Jak se přeskládal průmysl

Současným hlavním tahounem českého průmyslu je ten automobilový. Nebylo tomu tak ale vždycky.

Česko má kompletní portfolio průmyslových odvětví. Bezmála třetinový podíl průmyslu na tvorbě HDP nás řadí mezi nejprůmyslovější země Evropy. Struktura průmyslu se však od vzniku samostatné České repub­liky v roce 1992 výrazně změnila, vývojem prošly jak skladba průmyslové produkce, tak i zaměstnanost.

Přidaná hodnota a zaměstnanost

Stěžejním ukazatelem výkonnosti průmyslu je jeho přidaná hodnota a podíl na tvorbě HDP. V období 1993–1997 tento podíl v Česku setrvával mezi 31 % a 32 %, v dalších letech zeslábl a minima dosáhl v roce 2003. Následoval nárůst znovu přes 31 % v letech 2006 a 2007. Po novém oslabení v letech 2009 a 2010 se příspěvek průmyslu k HDP České republiky opět přiblížil 32 % v roce 2015, ale maximum devadesá­tých let už nepřekonal. Od té doby se příspěvek stále snižuje až na 27 % v roce 2022. Na poklesu v posled­ních letech se podepsala především covidová opatření a problémy s dovozem komponentů.

Průmysl je také významným zaměstnavatelem, pracuje v něm téměř třetina z celkových 5 milionů zaměstnaných osob (v přepočtu na plné úvazky). Za uplynulých 30 let se podíl průmyslu na zaměst­nanosti mírně snížil z hodnot přes 31 % v letech 1997 a 1998 na necelých 28 % v loňském roce. Při­spěl k tomu zejména útlum těžby uhlí a odliv sedmi desítek tisíc zaměstnanců ze sekce těžby a dobývání. Zpracovatelský průmysl drží zaměstnanost poměrně stabilní, po celé období se pohybuje na hodnotách kolem 1,3 milionu plných pracovních úvazků. Více plných pracovních úvazků má oproti dřívějšku sekce zásobování vodou a zpracování odpadů.

Podíl průmyslu na tvorbě HDP a na celkové zaměstnanosti (%)

Vraťme se ještě k přidané hodnotě průmyslu a po­dívejme se na ni v detailní odvětvové struktuře. Zpo­čátku tvořila nejsilnější trojici energetika, potravinář­ský průmysl a hutnictví kovů, v roce 1993 s podílem na přidané hodnotě průmyslu 14,0 %, 8,2 % a 7,9 %. Postupně se začal zvyšovat příspěvek kovodělného a strojírenského průmyslu, posilovala výroba moto­rových vozidel a v roce 2001 se ustálila na nejvyšších příčkách trojice odvětví, která svou produkcí dodnes přispívají k výsledné přidané hodnotě největším dílem: výroba motorových vozidel (od roku 2004 nejsilnější průmyslové odvětví), energetika a kovo­dělný průmysl.

Zaměříme-li se pouze na zpracovatelský průmysl, který je nejsilnější průmyslovou sekcí, zaznamenáme v prvních letech po vzniku České republiky jako nejsilnější odvětví potravinářský průmysl, hutnictví a strojírenství. Příspěvky jednotlivých odvětví byly zpočátku spíše vyrovnané, silná odvětví se na celkové přidané hodnotě podílela každé přibližně 10 %. Hrubá přidaná hodnota automobilového průmyslu ovšem v průběhu let vzrostla natolik, že toto odvětví přebralo roli jednoznačného průmyslového tahouna. V roce 1993 byla výše jeho příspěvku k hrubé přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu 7 %, v roce 2000 už 12 % a v roce 2019 dorostla dosavadního maxima 21 %. V následujících letech váha jeho příspěvku sice poklesla, zůstává však bezkonkurenčně nejvyšší.

Zajímavým vývojem prošly téměř všechny odvětvové skupiny, nicméně vzhledem k omezenému rozsahu článku podrobněji rozebereme pouze tři, v nichž došlo k největším změnám.

Podíl vybraných odvětví na přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu (%)

Auta jedou v čele

Automobilový průmysl je pravidelně zmiňován jako tahoun s nejvyšším příspěvkem k celkové přidané hodnotě průmyslu. V roce 2019 se na ní podílel 18 %, v sektoru zpracovatelského průmyslu to bylo dokonce 21 %. Přestože zaměstnává 176 tisíc osob, nejvýznamnějším průmyslovým zaměstnavatelem není – prvenství drží se 194 tisíci zaměstnanci kovodělný průmysl. Hodnota vyrobených motorových vozidel se zážehovým spalovacím motorem se už v roce 2010 přehoupla přes stomiliardovou hranici a v posledních letech dosahuje až 200 mld. Kč (191 mld. v roce 2022). Hodnota produkce na úrovni stovek miliard Kč se týká rovněž výroby dílů vozidel či karoserií.

Bez zajímavosti ovšem není ani výroba ostatních dopravních prostředků. Nejsilnější trojlístek v tomto odvětví tvoří součásti kolejových vozidel (za 26 mld. Kč v roce 2022), díly letadel (8 mld. Kč) a jízdní kola (6 mld. Kč). Prvenství ve výrobě bicyklů v Evropské unii drží Portugalsko s roční produkcí kolem 3 milionů jízdních kol. Následují ho Rumunsko, Itálie, Německo a Polsko, všechny země s produkcí přesahující v posledních letech milion kusů. Česká republika je s 336 tisíci vyrobenými bicykly přibližně uprostřed pelotonu.

Těžba má i dnes co nabídnout

Těžba je v posledních letech zmiňována především jako odvětví s klesající produkcí. Její příspěvek k při­dané hodnotě průmyslu spadl z 8 % v roce 1993 na současná 2 %. V posledních několika desetiletích se výrazně snížila těžba černého i hnědého uhlí a lig­nitu. Útlum a strmý pokles byl způsoben postupným vyčerpáním zásob, spuštěním jaderných elektráren a zavedením limitů k ochraně životního prostředí. Z hlediska zaměstnanosti to v uvedeném období znamenalo pokles plných úvazků z 92 tisíc na 23 tisíc. Produkce má přesto významnou hodnotu, jen za hnědé uhlí a lignit to v roce 2022 bylo 17 mld. Kč.

Těžba a dobývání ovšem zahrnuje i jinou pro­dukci, která na síle neztratila. V pododvětví ostatní těžby a dobývání se dlouhodobě drží na první příčce lámaný nebo drcený kámen pro betonování a štěrkování, s produkcí za rok 2022 v hodnotě 7 mld. Kč. Druhá v pořadí je těžba kaolínu v hodnotě 2 mld. Kč, v níž patří Česká republika společně s Německem (a dříve také se Spojeným královstvím) k největším producentům v EU. Tohoto nerostu se u nás těží až milion tun ročně.

Názor na demokratické hodnoty (%, Česko)

Nová cesta pro textilní průmysl

Podíl textilního, oděvního a kožedělného odvětví do­hromady na hrubé přidané hodnotě průmyslu klesl z téměř 6 % v roce 1993 na méně než 2 % v roce 2022, přičemž nejvýrazněji přispívá textilní odvětví. V této skupině odvětví došlo k výraznému posunu od klasic­kých ke specializovaným produktům. Nad obvyklými tkaninami převážily textilie netkané, „běžné“ oděvy se zařadily až za výrobu pracovního oblečení.

Stěžejními výrobky textilního průmyslu byly v de­vadesátých letech bavlněné a lněné tkaniny, jichž se dnes vyrábí jen zlomkové množství. Výrobkový agregát bavlněných tkanin spadl z 337 mil. m² v roce 1993 na 39 mil. m² v roce 2022, agregát lněných tka­nin ze 49 mil. m² na 3 mil. m². Textilní produkce přesunula těžiště na výrobky s určitými zvláštními vlastnostmi, jako jsou textilie povrstvené, obsahující specifická vlákna, netkané textilie apod. Agre­gát netkaných textilií hlásil v roce 1993 souhrnnou produkci 10 tis. tun, v roce 2022 to bylo už 211 tis. tun. Nejvyšší finanční hodnotu (6 mld. Kč v roce 2022) dosahují mezi textilními výrobky netkané textilie s měrnou hmotností do 25 g/m². Vysoká je i hodnota výroby vysokopevnostních tkanin ze syntetického hedvábí (2,4 mld. Kč), která od roku 2013 neklesá pod 300 mil. m² ročně. Specializace je zřejmá i v oděvním průmyslu, kde nad běžnými oděvy pře­vládla hodnota produkce pracovních oděvů včetně těch s úpravou chránící před různými extrémními vlivy (oheň, chemické látky) za 0,6 mld. Kč. Stejné hodnoty dosáhlo i specializované punčochové zboží zdravotní, kompresní či sportovní.

V kožedělném průmyslu výrazně klesla výroba všech tradičních produktů: bot, kabelek a kožených oděvů. Nejvyšší hodnotu na úrovni 0,4 mld. Kč si drží produkce pánských bot s koženým svrškem. Agregovaná produkce usňové obuvi s méně než mi­lionem párů v roce 2022 je stínem produkce čítající 15 milionů párů v roce 1993.

Produkce vybraných druhů textilií

Pozn.: Výrobky se sledují podle evropského seznamu výrobků PRODCOM, pro národní účely se používá jeho česká verze. Sledována je produkce větších pod­niků, které naplní kritérium počtu zaměstnaných osob nebo ročního obratu.

Článek si můžete přečíst v prosincovém dvojčísle čísle časopisu Statistika&My.