Hluboký pokles spotřeby elektřiny z loňského jara se již neopakoval

Loňský turbulentní rok se kromě jiného výrazně otiskl v oblasti energetiky. Nabídkový šok související s prudkým šířením pandemie vyústil v nejhlubší meziroční pokles HDP v historii samostatné České republiky a s útlumem ekonomické aktivity klesala i poptávka po energiích. Celková hrubá výroba elektřiny ve srovnání s rokem 2019 se propadla o 6,4 % a vyrobené množství (81,4 TWh) bylo nejnižší od roku 2002. Mírněji klesala hrubá spotřeba elektřiny (o 3,5 %), která svým objemem dosáhla loni pětiletého minima (71,4 TWh). Pro srovnání: v krizovém roce 2009 se spotřeba elektřiny snížila o 4,8 %.

Na celkovém vývoji se různou měrou podílely jednotlivé oblasti energetického trhu a k výrazným změnám docházelo i v rámci různých časových period – měsíců či týdnů.

Vysokofrekvenční sledování poptávky po elektrické energii (dle zatížení přenosových soustav) umožňuje vytvořit poměrně plastický obraz útlumu či naopak oživení celkové aktivity v ekonomice. Jisté omezení tkví v tom, že údaje jsou běžně dostupné jen za souhrnnou spotřebu elektřiny. Zhruba pětina spotřeby jde přitom na vrub domácnostem, u nichž je poptávka po elektřině částečně závislá na topné sezoně. Např. na období od října do března připadají běžně skoro tři pětiny průměrné celoroční spotřeby elektřiny v domácnostech, ale jen necelá polovina spotřeby u největších podniků.

Nejhlubší propad v první půlce dubna

Během ledna a února 2020 rostla celková hrubá spotřeba elektřiny, především zásluhou významných velkoodběratelů, ve srovnání s průměrem za stejné období 2015 až 2019 skoro o 2 %. To vypovídalo o solidních výsledcích průmyslu i zahraničního obchodu. V souvislosti s narůstajícími epidemickými riziky byl 12. března vyhlášen nouzový stav a docházelo k postupné uzávěře tuzemské ekonomiky (z pohledu osobní dopravy i vnějších hranic ČR). V dubnu, kdy jarní krize vrcholila, došlo k faktickému uzavření provozoven některých významných průmyslových exportérů. Spotřeba elektřiny se oproti pětiletému průměru snížila o 10 % (z toho v 15. a 16. týdnu o rekordních 14 %). Průmyslová produkce v dubnu přitom meziročně propadla o 35 %, obrat zahraničního obchodu se zbožím klesl též, i když o něco méně (–32 %). Hluboký útlum spotřeby elektřiny přetrvával také v květnu (–8 %), ale souběžně s ukončením nouzového stavu se situace zlepšovala. Zlepšení se více projevilo v letních měsících, kdy byla spotřeba proti pětiletému průměru nižší jen v rozmezí –2 až –4 %. Zároveň se zastavil pokles vývozu zboží, byly uvolněny restrikce v oblasti služeb a došlo i k částečnému oživení cestovního ruchu.

Zhoršení epidemické situace v září vedlo mj. ke zkrácení letní turistické sezony, poptávku po elektřině v ekonomice ale výrazně neovlivnilo. A v poslední čtvrtině roku se pokles spotřeby elektřiny zastavil. Průmyslová produkce a s ní i obrat zahraničního obchodu obnovily meziroční růst. Znovunastolené protipandemické restrikce ale citelně ochromily část služeb, což mělo za následek, že podnikatelé, resp. maloodběratelé snížili svou spotřebu elektřiny zhruba o 5 %, podobně jako při jarní uzávěře ekonomiky.

Pozn.: Číslo týdne odpovídá normě ISO 8601. První týden v roce je ten, který obsahuje první čtvrtek v roce. Přiřazení týdnů k měsícům je vzhledem k posunu jednotlivých týdnů v kalendáři pouze orientační. Zdroj: Energetický regulační úřad

Spotřeba domácností rostla i díky práci z domova

K poklesu tuzemské poptávky po elektřině přispěli loni nejvíce velkoodběratelé, jejichž spotřeba se meziročně snížila o 7,3 % na desetileté minimum (29,8 TWh). O 2,9 % omezili svou poptávku maloodběratelé. Ti méně elektřiny spotřebovali naposledy v roce 2014, kdy se ekonomika pozvolna zotavovala z recese. Naproti tomu v domácnostech růst spotřeby elektřiny dále zrychloval. Loni domácnosti poptávaly o 4,7 % více elektřiny než předloni a jejich celková spotřeba 16,0 TWh byla nejvyšší od roku 1996. Ve srovnání s pětiletým průměrem rostla poptávka domácností nejvíce v květnu (+12,9 %), vyšší ale byla ve všech loňských měsících vyjma ledna (–1,0 %), který však patřil k teplotně nadprůměrným. Poptávku domácností po většinu roku stimulovala častější práce z domova a distanční vzdělávání. Tyto faktory působily i v 1. čtvrtletí 2021, kdy vrcholila čtvrtá epidemická vlna. K vyšší spotřebě přispělo po většinu letošní zimy rovněž chladnější počasí.

Méně elektřiny bylo loni spotřebováno ve všech krajích vyjma Kraje Vysočina, kde vedle domácností pozitivně působila i vyšší poptávka od velkoodběratelů. O více než 6 % se meziročně snížila celková spotřeba v Praze, Karlovarském i Ústeckém kraji. V Praze tomu napomohl jen slabý růst spotřeby v domácnostech, na Karlovarsku zase došlo k velkému útlumu u maloodběratelů (–9,3 %). To mohlo souviset i s ochromením cestovního ruchu, který v tomto nejmenším kraji poskytuje obživu každému jedenáctému pracovníkovi.

Tuzemská spotřeba elektřiny (rozdíl oproti průměru za stejný měsíc v období 2015 až 2019, %)

Pozn.: velmi vysoké napětí – nad 52 kV (podle ČSN 3300010). Zdroj: Energetický regulační úřad

V Česku menší pokles než v EU

Pokles poptávky po energiích postihl během loňska takřka všechny vyspělé ekonomiky. V EU27 se spotřeba elektřiny snížila meziročně o 4,4 %. Podobný útlum byl patrný naposledy v roce 2009. Obdobně jako v ČR došlo v Unii k největšímu propadu poptávky v dubnu (–13,0 %) a v květnu (–11,3 %). Celoroční pokles nezasáhl pouze Estonsko a Maďarsko. Rozdíly mezi ostatními státy nebyly příliš výrazné. Nejmenší snížení zaznamenala Belgie (–1,6 %), největší Finsko (–6,2 %). Ve srovnání s průměrem za konjunkturní období 2015 až 2019 se vloni spotřeba elektřiny snížila nejvíce ve Španělsku (–10 %), Francii a Polsku (shodně –8 %). V Česku klesla méně (–4,4 %), než činil průměr EU27 (–5,9 %). Mírné navýšení spotřeby registrovaly jen malé ekonomiky (Malta, Estonsko, Kypr) a Maďarsko.

Souvislost mezi hloubkou meziročního poklesu spotřeby elektřiny a dynamikou HDP, resp. průmyslové produkce nebyla v zemích EU příliš patrná, jelikož na krátkodobé změny spotřeby energií působí široké spektrum faktorů, včetně povětrnostních vlivů.

Zdroj: Eurostat

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Průmysl, energetika