Jak hodnotit udržitelný rozvoj města?

Umožňuje to systém vytvořený Národní sítí Zdravých měst ČR.

V současné době existují v České republice stovky městských dokumentů, které mají směřovat k udržitelnému rozvoji, dlouhodobé kvalitě života a zdraví obyvatel. Aby se nejednalo o pouhou deklaraci bez reálného naplnění, je pro přípravu i hodnocení těchto strategií či koncepcí vždy nutné využívat expertní data, náměty z participace a jiné vstupy. Práce s indikátory a daty je ovšem odborně i kapacitně náročná. Vyžaduje moderní „smart“ přístupy, tedy využití informačních systémů a nástrojů, které zároveň šetří městům čas i peníze. Na praktickou pomoc pro města se zaměřila asociace Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM) v odborné spolupráci s Univerzitou Karlovou.

Proč je to potřeba

Nejprve dovolte malé zastavení u pojmu „udržitelný rozvoj“. Co je – nebo spíše není – udržitelné město, je sice intuitivně pochopitelné, nicméně definice vyžaduje systémový přístup. Tedy model se stanovenými hranicemi, prvky a vztahy mezi nimi, nebo jinak konceptualizovanou představu interakcí mezi lidským a přírodním systémem. Mezi takové pokusy systémově popsat a analyzovat udržitelné město patří např. koncepty městského metabolismu nebo ekologické stopy. Úvahy o udržitelném rozvoji, jak na globální úrovni, tak na úrovni měst, se objevily již na přelomu 60. a 70. let minulého století v souvislosti s významnými krizemi. S krizí ekologickou v důsledku znečištění životního prostředí a hrozby nedostatku surovin (ropná krize), která dala vznik celosvětovému environmentálnímu hnutí. A s krizí urbanistickou, při níž eskalovaly problémy znečištění městského prostředí a živelného rozrůstání městských aglomerací se zřetelným důsledkem snižování kvality života obyvatel.

Systémově byly problémy dlouhodobé udržitelnosti pojmenovány na první celosvětové konferenci OSN o lidských sídlech Habitat v roce 1976. Zde ale ještě termín „udržitelné město“ nepadl, neboť práce Světové komise pro udržitelný rozvoj začala až o 10 let později. Ve zprávě „Naše společná budoucnost“ věnovala OSN městům 9. kapitolu, kde o udržitelném rozvoji měst mluví v širších environmentálních, ekonomických a sociálních souvislostech. Na konferenci OSN v Riu (1992) již zazněl jasný požadavek na měřitelnost postupu k udržitelnému rozvoji na všech úrovních, což aktuálně reflektuje sada indikátorů k cílům udržitelného rozvoje OSN (SDGs) z roku 2015.

Bez dat by to nešlo

V praxi snaha o udržitelnost předpokládá, že města svůj rozvoj řídí na základě dat. Indikátory a data se stávají pro moderní územní veřejnou správu nezbytnou součástí strategické práce. Městské strategie mají mít kvalitní vstupní analýzy místního stavu a trendů s vlivem na kvalitu života, zdraví a udržitelnost. Je důležité sledovat i širší megatrendy, jako jsou např. klimatická změna nebo stárnutí populace. Při implementaci strategie je doporučeno používat ukazatele úspěšnosti, opět na základě sledovaných dat. Často se však opomíjí, že data také měří efektivitu využití veřejných prostředků, což je pro municipality odborný i politický požadavek. V této souvislosti je na místě

upozornit vedení měst a úřady, že indikátory budou prakticky využitelné i pro budoucí vyhodnocování ESG faktorů (Environmental, Social and Governance), tedy dopadů veřejných investic na udržitelnost. Tuto novou taxonomii aktuálně zavádí EU, prozatím pro podnikatelský a bankovní sektor.

Web Město v číslech přibližuje indikátory široké veřejnosti

Jak již bylo uvedeno, je pro města výhodné využívat moderní přístupy pro práci s indikátory a daty. Informační „dashboardy“ jsou však běžné spíše ve větších městech, malá a střední města mohou mít problém zajistit si pro indikátory vlastní informační systém. Problém nastává zejména při snaze o porovnávání (benchmark) mezi městy, protože je zapotřebí pracovat s rozsáhlými soubory dat pro více než 6 000 obcí z celé republiky, a to z různých národních informačních zdrojů.

Z toho důvodu vytvořila asociace NSZM řadu praktických nástrojů pro strategickou práci zdravých měst ve vlastním online systému Dataplán. Pro identifikaci významných indikátorů v souvislosti s jevy udržitelného rozvoje i pro benchmarking byla využita expertní spolupráce s Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, které se po několik desetiletí na špičkové mezinárodní úrovni zabývá udržitelným rozvojem. Veškeré indikátory jsou v systému Dataplán přehledně členěny podle 10 témat udržitelného rozvoje (dle tzv. Aalborských závazků evropských udržitelných měst). Část dat si každé město může sledovat a evidovat samostatně. Hlavní praktickou pomocí je ovšem „dolování“ dat o městech z národních informačních zdrojů, které je pro většinu měst technicky nedosažitelné nebo zbytečně pracné.

Data dostupná všem

Díky Dataplánu je možné všestranně využívat aktuální data, která z větší části nemusejí zjišťovat samotná města, ale jsou snadno a přehledně k dispozici pro každodenní strategickou práci. Snahou zdravých měst je ovšem též připoutání pozornosti laické i odborné veřejnosti k indikátorům udržitelnosti. K tomu slouží v rámci systému speciální veřejný web „Město v číslech“, který má každé město individuálně k dispozici. Může zde jednoduchým způsobem zveřejňovat významné indikátory místního stavu a jejich porovnání v rámci kraje i celé republiky.

Ještě širší možnosti pro práci s indikátory v systému Dataplán mají zdravé kraje. Kromě krajských indikátorů a porovnávání s ostatními kraji mohou snadno sledovat a porovnávat stav všech ORP ve svém území.

Porovnání (benchmark) měst podle indikátorů

Mezinárodní Program Zdravé město v roce 1988 iniciovala OSNWHO a k jeho realizaci přizvala nejvýznamnější evropské metropole. Od té doby vzniklo v Evropě více než 1 400 zdravých měst ve 30 zemích. Základním cílem programu je podpořit na úrovni měst, obcí a regionů realizaci mezinárodně uznávaných hodnot: kvalita života, zdraví, udržitelný rozvoj. Národní síť Zdravých měst ČR je národní asociací sdružující města, obce a regiony, které realizují v prostředí České republiky mezinárodní program Zdravé město OSNWHO. Zdravá města, obce a regiony systematicky podporují kvalitu veřejné správy, kvalitu strategického plánování a řízení s ohledem na udržitelný rozvoj a podporu zdraví, ptají se svých obyvatel na jejich názory. Územně má asociace vliv na více než 50 % populace Česka.

Článek si můžete přečíst v prvním letošním vydání časopisu Statistika&My.