Jak se jmenovali naši předkové

Jana ani Josef v polovině 17. století mezi oblíbená jména nepatřila. Ženy se tenkrát nejčastěji jmenovaly Anna, Dorota a Kateřina, mezi muži převládali Jan, Václav a Jiří.

Jak se jmenovali obyvatelé Čáslavského kraje v polo­vině 17. století? Můžeme i v tehdejší době pozorovat jisté regionální rozdíly v oblíbenosti křestních jmen? Lišila se nějak křestní jména v českých a německých jazykových oblastech?

Kromě křestních matrik mohou na tyto otázky odpovědět také různé soupisy či registry osob. Jed­ním z nich je soupis poddaných podle víry, který byl vyhotoven na přání pražského arcibiskupa během roku 1651. Zápisy jsou v češtině, němčině či latině. Pro výpravu za jmény našich předků jsme vybrali soupisy z Čáslavského kraje, kde bylo zachyceno 28 012 osob, ze sousedního Chrudimského kraje se záznamy o 46 626 osobách a z jihočeského panství Eggenbergů, na němž písaři zapsali 10 593 osob.

Při hodnocení četnosti výskytu jednotlivých jmen byly jak české, tak i německé či z latiny vycházející podoby téhož jména převedeny do současné podoby a sloučeny do jednoho. U některých zápisů se ovšem nepodařilo současnou podobu jména určit, což se stá­valo častěji v případě mužů, např. Dyna, Motl, Jam­bor či Burda. Někdy v soupise křestní jméno úplně chybí. K těmto případům docházelo zase častěji u žen.

Mužských jmen bylo v soupisu Čáslavského kraje evidováno 112, z toho 22 jen jednou. U žen bylo za­znamenáno 53 různých jmen, z nichž pouze jednou se vyskytlo 11.

Celkem se v 17. století užívalo zhruba 160 roz­ličných křestních jmen. Jména, které mají na zkou­maném vzorku více než 10% podíl, jsou považo­vána za oblíbená. Jména, jejichž výskyt se v dané populaci pohybuje mezi 3–10 %, označujeme jako běžná, a jména, která dostávala 1–2 % narozených, považujeme za obvyklá.

Od Anny až po Voršilu

Mezi oblíbená ženská jména se v Čáslavském kraji řadí Anna (2 773, tj. 19,7 % žen), Dorota (2 465, tj. 17,5 %) a Kateřina (2 254, tj. 16,0 %). Některé z těchto tří jmen tak celkem měla na Čáslavsku více než po­lovina žen. Četnost výskytu i pořadí oblíbenosti jsou zhruba stejné jako v sousedním Chrudimském kraji, pouze na Čáslavsku druhá nejčastější Dorota byla na Chrudimsku až na třetím místě, když ji předstihla Kateřina. Oproti tomu na eggenberském panství v jižních Čechách byla četnost výskytu jednotlivých ženských jmen rozložena rovnoměrněji, a tak žádné z nich nepřesáhlo 10% podíl. Ženy se v jižních Če­chách nejčastěji jmenovaly Mariana (9,9 %), Kateřina (9,3 %), Anna (7,2 %), Marie (7,0 %) či Dorota (6,2 %).

Běžnými jmény s výskytem 3–10 % byly v Čáslav­ském kraji Alžběta, Magdalena, Mariana, Ludmila, Marie a Markéta. Až na Markétu je tato kategorie opět stejná jako v Chrudimském kraji. Jméno Salomena, které na Chrudimsku patřilo k běžným, se v Čáslav­ském kraji nezařadilo ani mezi jména obvyklá.

Na německé jazykové oblasti na Chrudimsku a v jihočeském panství bylo vázáno ženské jméno Walburga. Nespadalo sice ani mezi jména obvyklá, nicméně v Chrudimském kraji mu náleželo 18. a na ji­hočeském panství 34. pořadí. V Čáslavském kraji se ovšem vůbec nevyskytovalo. Podobně bylo na ně­mecké jazykové oblasti vázáno jméno Voršila.

Zajímavé je, že v polovině 17. století se nijak často neužívalo jméno Jana, které se stalo moderním až o sto let později. Mezi ženami na Čáslavsku najdeme v soupisech Janu devětkrát, přičemž jeho nositelky jsou v populaci ve věku od 15 do 60 let zastoupeny rovnoměrně. Výrazně častěji (35krát) se vyskytovalo jméno Johana, které vzniklo přechýlením německé podoby jména Jan. Podobně tomu bylo i v jižních Čechách a na Chrudimsku.

Ženská křestní jména v Čáslavském kraji v roce 1651

Zdroj: Soupis poddaných podle víry

Jan i Hans a Václav i Wenczl

Nejčastějším mužským jménem na Čáslavsku bylo jméno Jan s četností výskytu 20,7 %. Jméno Václav nosilo 12,6 % mužů a třetí pořadí náleželo jménu Jiří s četností výskytu 11,2 %. Trojice nejoblíbeněj­ších mužských jmen v Čáslavském kraji opanovala žebříček i v sousedním kraji Chrudimském, kde ovšem došlo k prohození druhého a třetího pořadí. Jména na čtvrtém až devátém místě jsou v Čás­lavském i Chrudimském kraji stejná, jen relativní zastoupení se mírně liší. Na Chrudimsku mezi běžná jména kromě Matěje, Jakuba, Martina, Pavla a Mi­kuláše náležela ještě jména Matouš, Ondřej a To­máš, která v Čáslavském kraji už patří do kategorie jmen obvyklých.

Na eggenberském panství podobně jako u žen, ani u mužů četnost žádného jména nepřekonala 10% hranici. I zde bylo nejvíce Janů (9,3 %), násle­doval Jiří (8,8 %) a třetí pozici zaujalo jméno Ondřej (4,2 %), které se v Čáslavském i Chrudimském kraji umístilo až jedenácté s četností výskytu 1,7 %, resp. 2,2 %. Jméno Václav, v Čáslavském kraji druhé nej­oblíbenější, se v jižních Čechách propadlo až na de­sátou příčku. Předstihla ho jména Vít (na Čáslavsku s 1,7 % spadalo do kategorie jmen obvyklých), Řehoř a Matyáš (na Čáslavsku s četností hluboce pod 1 %).

Jméno Josef, které se o století později stalo velmi oblíbené, patřilo v polovině 17. století ke jménům vyskytujícím se jen výjimečně.

Nejčastější mužské jméno Jan je v Čáslavském kraji v českých zápisech uváděno ve tvaru Jan, v ně­meckých pak jako Hans, ale najdeme i podobu Jo­han. Jiří je v Čáslavském kraji uváděn často jako Jiřík, případně jako Jíra, nacházíme ale rovněž tvar Jiří a také Jirka, s nímž se v Chrudimském kraji se­tkáváme výhradně v podobě příjmení. Na jihočeském panství byl tvar Jirka použit pouze u dvou záznamů. V německy vedených částech soupisu najdeme na Čá­slavsku, Chrudimsku i na panství Eggenbergů tvary Geörg nebo Georg.

Jméno Václav je v Ledči nad Sázavou, kde byl soupis psán německy, uváděno dokonce ve čtyřech různých variantách (Wenczel, Wenczl, Wenzel i Wa­czlaw), i když se dá předpokládat, že soupis vyhoto­vovala pouze jedna osoba. Podobně ve Vlastějovicích, kde byl soupis veden též německy, jsou česká jména zkomolena a najdeme tu jak tvar Wazlaw, tak i Wenzel.

Jazyk zápisu tak v těchto případech spíše než o ná­rodnosti zaznamenávané osoby vypovídal pouze o jazyce, který používal zapisovatel. Na druhé straně z odlišné četnosti výskytu různých křestních jmen v oblastech, v nichž je soupis veden česky, či německy, lze dovozovat různé zvyklosti ve výběru křestních jmen, které mohly mít i národnostní podbarvení. Tuto domněnku podporuje i relativně nižší výskyt jmen Václav a Ludmila na jihočeském eggenberském panství ve srovnání s četností výskytu v Čáslavském a Chrudimském kraji. Jméno Felix se ve všech třech regionech vyskytovalo téměř výhradně v českém překladu: Štastnej.

Mužská křestní jména v Čáslavském kraji v roce 1651

Zdroj: Soupis poddaných podle víry