Jak podniky pod zahraniční kontrolou ovlivňují různá odvětví ekonomiky

Rok 2018 nijak zásadně neovlivnil dlouhodobé tendence vývoje klíčových ukazatelů* statistiky vnitřních zahraničních afilací (IFATS). Ve srovnání s rokem 2017 došlo k mírnému růstu počtu podniků pod zahraniční kontrolou a jejich podíl na všech podnicích sídlících na území ČR dosáhl 1,7 %. U dalších významných ukazatelů (přidaná hodnota v metodice podnikových statistik – dále jen přidaná hodnota, počet pracujících osob) nedošlo k výraznějším změnám ve vývoji. Výjimkou jsou hrubé investice do hmotných aktiv (dále jen investice), které zaznamenaly růst o 2,1 procentního bodu na 40,1 %. Produktivita práce měřená přidanou hodnotou na jednu pracující osobu vzrostla v roce 2018 u zahraničních podniků meziročně přibližně o 40 tis. Kč na 1,15 mil. Kč, zatímco u podniků kontrolovaných českými subjekty činil růst 30 tis. Kč s výslednou produktivitou ve výši 608 tis. Kč.

Kvantita neznamená vždy kvalitu

Klíčovou zemí sídla vrcholových vlastníků, z níž vykonávají kontrolu nad nejvyšším počtem zahraničních podniků v ČR a přispívají nejvyšším dílem ke stavu české ekonomiky, zůstávalo i v roce 2018 s velkým předstihem Německo. Podniků kontrolovaných z Německa je u nás mezi zahraničními téměř pětina. Dohromady vytvořily přidanou hodnotu 445 mld. Kč, což odpovídá 36,1 % z celkové přidané hodnoty všech zahraničních podniků, investovaly u nás více než 102 mld. Kč (36,5 %) a zaměstnávaly 340 tis. osob (33,1 %).

Umístění dalších zemí podle významu pro českou ekonomiku nedoznalo zásadnějších změn. Druhou nejvýznamnější zemí sídla vrcholových vlastníků dle vytvořené přidané hodnoty zůstávají Spojené státy americké s 13% podílem na přidané hodnotě a počtu pracujících osob a 9% podílem na investicích. Na třetí pozici se posunula Velká Británie (v roce 2017 Francie), jejíž podniky sice neinvestovaly tolik jako ty z jiných zemí (podíl 2,6 %), ale s 6,5% podílem na přidané hodnotě je tato země určitě důležitým hráčem ve skupině ze zahraničí vlastněných podniků.

Z hlediska počtu zahraničních podniků se u nás do popředí oproti minulosti dostávají i země východní, resp. jihovýchodní Evropy. Konkrétně se jedná o Ukrajinu, jejíž podíl na počtu podniků kontrolovaných ze zahraničí dosáhl 5,7 %, avšak při pohledu na klíčové ukazatele již výrazněji zaostává (podíl na přidané hodnotě 0,13 %, na investicích 0,11 % a na počtu pracujících osob 0,34 %). Mírný nárůst zaznamenaly rovněž Maďarsko a Rumunsko (1,6% a 1,1% podíl na počtu zahraničních podniků).

Počet kontrolovaných podniků však není rozhodujícím kritériem. Tím je přínos zahraničního kapitálu, který se kromě vytvořené přidané hodnoty odráží také v investicích.

Kam míří zahraniční kapitál?

Význam zahraničních podniků se odvíjí od odvětví, do kterého podle své převažující ekonomické činnosti spadají. Rozdíly jsou patrné při přímém srovnání vybraných ukazatelů**.

Odvětvím, kde zahraniční podniky v roce 2018 dominovaly, je zpracovatelský průmysl (sekce C klasifikace CZ-NACE), do kterého ze zahraničí mířilo nejvíce investic (67,7% podíl na veškerých investicích v tomto odvětví). Byla zde také vytvořena největší přidaná hodnota (59,6 %) a zaměstnáno nejvíce pracujících osob (44,4 %). Za zpracovatelským průmyslem následují informační a komunikační činnosti (sekce J), kde zahraniční podniky vytvořily 45,7 % veškeré přidané hodnoty tohoto odvětví, zajistily 30,5 % investic a zaměstnávaly 34,5 % všech pracujících osob. Dále se umístil velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel (sekce G) s podílem zahraničních podniků ve výši 42,5 % na celkové přidané hodnotě v tomto odvětví, 33 % na celkových investicích a 25,7 % na celkovém počtu pracujících osob. Příliš pozadu nezůstalo ani odvětví administrativních a podpůrných činností (sekce N) s podílem 39,1 % na celkové přidané hodnotě v tomto odvětví a 50,7 % na celkových investicích. Podíl počtu pracujících osob zde činil 29,3 %. Naproti tomu nejnižší podíly zahraničních podniků na zmíněných ukazatelích lze vidět v odvětvích těžba a dobývání (sekce B), jehož podíl na přidané hodnotě činí 13,9 %, na investicích 12,3 %, na počtu pracujících osob 12,6 %, a stavebnictví (sekce F) s podíly 12,8 % na přidané hodnotě, 10,5 % na investicích a 6,7 % na počtu pracujících osob.

Podíváme-li se na vliv zahraničního kapitálu v jednotlivých odvětvích z hlediska země sídla zahraničních vrcholových vlastníků, lze konstatovat, že rozhodujícími investory byly Německo a Spojené státy americké. Výjimkou jsou odvětví těžby a dobývání a stavebnictví, v nichž převládal rakouský kapitál, a odvětví zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (sekce E), kde si většinu udržel kapitál z Francie.

Při pohledu na angažovanost zahraničních investorů v jednotlivých odvětvích je zřejmé, že většina z nich se orientuje především na zpracovatelský průmysl. Část investorů (např. z Chorvatska, Maďarska a Hongkongu) se orientuje na odvětví obchodu, dále v relativně hojné míře i na odvětví informačních a komunikačních činností (Spojené státy americké, Austrálie, Island) a část rovněž na administrativní a podpůrné činnosti, v nichž se nacházel největší podíl bulharského kapitálu, a pracovala zde třetina pracujících osob náležejících podnikům ovládaným vrcholovými vlastníky ze Slovenska.

Klíčovou činností je výroba motorových vozidel

Při podrobnějším prozkoumání jednotlivých odvětví zjistíme, že postavení a význam jednotlivých oddílů CZ-NACE závisí na zvoleném ukazateli. Největší zastoupení v počtu zahraničních podniků má oddíl 46 – velkoobchod, kromě motorových vozidel (21,3% podíl na počtu všech zahraničních podniků), následovaný oddílem 68 – činnosti v oblasti nemovitostí (13,5 %). V případě dalších ukazatelů je však struktura významnosti oddílů odlišná. Jednoznačně nejvýznamnějším oddílem je oddíl 29 – výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, kde bylo vytvořeno 16,2 % z celkové přidané hodnoty vytvořené všemi zahraničními podniky, investice činily 19,9 % a pracovalo zde 14,6 % osob. Z pohledu přidané hodnoty lze za významné označit velkoobchod a maloobchod (oddíly 46 a 47 klasifikace CZ-NACE), dále výrobu strojů a zařízení jinde neuvedených (oddíl 28) a výrobu elektrických zařízení (oddíl 27). V těchto oddílech byl zaměstnán i relativně významný počet pracovníků (dohromady 28,3 % ze všech osob náležejících zahraničním podnikům). Investice mimo oddíl 29 mířily nejvíce do činností v oblasti nemovitostí (oddíl 68) a výroby pryžových a plastových výrobků (oddíl 22).

Je logické, že ne všechna odvětví, resp. oddíly jsou z větší části v rukou zahraničních investorů. Tuzemští vrcholoví vlastníci se nejvíce angažují (pomineme-li oddíly podléhající statistické důvěrnosti kvůli nízkému počtu respondentů) v oddílu 75 – veterinární činnosti, kde podíl vytvořené přidané hodnoty činil 99,2 %, podíl investic 99,9 % a podíl počtu pracujících osob 99,5 %. V rámci nejvýznamnějších odvětví by se jednalo ve zpracovatelském průmyslu o oddíl 18 – tisk a rozmnožování nahraných nosičů s podílem vytvořené přidané hodnoty ve výši 84,1 %, podílem investic 91,2 % a podílem počtu pracujících osob 88,4 %. V odvětví informačních a komunikačních činností byl podniky tuzemských vrcholových vlastníků vytvořen největší podíl na celkové přidané hodnotě v oddílu 59 – činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti, a to 86,4 %. Podíl investic v tomto oddílu dosáhl 87,2 % a podíl počtu pracujících osob 94 %.

Poznámky

* Definice ukazatelů sledovaných v rámci statistiky IFATS upravuje nařízení Komise č. 250/2009. Ukazatel přidané hodnoty v metodice podnikových statistik a ukazatel hrubých investic do hmotných aktiv se sestavují z dat roční podnikové statistiky a nejsou ve shodě s žádným makroekonomickým ukazatelem národních účtů. V dané souvislosti viz také metodiku IFATS na webu ČSÚ.

** Statistika IFATS pokrývá tu část ekonomiky, která zahrnuje tržní činnosti klasifikované do sekcí B–N a oddílu S95 dle klasifikace CZ-NACE (s výjimkou sekce K, za kterou je k dispozici jenom omezený rozsah ukazatelů).

Statistika vnitřních zahraničních afilací monitoruje ekonomickou aktivitu zahraničních afilací, tj. institucionálních jednotek, které jsou rezidentem v zemi sestavující statistiku IFATS a jsou pod kontrolou jiné institucionální jednotky, jež není rezidentem v této zemi. V případě ČR se jedná o tuzemské podniky kontrolované ze zahraničí. Koncept vrcholového vlastnictví je klíčový k určení země, odkud se realizuje kontrola konkrétního podniku. Vrcholovým vlastníkem je tzv. UCI (Ultimate Controlling Institutional unit), tj. taková institucionální jednotka, která stojí na vrcholu vlastnického řetězce a není pod kontrolou žádné jiné institucionální jednotky.

Více informací naleznete zde.

IFATS – Tabulky publikované na webu ČSÚ naleznete zde.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty