Jak je to s dluhem a deficitem za rok 2023?

Roční ukazatele vládní statistiky jsou sestavovány v souladu s evropskou legislativou, podlé níž členské státy předkládají k auditu Eurostatu 2x ročně ukazatele o hospodaření vládních institucí za předchozí 4 roky. Nyní tedy za roky 2020 až 2023. Tyto ukazatele jsou publikovány Českým statistickým úřadem čtyřikrát ročně, dvakrát na jaře a dvakrát na podzim.

Z důvodu transparentnosti a naplňování informačních potřeb uživatelů tedy ČSÚ zveřejňuje data zaslaná Eurostatu i data notifikovaná Eurostatem. Eurostat data ČSÚ nikdy neopravuje, za sestavení i zveřejnění dat zodpovídá vždy příslušný národní statistický úřad. K případným změnám dochází po metodických konzultacích s Eurostatem. Eurostat tedy buď správnost potvrdí (notifikuje), nebo nepotvrdí a vznese výhradu k publikovaným údajům a uvede svůj vlastní odhad.

Jako každý rok, i letos Český statistický úřad standardně zasílá data Eurostatu a následně je zveřejňuje na svém webu. V hlavních ukazatelích míry deficitu a zadlužení jsou v září reflektována nová data za sektor vládních institucí i výsledky benchmarkové revize národních účtů včetně hrubého domácího produktu, který je jmenovatelem poměrových ukazatelů. Oproti předchozí publikaci z dubna 2024 došlo k revizi řady ukazatelů.

Deficit a dluh za roky 2020 a 2021 byl revidován zanedbatelně (o desítky mil. Kč) především z důvodu zpřesnění úroků ze zahraničních pohledávek. Deficit za rok 2022 byl revidován o 0,99 mld. Kč zejména z důvodu zpřesněných údajů za veřejné finanční instituce, zatímco dluh se téměř nezměnil (revize o 17 mil. Kč.).

Revize ukazatelů za rok 2023 byla významnější, jelikož pro dubnovou (jarní) notifikaci není k dispozici řada datových zdrojů za předchozí rok, a proto jsou extenzivněji využívány statistické modely. Celková revize deficitu je 19,7 mld. Kč (zhoršení salda hospodaření oproti minulé publikaci), a to zejména v důsledku zpřesněných údajů o výběru daní z příjmu. Zatímco v jarních notifikacích je odhad daní z příjmů založený na statistickém modelu, nyní je příjem založen na daňových přiznáních. Dalším důvodem revize deficitu a dluhu za rok 2023 bylo standardní zapracování výsledků ročních statistických výkazů, auditovaných účetních výkazů a výročních zpráv vybraných jednotek.

Na straně dluhu došlo k významnější změně jeho nominální výše pouze za rok 2023 (o 5,6 mld. Kč) především v důsledku revize hodnoty přesměrovaného pořízení majetkových účastí společností ČEPS ve společnostech GAS Storage a Net4Gas, které jsou podle mezinárodní metodiky považovány za nákup majetku přímo vládními institucemi s příslušnou imputací půjčky odpovídající kupní ceně, kterou musel ČEPS uhradit.

Relativní ukazatele deficitu a dluhu byly revidovány i v důsledku benchmarkové a běžné revize národních účtů, kterou ČSÚ zveřejnil 28. 6. 2024. Nominální hrubý domácí produkt je ve všech letech vyšší, což vede ke snížení míry deficitu a dluhu. Podrobnější informace k benchmarkové revizi jsou na webu ČSÚ.

Je tak patrné, že revize nominální hodnoty deficitu a dluhu v letech 2020–2022 byla nevýznamná a neovlivnila relativní výši deficitu a dluhu k poměru k HDP s přesností na jedno desetinné místo. Za rok 2023 je již relativní změna významnější především z důvodu revize příjmových daní.

Příspěvky k revizi deficitu v % HDP

Zdroj: ČSÚ

Příspěvky k revizi dluhu v % HDP

Zdroj: ČSÚ

Ukazatele salda hospodaření a dluhu vládních institucí patří mezi tzv. maastrichtská konvergenční kritéria veřejných financí, jejichž hodnoty Eurostat v souladu s evropskou legislativou audituje. Členské státy jsou povinny zaslat notifikační tabulky a další dokumenty vždy 31. 3. a 30. 9. Eurostatu k posouzení, který výsledky auditu zveřejní přibližně 22. 4 a 22. 10. daného roku. Během auditu (notifikací) Eurostat intenzivně komunikuje s členskými státy (resp. Národními statistickými úřady) a může dojít ke zpřesnění některých ukazatelů. Výsledek auditu dat zaslaných 30. 9. 2024 lze očekávat 22. 10. 2024 a ČSÚ je zveřejní na svém webu.