Přejít k obsahu

Index závislosti ze dvou úhlů pohledu

Jitka Řezníčková

23. 02. 2021

  • Statistiky
  • Lidé
  • Obyvatelstvo
  • Počet, struktura a projekce obyvatel

Kolik lidí ve věkových skupinách 0–19 let plus 65 a více let připadá na 100 lidí v produktivním věku 20–64 let? Jak tento ukazatel vypadá při využití dat z výběrového šetření pracovních sil?

Index závislosti je konstruován tak, že vyjadřuje podíl dětí a mladistvých ve věku 0–19 let plus lidí ve věku 65 a více let na obyvatelstvu ve věku 20–64 let. Tím by měl vyjadřovat poměr těch, kteří jsou živeni, vůči těm, kteří je živí svou prací. Nedokáže však rozlišit, že ne každý člověk v produktivním věku 20–64 let skutečně pracuje. V databázi Eurostatu nalezneme index závislosti pro Českou republiku ve výši 66,3 %. To znamená, že na 100 lidí v produktivním věku (20–64 let) připadá 66,3 člověka ve věku 0–19 nebo 65 a více let.

Reálná situace v České republice však může být horší. Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), které podává informaci o počtu ekonomicky neaktivních lidí, přiblíží skutečnou situaci lépe. Je ovšem třeba mít na paměti, že demografické údaje jsou přesné údaje o počtu obyvatel, zatímco výběrové šetření pracuje se vzorkem populace, s respondenty. Výsledky jsou pak přepočítány na celkovou populaci.

Index závislosti (populace ve věku 0-19 let a 65 a více let k populaci ve věku 20-64 let, %, rok 2019)

Zdroj: Databáze Eurostatu, kód demo_pjanind
Pohled z výběrového šetření pracovních sil

Výběrové šetření pracovních sil umožňuje udělat si obrázek o tom, jaký počet a jaký podíl lidí v jednotlivých věkových skupinách je ekonomicky neaktivní, tedy mimo pracovní sílu, což znamená, že ani nepracují, ani si práci aktivně nehledají či nejsou schopni do ní bezprostředně nastoupit. VŠPS počítá s respondenty až od 15 let věku, neboť o věkové skupině 0–14 let uvažujeme, že je plně tvořena ekonomicky neaktivními lidmi. Věková skupina 15–19 let má podle VŠPS 93,7 % ekonomicky neaktivních lidí a věková skupina 65 a více let jich má 92,7 %. Mladých lidí ve věku 20–24 let je ekonomicky neaktivních 47,7 % a lidé v předdůchodovém věku 60–64 let mají ekonomickou neaktivitu 52,4 %. Z grafu je patrné, že vyšší ekonomická neaktivita se objevuje i u mladých lidí v produktivním věku, patrně v důsledku mateřství a studia. Nejnižší ekonomickou neaktivitu má populace ve věkových kategoriích 40–44, 45–49 a 50–54 let. Ve věku 55–59 let ekonomická neaktivita mírně narůstá na 10,8 %.

Pomocí VŠPS lze následně zkonstruovat „zpřesněný“ index závislosti, v jehož čitateli budou ekonomicky neaktivní lidé ve věku 0–19 let a ve věku 65 a více let a ve jmenovateli ekonomicky aktivní lidé ve věku 20–64 let.

Součet ekonomicky neaktivních obyvatel ve věkových skupinách 0–19 let a 65 a více let v České republice loni dosahoval 4 098,9 tisíce, počet ekonomicky aktivních ve věkových skupinách od 20 do 64 let činil 5 229,7 tisíce lidí. Podílem těchto čísel dostaneme „inovovaný“ index závislosti ve výši 78,4 %. Na 100 lidí ekonomicky aktivních tak připadá 78,4 člověka bez ekonomické aktivity. To je podstatně vyšší číslo, než udává demografický ukazatel. Na druhé straně je zjevné, že i ve věku nad 65 let jsou lidé, kteří pracují, a dokonce jich je stále více.

Podíl ekonomicky neaktivních ve věkových skupinách (%, rok 2019)

Zdroj: Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS – roční průměry

Počty ekonomicky aktivních a neaktivních osob (rok 2019)

Zdroj: Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS – roční průměry

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností