Jak jsme na tom ve srovnání s rodiči

Většina lidí v Česku žila v dětství s oběma rodiči. Třetina dotázaných Čechů dosáhla vyššího vzdělání než jejich rodiče. Finanční situace rodiny se do určité míry „dědí“.

Součástí šetření Životní podmínky byl v roce 2023 samostatný okruh otázek na téma mezigenerační srovnání sociálních a materiálních podmínek. Zjišťovalo se, kde a jak žil respondent ve věku 14 let a jaká v té době byla finanční situace jeho domácnosti. Tuto část dotazníku vyplňovaly pouze osoby narozené v letech 1963 až 1997, tedy ve věku 25 až 59 let. Všechny otázky se týkaly období, kdy bylo respondentovi 14 let.

Úplných rodin ubývá

Ze zjišťování vyplynulo, že drtivá většina osob žila v daném období v úplné rodině s oběma rodiči. Dalších 12 % osob žilo pouze s matkou, přičemž 6,6 % bylo v kontaktu se svým otcem a 5,4 % s ním v kontaktu nebylo (buď s ním neudržovali styky, nebo svého otce ani neznali nebo již otec v té době nežil). Pouze 1 % respondentů žilo ve 14 letech jen s otcem, z toho polovina nebyla v kontaktu s matkou. V ojedinělých případech (0,5 %) žili respondenti bez obou rodičů u příbuzných nebo v pěstounské péči.

Odpovědi se významně lišily podle stáří respondentů. Z rozdělení podle věku dotazovaných je zcela patrný snižující se podíl dětí vyrůstajících v úplných rodinách. Mladší respondenti do 30 let žili ve 14 letech s oběma rodiči v 81,1 % případů, zatímco 18,5 % z nich žilo jen s jedním z rodičů. Oproti tomu osoby starší 50 let žily v úplné rodině s oběma rodiči téměř v 91 % případů a pouze každý jedenáctý člověk žil jenom s jedním rodičem, zpravidla s matkou.

Rodinné prostředí, ve kterém žil respondent ve 14 letech (%)

Zdroj: ČSÚ, SILC

Velikost obce se nemění

Další sledovanou charakteristikou v rámci modulových otázek byla velikost obce, ve které žil dotazovaný ve svých 14 letech. Obce byly rozděleny do 3 kategorií: vesnice či menší města do 10 tisíc obyvatel, středně velká města od 10 do 100 tisíc obyvatel a velká města nad 100 tisíc obyvatel.

Skoro tři čtvrtiny osob, které ve 14 letech žily ve velkém městě nad 100 tisíc obyvatel, v něm žijí i nadále, 14,5 % se přestěhovalo na venkov. Naopak z osob, které ve 14 letech žily na vesnici či v malém městě, se jen slabá desetina (9,6 %) přestěhovala do velkého města a bezmála tři čtvrtiny zůstaly bydlet v malé obci. Největší podíl stěhování pocházel ze středně velkých měst, odkud se téměř polovina respondentů přesunula buď do menšího, nebo do ještě většího města.

Velikost obce, kde žil respondent ve 14 letech a kde žije nyní (%)

Zdroj: ČSÚ, SILC

Děti bývají vzdělanější než rodiče

Další okruh otázek se zaměřoval na nejvyšší dokončené vzdělání rodičů respondenta v době, kdy mu bylo 14 let. Dotazovaní, kteří dosáhli maximálně středního vzdělání bez maturity (tj. ukončili jen základní školu nebo obdrželi výuční list), měli v 69,3 % také rodiče s tímto stupněm vzdělání. Pouze 2,2 % z nich měla alespoň jednoho z rodičů vysokoškoláka. Přes polovinu dnešních středoškoláků s maturitou, případně s nástavbou nebo absolventů vyšší odborné školy mělo matku či otce také s úplným středoškolským vzděláním. Velká část z nich (37,3 %) ale měla oba rodiče bez maturity. Osoby, které úspěšně dokončily studium na vysoké škole, měly nejčastěji rodiče středoškoláky, a to bezmála polovina z nich (49,2 %), avšak 36 % současných vysokoškoláků mělo alespoň jednoho rodiče s vysokoškolským diplomem.

Celkově je jasně patrný posun ve vzdělání obyvatel Česka oproti jejich rodičům, neboť skoro třetina osob (32,3 %) dosáhla vyššího stupně vzdělání, než měli jejich otec či matka. Více než polovina (53,4 %) získala stejné vzdělání jako jejich rodiče a pouze každý sedmý člověk má nižší vzdělání než jeho rodiče.

Dosažené vzdělání respondenta oproti vzdělání jeho rodičů (%)

Zdroj: ČSÚ, SILC

Finanční poměry si neseme celý život

Součástí dotazníku byla i otázka, jak respondent vnímal finanční situaci své domácnosti v době, kdy mu bylo 14 let. Při porovnání se současnou finanční situací jeho domácnosti v době rozhovoru, přesněji s tím, jaký má aktuálně domácnost respondenta čistý roční příjem na hlavu, lze konstatovat zajímavé zjištění. Respondenti, kterým se jevila tehdejší finanční situace jejich rodiny jako velmi špatná, zůstávají i nadále mezi nízkopříjmovými domácnostmi. Konkrétně 35,3 % z nich má v současnosti příjem v 1. kvintilu příjmového rozdělení v Česku, což znamená, že patří mezi pětinu nejchudších domácností. Dalších 25,6 % těchto respondentů má nyní příjmy ve 2. kvintilu. Naproti tomu respondenti, kteří hodnotili, že finanční situace jejich rodiny ve 14 letech byla velmi dobrá, patří i v současné době spíše mezi vysokopříjmové domácnosti. Konkrétně 34,9 % z nich má příjem v 5. kvintilu, což znamená, že patří mezi pětinu nejbohatších domácností v Česku.

Finanční situace ve 14 letech respondenta a nyní (%)

Zdroj: ČSÚ, SILC