti nemá 10 % rodičů

Novou oblastí, která nikdy dříve nebyla součástí dotazníku, se stalo téma trávení času s dětmi do věku 18 let. Rodiče měli posoudit, zda tráví se svým dítětem, resp. se všemi svými dětmi dostatečné množství času. Bral se v úvahu společně strávený čas při jídle, hraní, pomáhání s domácími úkoly, při cestě do školy či ze školy, při procházkách, sportování, při společné zábavě, na výletech apod. Šlo o čistě subjektivní pocit respondenta, jak vnímá čas věnovaný dětem.

Při porovnání mezi muži a ženami se ukázalo, že 9 z 10 mužů se domnívá, že se svými dětmi tráví dostatek času. U žen to bylo ještě o téměř šest procentních bodů více.

Tráví se svými dětmi dostatečné množství času (%, 2021)

U rodičů, kteří připustili, že nevěnují svým dětem dostatečné množství času, se zjišťoval hlavní důvod, proč tomu tak je. Uváděl se jeden důvod za všechny děti dohromady, i když se ve vztahu k jednotlivým dětem mohly důvody lišit. Naprostá většina rodičů, kteří svým dětem nemohou věnovat více času, uvedla, že je to kvůli jejich pracovnímu vytížení a pracovním povinnostem. Deklarovalo to 82,6 % mužů, kteří neměli na děti čas, a 68 % žen. Druhým nejčastějším důvodem byl nedostatek času na straně dítěte, případně nezájem dítěte, které už má jiné zájmy a nechce trávit s rodičem více času. To vnímaly v mnohem větší míře ženy, uvedla to každá pátá dotazovaná (20,4 %), zatímco u mužské části populace označilo tento důvod jen 11,5 % respondentů. Ženy také častěji než muži jako příčinu nedostatku společně stráveného času s dětmi uváděly skutečnost, že dítě tráví čas u bývalého partnera/partnerky. Zmínilo to 8,2 % žen a 2,5 % mužů. Další důvody, jako jsou zdravotní problémy na straně rodiče či dítěte, rozšiřování vzdělání apod., označilo téměř shodně 3,5 % dotázaných mužů i žen.

Součástí šetření byla i podrobnější otázka, jak často tráví dotazovaní osobně a aktivně čas se svými dětmi, např. při jídle, povídání, hraní, učení, při sportu, na cestě do školy, na společných procházkách či výletech. Ze sebraných dat vyplynulo, že naprostá většina žen (96 %) tráví se svými dětmi aktivně čas každý den. Naproti tomu každý desátý muž přiznal, že se svým dítětem či dětmi tráví aktivně čas zhruba jen jednou týdně.

Důvod, proč rodiče netráví s dítětem dostatečné množství času (%, 2021)

Článek si můžete přečíst také v časopise Statistika&My.

Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností