Indikátory životní úrovně domácností pohledem mezinárodní statistiky

Oficiální statistika vymezuje v oblasti životních podmínek obyvatel několik pravidelně v mezinárodním měřítku vydávaných indikátorů. V České republice jsou potřebná data pro jejich výpočet získávána ze šetření Životní podmínky, které je každoročně realizované ČSÚ jakožto národní verze evropského zjišťování EU-SILC. Z něj lze vedle životních podmínek českých domácností zkoumat také jejich příjmovou situaci. Jedním z hlavních výstupních ukazatelů v oblasti životní úrovně je mezinárodně srovnatelná evropská míra ohrožení příjmovou chudobou, která vyjadřuje podíl osob s příjmy pod hranicí příjmové chudoby.
Tato se stanovuje z příjmů domácností jako 60 % mediánu (prostředního příjmu populace), při zohlednění složení domácností co do počtu a věku jejích členů. Osoby v domácnostech, které disponují příjmem nižším, než je hodnota národně stanovené hranice příjmové chudoby, se označují za osoby ohrožené příjmovou chudobou. Dlouhodobě se tato míra v České republice pohybuje na úrovni devět až deset procent.

Ukazatel míry materiální deprivace

Vedle tohoto na příjmech založeného indikátoru se pravidelně sleduje evropský ukazatel míry materiální deprivace, jenž udává podíl osob, které žijí v materiálně deprivovaných domácnostech. Za takové jsou považovány domácnosti, které si nemohou z finančních důvodů dovolit čtyři z devíti zkoumaných položek: auto, pračka, barevná televize, telefon, dostatečně vytápět byt, jíst maso každý druhý den, týdenní dovolená pro všechny členy domácnosti, zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 9 700 Kč (pro rok 2015) a včasné platby za bydlení včetně splácení půjček. Osob v takových domácnostech je v České republice z dlouhodobého hlediska kolem pěti až šesti procent.
V neposlední řadě se pak v rámci této základní sady indikátorů sleduje podíl osob žijících v domácnostech s nízkou pracovní intenzitou, který je v České republice necelých sedm procent.

Osoby ohrožené příjmovou chudobou

Všechna tato tři hlediska pak kombinuje souhrnný indikátor míry ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením měřící situaci, kdy je osoba vystavena alespoň jednomu ze tří výše jmenovaných jevů. Tento indikátor dosahuje v České republice dlouhodobě hodnoty kolem 14 % a je také sledován a srovnáván i na mezinárodní úrovni v rámci hodnocení sociální situace v jednotlivých evropských zemích.
Kromě výše uvedených statistických ukazatelů existuje samozřejmě i celá řada alternativních přístupů, jak hodnotit životní úroveň obyvatel. Především stav chudoby může být definován velmi různými způsoby a v mnohem širším pojetí. Za chudobu lze vedle nedostatečné výše příjmů považovat například i finanční neschopnost uhradit některé výdaje nebo také subjektivní vnímání osob, které samy sebe považují za chudé. Takovéto definice chudoby však nejsou oficiální statistikou přímo sledované v mezinárodně srovnatelné podobě. Při využití různých konceptů tak může být za chudé označen jak nižší, tak i výrazně vyšší podíl populace. Vždy záleží na konkrétní (v rámci daného výzkumu nebo studie použité) definici.