Jak se mění počty žáků na základních školách

V prvním desetiletí nového století výrazně klesal po­čet žáků základních škol. Naopak počet vysokoškoláků v tomto období rostl. Přibližně od roku 2010 můžeme pozorovat opačný trend: zatímco počty vysokoškoláků se snižují, počty žáků na základních školách jdou nahoru. V mateřských školách zůstávaly až do roku 2006 počty dětí víceméně konstantní. Obdobná situace, kromě prv­ních dvou let, byla také v případě žáků středních škol. Po tomto období docházelo na středních školách k po­měrně výraznému poklesu počtu žáků, který se zastavil teprve před třemi lety. Počet dětí ve školkách se naopak každoročně zvyšoval až do roku 2014.

Základní vzdělávání nejen na základních školách

Dále se budeme věnovat pouze základnímu vzdělá­vání, kterého se účastní zdaleka nejvíce žáků. Toto povinné vzdělání lze plnit nejen na základních ško­lách, ale i v nižších ročnících víceletých gymnázií a osmiletých konzervatoří. Ve školním roce 2019/20 se základního vzdělávání v Česku účastnil bez pěti tisíc milion žáků. Je to téměř o pětinu více než před deseti lety. Kromě základních škol plnily minulý rok 42 tisíce žáků povinnou školní docházku v nižších ročnících víceletých gymnázií. Počet těchto žáků se v posledních letech příliš nemění. Na nižším stupni osmiletého vzdělávání na konzervatoři se v minulém školním roce vzdělávalo 314 žáků.

Základní vzdělávání lze uskutečňovat také formou individuálního vzdělávání či v zahraničí. Základní školu v zahraničí nebo zahraniční školu v ČR, která není zapsána v rejstříku škol, navštěvovalo celkem 9,5 tisíce dětí z České republiky a individuální vzdě­lávání využilo 3,9 tisíce dětí. Obě tyto formy využívá rok od roku více dětí. Za posledních deset let se počet žáků navštěvujících základní školu v zahraničí nebo zahraniční školu v ČR ztrojnásobil a počet žáků plní­cích povinnou školní docházku formou individuálního vzdělávání se zvýšil osmkrát.

Počty žáků ovlivňuje vývoj porodnosti

Počet žáků základních škol přímo souvisí s měnícím se počtem narozených dětí v předchozím období, který se následně „posouvá“ do věkových skupin, jichž se týká povinná školní docházka. Děti nejčastěji nastoupí do základní školy v šesti a ukončí ji v pat­nácti letech. Tato doba se však může změnit, je-li dítěti odložen začátek školní docházky, případně pokud žák opakuje některý ročník či více ročníků základní školy. Faktorů, které ovlivňují počet žáků na základních školách, je však více. V malé míře dochází k odlivu žáků druhého stupně na víceletá gymnázia, vliv má i migrace cizinců ze zahraničí. Na úrovni obcí pak často největší roli v počtu žáků na základní škole hraje stěhování v rámci republiky.

Mezi roky 2010 až 2013 se počet narozených dětí u nás snižoval. Tento pokles porodnosti se již začal projevovat na snižujícím se počtu prvňáčků. Do prv­ních tříd základních škol bylo loni nově přijato 107 tisíc žáků. Počet prvňáků už třetí rok v řadě mírně klesá, nicméně celkový počet žáků základních škol od škol­ního roku 2010/11 stále roste. Na druhý stupeň totiž stále míří předchozí silné populační ročníky odrážející rostoucí počet dětí narozených v letech 2002 až 2008. Za posledních pět let vzrostl počet žáků na 2. stupni o pětinu (65 tisíc).

Celkově dosáhl počet žáků na základních ško­lách v uplynulém školním roce nejvyšší hodnoty za posledních 15 let. Na konci září 2019 jich usedlo do školních lavic 953 tisíc, což je o 12 % a téměř 100 tisíc více než v roce 2014.

Ředitelé mnoha základních škol musejí již něko­lik let řešit problém, jak navýšit kapacitu školy, aby ji mohli navštěvovat všichni spádoví žáci. Na základě předchozího demografického vývoje lze konstatovat, že tento problém by v blízké budoucnosti neměl být pro většinu z nich již tak významný. Někteří začnou mít opačné starosti, resp. obdobné, jaké měli před dvaceti lety. V prvních zhruba deseti letech 21. století totiž počet žáků na základních školách výrazně klesal, a to rychleji, než činil výše popsaný nárůst posledních let. V porovnání se školním rokem 1999/00 navště­vovalo základní školy v roce 2009/10 o téměř 30 % méně žáků. V prvním desetiletí 21. století se počet žáků na základních školách v průměru každoročně snížil o 32 tisíc.

Nejvíc přibylo žáků v Praze a ve Středočeském kraji

Vývoj počtu žáků na základních školách popsaný výše však neprobíhal ve všech krajích stejně a i do budoucna lze předpokládat výrazné regionální rozdíly. Za posled­ních deset let vzrostl procentuálně nejvíce počet žáků v základních školách v Praze, a to téměř o polovinu ze 73 tisíc žáků ve školním roce 2009/10 na 109 tis. žáků ve školním roce 2019/20. Nejvyšší absolutní nárůst byl zaznamenán ve Středočeském kraji, kde počet dětí ve školních lavicích vzrostl o 39 tisíc (42 %). Tyto dva kraje se tak podílely téměř z poloviny na 159tisíco­vém (20%) celorepublikovém nárůstu počtu žáků na základních školách za posledních deset let.

V dalších krajích byl nárůst podstatně nižší a ni­kde to nebylo více než o čtvrtinu. Nejmenší nárůst byl zaznamenán v Moravskoslezském a Karlovarském kraji – v obou případech o 6 %. Karlovarský a Ústecký kraj jsou jediné, kde v posledním školním roce došlo k meziročnímu poklesu počtu žáků základních škol. A dá se předpokládat pokles i v následujících letech s tím, jak v těchto krajích klesá počet dětí v mateř­ských školách.

V některých obcích základky prořídly

I uvnitř jednotlivých krajů můžeme pozorovat velké rozdíly v tom, jak se často rozdílně v rámci jednotli­vých správních oblastí obcí s rozšířenou působností měnil počet žáků v základních školách. Zásadním zjištěním je skutečnost, že za posledních deset let nej­více vzrostly (o více než polovinu) počty žáků v širším zázemí hlavního města a částečně i Brna. Tento vývoj souvisí s rozvojem procesu suburbanizace v těchto oblastech.

Nadprůměrné nárůsty lze pozorovat i v případě některých dalších krajských měst nebo jejich nejbliž­šího okolí, jako jsou Plzeň, Pardubice, Olomouc, České Budějovice, Liberec, Jihlava či Hradec Králové. Počty žáků základních škol se zvyšují rovněž v průmyslových oblastech s nabídkou pracovních příležitostí, jako je například Mladá Boleslav. Tyto změny jsou ovlivněny přírůstkem obyvatelstva ve věku 6 až 15 let, a to nejen díky stěhování obyvatel v rámci našeho území, ale i ze zahraničí. Stěhování se daleko častěji týká právě osob v produktivním věku, které už děti mají nebo rodinu zakládají.

Naproti tomu existuje celá řada obcí s rozšířenou působností, v jejichž správní oblasti v tomto období došlo k poklesu počtu žáků základních škol. Jde o obce, ve kterých můžeme pozorovat poměrně výrazný úbytek celkového počtu obyvatel, často ve venkovských nebo příhraničních oblastech.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Vzdělávání