Jak se u nás daří špičkovým technologiím
10. 12. 2020
Statistiky Věda, inovace, digitalizace Inovace, patenty, vyspělé technologie High-tech sektor
Objem high-tech zboží vyvezeného z Česka za posledních deset let výrazně vzrostl.
Výrobkům zařazeným mezi high-tech obory je v posledních letech věnována ve všech vyspělých státech zvýšená pozornost. Vyváží-li země špičkové výrobky, vypovídá to hodně o tom, jak se dokáže přizpůsobit novým technologiím, jak vzdělané má pracovníky, na jaké úrovni je její výzkum a vývoj. Podporou vývoje technologicky špičkových výrobků jsou sledovány nejen cíle technologické, ale z podstatné části i specifické cíle státu. Patří mezi ně kybernetická bezpečnost státu či zabezpečení ochrany zdraví obyvatelstva, například aktuálně v souvislosti s epidemií covidu19. Údaje o zahraničním obchodu s high-tech zbožím, jako jsou například ICT zařízení, farmaceutické produkty, biotechnologie či nanotechnologie, vyjadřují postavení a konkurenceschopnost naší ekonomiky ve vybraných technologických oblastech ve vztahu k ostatním ekonomikám. Schopnost prosadit se s komplexními a složitými produkty na zahraničních trzích, zvláště pak na těch náročných, kde panuje větší míra konkurence, patří mezi základní znaky silných a úspěšných ekonomik.
Od vzniku České republiky a především pak po vstupu naší země do EU se zboží s vysokou a vyšší technologickou náročností postupně stalo jednou z nejvýznamnějších komoditních skupin obchodovaných se zahraničím. V roce 2019 bylo z ČR vyvezeno zboží v celkové hodnotě 3,7 bilionu Kč a dvě třetiny z této částky tvořil právě vývoz high-tech a medium high-tech zboží. V absolutním vyjádření se z Česka vyvezlo tohoto zboží za 2,4 bilionu Kč. Je to o jeden bilion Kč, tedy téměř o tři čtvrtiny více než v roce 2010. Vývoz high-tech a medium high-tech zboží se mezi roky 2010 až 2019 každoročně zvyšoval v průměru o 6,3 %, tj. o jeden procentní bod ročně rychleji, než rostl celkový vývoz z ČR.
Zahraniční obchod s high-tech a medium high-tech zbožím v ČR
V plusu hlavně auta
Také finanční hodnota dovezeného zboží s vysokou a vyšší technologickou náročností od roku 2010 roste rychleji než celkový dovoz do ČR, ale nižším tempem, než tomu bylo v případě vývozu. Dovezené zboží do ČR dosáhlo v roce 2019 hodnoty 3,5 bilionu Kč a high-tech a medium high-tech z této částky zaujímaly 57 % (2 biliony Kč). V roce 2013 byl podíl této skupiny zboží na celkovém dovozu 51 %.
V zahraničním obchodu s tímto sortimentem technologického zboží zaznamenáváme od roku 2010 kladnou obchodní bilanci. V roce 2019 byl vývoz zboží s vysokou a vyšší technologickou náročností z Česka o 388 mld. Kč vyšší než jeho dovoz. Je to o sto miliard vyšší kladné saldo než v roce 2014.
Za kladnou bilanci zahraničního obchodu této široké skupiny výrobků po celé sledované období vděčíme pouze skupině medium high-tech zboží a zde převážně kategorii motorová vozidla. V roce 2019 se od nás vyvezly automobily včetně jejich dílů a příslušenství za bilion korun. Jedná se o částku o 461 mld. Kč vyšší, než jaká byla hodnota dovezených motorových vozidel do Česka. Výrazně kladnou obchodní bilanci máme rovněž v případě elektrických zařízení a výrobků strojírenského průmyslu. Pouze u kategorie chemických látek a přípravků byl dovoz vyšší než vývoz.
Oproti tomu bilance zahraničního obchodu s high-tech zbožím je po celé sledované období záporná. V roce 2019 převýšil dovoz high-tech zboží jeho vývoz o pětinu (82 mld. Kč). V čase se však tato záporná obchodní bilance snižuje, ještě v roce 2010 byla hodnota dovozu do Česka o 59 % vyšší než vývozu. Za tento posun vděčíme zahraničnímu obchodu s počítači a elektronickými přístroji. Naopak farmaceutické výrobky a přípravky se k nám dovážejí ve dvojnásobném finančním objemu, než se od nás do zahraničí exportují.
Hi-tech spíše jen montujeme
Nyní se podíváme na poměrně širokou skupinu high-tech a medium high-tech výrobků podrobněji podle jejich jednotlivých kategorií. Mezi high-tech výrobky jednoznačně převažují jak ve vývozu, tak i dovozu počítače a elektronické přístroje nad farmaceutickými výrobky. V roce 2019 bylo z Česka vyvezeno zboží z první jmenované kategorie v hodnotě 386 mld. Kč a dovezeno za téměř 414 mld. Kč, v případě farmaceutických výrobků pak činil vývoz 52 mld. Kč a dovoz 105 mld. Kč. Na celkovém vývozu high-tech a medium high-tech zboží se v roce 2019 skupina zboží spadající pod kategorii počítače a elektronické přístroje podílela 16 % (v roce 2010 to bylo jednou pětinou) a farmaceutické výrobky 2 %.
Podíl vývozu počítačů a elektronických přístrojů na celkovém vývozu z Česka se v posledních deseti letech pohybuje kolem 10 %. Jde o jeden z nejvyšších podílů nejen v rámci zemí EU, kde dosáhl v průměru 5 %, ale i v celosvětovém měřítku. V případě vývozu i dovozu převažují v této kategorii počítače a periferní zařízení.
V čase roste také význam zahraničního obchodu s komunikačními zařízeními, kam patří i mobilní telefony, a naopak klesá význam vývozu i dovozu spotřební elektroniky. Přestože jsou tyto výrobky zařazeny mezi high-tech zboží, v případě Česka se spíše jedná o vývoz zboží, které se zde v převážné míře pouze smontovalo či kompletovalo z dovezených technologicky vyspělých součástek vyvinutých jinde. Dle údajů OECD se více než polovina hodnoty vyvezeného ICT zboží z Česka dováží ve formě meziproduktů. Výdaje na výzkum a vývoj ve firmách, které v Česku vyrábějí počítače či spotřební elektroniku, dosahují mnohem nižších hodnot než ve vyspělých zemích Evropy a světa.
Naopak v případě měřicích, zkušebních či navigačních elektronických přístrojů, které spadají také do této kategorie zboží, patří Česká republika k významným světovým exportérům špičkových technologických výrobků, jež zde byly vyvinuty. Jedná se například o elektronické mikroskopy a další specializované vědecké přístroje a zařízení včetně těch, které nacházejí uplatnění v lékařství. Samostatnou kapitolou je obor letadel a souvisejících zařízení, která se taktéž řadí mezi high-tech zboží. Mezi světové velmoci patříme ve výrobě leteckých motorů nebo ultralightů.
Struktura zahraničního obchodu s high-tech a medium high-tech zbožím (%)
Bilance zahraničního obchodu s high-tech a medium high-tech výrobky (mld. Kč)
Silné komodity v medium hi-tech
Mezi medium high-tech výrobky dominují zcela jednoznačně, v případě vývozu i dovozu, motorová vozidla. V minulém roce se jich z Česka vyvezlo v hodnotě přesahující 1 bilion Kč. V případě této vývozní komodity byl zaznamenán i nejvyšší průměrný meziroční nárůst, který od roku 2010 činil v průměru 9,2 % ročně. Za posledních deset let se tedy převaha motorových vozidel mezi vyvezeným zbožím z ČR ještě navyšovala. V roce 2019 se motorová vozidla a jejich díly podílely na celkovém vývozu 28 % v porovnání s pětinovým podílem v roce 2010. Na celkovém vývozu zboží s vysokou a vyšší technologickou náročností se pak loni podílely 42 %.
Významnou roli hraje rovněž strojírenství se svou širokou škálou produktů. V roce 2019 se sortiment strojírenského zboží podílel přibližně desetinou na celkovém exportu z Česka. V posledních letech roste také vývoz výrobků elektrotechnického průmyslu a nelze zapomenout na význam České republiky ve vývozu kolejových vozidel.
Nejvýznamnějšími odběrateli high-tech i medium high-tech zboží z České republiky jsou jednoznačně státy Evropské unie s výraznou dominancí Německa, do kterého putuje přibližně třetina těchto výrobků.
Definice a vymezení high-tech a medium high-tech zboží
Zbožím s vysokou a vyšší technologickou náročností (dále jen high-tech a medium high-tech zboží) se rozumějí produkty, jejichž výroba a zpracování vyžadují v převažující míře špičkové, technologicky velmi náročné provozy. Údaje o vývozu a dovozu této kategorie zboží jsou k dispozici na dvoumístné úrovni (oddíly) Klasifikace produkce CZ-CPA. Dvě hlavní kategorie high-tech zboží tvoří Farmaceutické výrobky a přípravky (CZ-CPA 21) a Počítače, elektronické a optické přístroje a zařízení (CZ-CPA 26). Mezi medium high-tech zboží zařazujeme Chemické látky a přípravky (CZ-CPA 20), Elektrická zařízení (CZ-CPA 27), Stroje a zařízení (CZ-CPA 28), Motorová vozidla (CZ-CPA 29) a Ostatní dopravní prostředky a zařízení (CZ-CPA 30).
Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.
Více se dočtete zde: Věda, výzkum, inovace