Investice loni klesaly napříč Evropou

Ačkoli hospodářský růst loni mírně posílil, pokles investiční aktivity v Česku i EU připomínal období recese.

Mírné oživení ekonomického růstu, které bylo loni zaznamenáno v Česku i Evropské unii, bylo z velké části podpořeno oživením spotřeby. Velmi rezervovaný ale zůstal přístup domácností i podniků k investiční aktivitě. Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu v Česku loni reálně klesly o 1,2 %.

Podle nejnovějších údajů sektorových účtů klesla loni míra investic podniků i domácností. Nefinanční podniky v Česku loni vydaly na tvorbu hrubého fixního kapitálu celkem 26,5 % z jimi vytvořené hrubé přidané hodnoty. To je o 1,1 p. b. méně než v roce 2023 a druhý pokles v řadě. U domácností klesla míra investic (podíl investičních výdajů na disponibilních příjmech) na 10,8 %.

V Evropské unii se výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu v roce 2024 reálně snížily o 1,8 %. Pokles investiční aktivity v celé EU nastává jen zřídka a obvykle je spojen s problémy celé ekonomiky. Předchozí snížení bylo zaznamenáno v mimořádném covidovém roce 2020 a před tím se to naposledy stalo v roce 2013.

Podíl investic na HDP v EU loni klesl na 21,2 %, což byla nejnižší úroveň od roku 2018. Česko se v tomto ukazateli dlouhodobě drží lépe než většina ostatních zemí, často obsazuje první nebo alespoň jednu z předních příček evropského žebříčku. Bylo tomu tak i loni, kdy podíl investic na HDP u nás dosáhl 26,2 %. Vysoký podíl souvisí zejména s výdaji na stroje a zařízení, které potřebuje domácí průmysl. Výrazně nadprůměrný je ale také český podíl investic do obydlí na HDP.

Investice klesaly plošně

Z dostupných údajů o věcném členění investiční aktivity v Evropské unii vyplývá, že loni meziročně klesly výdaje na většinu druhů investic. Výjimkou byly ostatní budovy a stavby (nebytové stavby zahrnující infrastrukturní projekty nebo průmyslové objekty), u kterých byl zaznamenán nárůst o 0,8 %. Nad nulu je dostal zejména vývoj ve velkých evropských ekonomikách – Itálii (růst o 9,6 %) a Francii (1,9 %). Ve většině zemí EU ale výdaje na ostatní budovy a stavby šly dolů. O 1,0 % pak loni vzrostly investice do pěstovaných biologických zdrojů, což je váhově málo významná položka (0,2 % z celkových investičních výdajů) zahrnující živočišné a rostlinné zdroje poskytující opakované produkty.

Investice do staveb jako celku byly loni nižší (–1,7 %), protože se výrazně propadly investice do obydlí (–4,1 %). Investice do obydlí v EU loni klesly podruhé v řadě, a rozdíl proti předchozímu roku se prohloubil. Nižší byly výdaje v této oblasti i v Česku (–1,9 %), kde se jednalo o první pokles od roku 2013. Naše republika byla v tomto období evropským unikátem. V žádné unijní zemi totiž nerostly investice do obydlí nepřerušeně po celou dekádu. Nižší investice do staveb v EU se projevily také na poklesu produkce ve stavebnictví o 1,4 %. Pozemní stavitelství přitom spadlo o 3,2 %, zatímco produkce v inženýrském stavitelství byla mírně vyšší (0,4 %).

Investiční aktivita v EU (%, reálně meziročně)

Zdroj: Eurostat

Nedostatečná poptávka pro evropský průmysl

Loni v Evropské unii klesaly výdaje na stroje a zařízení a zbraňové systémy (–2,0 %), což je široká kategorie zahrnující dopravní prostředky a zařízení (pokles o 0,9 %), ostatní stroje a zařízení a zbraňové systémy (–2,4 %) nebo ICT vybavení (agregátní údaj za EU není dostupný, z údajů, které jsou k dispozici, mírně převažují země, kde výdaje rostly).

Nedostatečný odbyt v této oblasti negativně ovlivňoval průmyslové výrobce napříč kontinentem – konečné producenty i subdodavatele. Produkce ve zpracovatelském průmyslu v EU reálně klesala dva roky v řadě, a loni se propad prohloubil na 2,5 %. Z předchozího růstu do poklesu se loni dostala v EU řada oblastí výroby zaměřených na investiční produkci, jako je například výroba motorových vozidel (včetně dílů, –8,2 %), strojírenství (–6,9 %) nebo výroba elektrických zařízení (–8,6 %). Prohloubil se také propad ve výrobě počítačů, elektronických a optických zařízení (–6,3 %).

Celkově nižší byly loni rovněž investice do produktů duševního vlastnictví (–1,7 %). Tato oblast zahrnuje především náklady na software nebo platby za užití patentů. Nižší čísla za celou EU byla ovlivněna zejména hlubokým propadem u Irska (–47,2 %). V zemi má evropskou pobočku řada globálních internetových a technologických gigantů (například Google, Meta, Microsoft, Apple, Amazon a další), jejichž přítomnost způsobuje ve výsledcích národních účtů velké výkyvy. Ve skutečnosti ale loni většina zemí v EU vykázala růst investic do produktů duševního vlastnictví. Tato oblast se obvykle vyhýbá propadům, které jinak postihují jiné druhy investic.

Investice v zemích EU v roce 2024 (%, reálně meziročně)

Zdroj: Eurostat

Pokles výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu byl loni plošný napříč různými zeměmi EU. Investice vzrostly jen v deseti členských zemích a jen v šesti o více než 2,0 %. Nejvíce se investiční aktivita snížila v již zmíněném Irsku (–25,4 %), po němž následovaly Maďarsko (–11,1 %) a Lucembursko (–7,3 %). Maďarsko vykázalo výrazné omezení investiční aktivity podruhé v řadě. O téměř pětinu (–18,2 %) se zde loni propadly investice do strojů a zařízení, o 16,5 % se zmenšily investice do obydlí.

Německý propad investic

Pokles investic byl geograficky více soustředěn do severní a východní poloviny Unie. Lze vidět výrazné snížení u průmyslověji orientovaných ekonomik v oblasti Baltu: Finsko (–7,1 %), Estonsko (–6,9 %), Lotyšsko (–6,7 %). Kombinoval se tam pokles výdajů do staveb i strojů a zařízení. Podobně se plošně snižovaly investice také v Rakousku (–3,4 %). Slabší investice do staveb z velké části ovlivnily celkový pokles investic na Slovensku (–4,1 %), ve Slovinsku (–3,7 %) nebo v Rumunsku (–3,3 %).

Třetí rok v řadě loni oslabovala investiční aktivita v Německu, které vzhledem ke své velikosti silně ovlivňuje ekonomický vývoj v celé EU. Investice v Německu byly loni reálně nejnižší od roku 2016. Čtvrtým rokem klesly německé investice do staveb (loni o 3,3 %), a to do obydlí (–5,0 %) i ostatních budov a staveb (–0,5 %). Propad německých investic do strojů a zařízení o 5,5 % (z toho do dopravních prostředků a zařízení investice klesly o 4,7 %) se projevil na průmyslu ostatních menších ekonomik EU. Jih Evropy naproti tomu loni investoval více. Nejvíce se zvýšila investiční aktivita v Chorvatsku (9,9 %), dále v Řecku (4,5 %), Portugalsku a ve Španělsku (shodně o 3,0 %). Růst investic byl zaznamenán i na Maltě a Kypru a v Itálii. Společným tahounem kapitálových výdajů u nich byly především stavby – obydlí i ostatní budovy.

Investice v Německu (%, reálně meziročně)

Zdroj: Eurostat