František Lukl: Hlas jedince má v menší obci větší váhu

Česká republika patří k zemím s nejvyšším počtem obcí v poměru k počtu obyvatel. Jaké to má výhody či nevýhody?

Fragmentovanost municipálního systému přispívá k rozmanitosti. V menších obcích se setkáváme s lepšími předpoklady zapojení občanů do chodu obce. Hlas jedince má v menší obci větší váhu. Občané si zakládají na lokálním cítění, často jde o lokální patriotismus. V takových obcích bývá větší sepětí mezi obyvateli a zastupiteli, kteří tak mají zpětnou vazbu k fungování obce. Ačkoliv je řízení menších obcí a měst pro občany lépe pochopitelné, je třeba se vypořádat s náklady na zajištění chodu obce a veřejných služeb.

Jak se to daří konkrétně Kyjovu, jehož jste starostou?

Například se nám daří snižovat podíl směsného odpadu. Zatímco za rok 2012 vyprodukoval občan Kyjova průměrně 193,3 kg při podílu recyklace 22,5 %, za rok 2016 to bylo jen 123,4 kg. Úroveň recyklace odpadu dosáhla již 51,0 %, a to proto, že lidé platili méně za svoz komunálního odpadu, dále jsme rozšířili kontejnerová hnízda, podpořili ekologickou výchovu ve školách a také jsme začali v domácnostech rozdávat tašky na tříděný odpad.

Od roku 2015 jste předsedou Svazu měst a obcí České republiky. Můžete vysvětlit, jaké je jeho poslání?

Svaz je celostátní dobrovolnou, nepolitickou a nevládní organizací. Jeho členy jsou obce a města. Svaz je partnerem pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci. Podílí se na přípravě a tvorbě návrhů legislativních i nelegislativních opatření v oblastech týkajících se kompetencí obcí. Činnost svazu je založena především na aktivitě starostů, primátorů a členů zastupitelstev obcí a měst, kteří se nad rámec svých povinností věnují i obecným problémům samosprávy. Svaz je zároveň i akreditovanou vzdělávací institucí pro vzdělávání úředníků územních samosprávných celků na základě akreditace Ministerstva vnitra.

Mgr. František Lukl, MPA

Předsedou Svazu měst a obcí ČR je od roku 2015, od roku 2011 byl jeho místopředsedou. Vystudoval právo a právní vědu na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 2005 je starostou města Kyjov, od července 2013 do ledna 2014 působil jako ministr pro místní rozvoj.

Kolik máte členů?

V současné době svaz sdružuje více než dva tisíce sedm set měst a obcí, a hájí tak zájmy více než osmi milionů obyvatel České republiky.

Jak byste zhodnotil spolupráci měst a obcí s ČSÚ?

Obce a města jsou značně přetěžovány různými dotazníky. Proto by bylo přínosné, kdyby byla data sbíraná již ústředními orgány státní správy předávána přímo ČSÚ. Dále se setkáváme s duplicitou některých požadovaných informací. Uvedu příklad: po dokončení stavby zasílají technici stavebního úřadu informace v programu VITA do Informačního systému územní identifikace registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Dále jsou měsíčně odesílány informace o povolených a dokončených stavbách, a to i ty, které jsou již v registrech. Obce a města tato administrativa zatěžuje. Čas strávený vyplňováním různých dotazníků by mohl být věnován rozvoji obce.

Co by se mělo zlepšit?

Spolupráce s Českým statistickým úřadem si velmi vážíme. Považujeme ale za vhodné detekovat slabá místa – byrokratizaci, sběr identických dat více subjekty či duplicity sbíraných dat. Ta by se měla řešit a odstranit. Měli bychom rovněž pragmaticky zvážit, jaká data jsou skutečně potřebná a zda se s nimi následně pracuje v praxi.

Vážně si myslíte, že jsou obce a města přetěžovány zjišťováními?

Jsou, a to dlouhodobě. Tato praxe bohužel k nelibosti představitelů samospráv roste. Nejinak tomu bude při sčítání v roce 2021. Na městské a obecní úřady, magistráty a úřady městských částí a obvodů statutárních měst budou kladeny vyšší administrativní nároky spojené se sčítáním. Bude se jednat například o doplnění chybějících či nekonzistentních referenčních údajů v registru územní identifikace, adres a nemovitostí za stavební objekty a adresní místa. Zatím řada municipalit neumí odhadnout časovou náročnost tohoto šetření. Nejlepší by bylo, pokud by ČSÚ používal data přímo z registru a stavební úřady by duplicitně nemusely vykazovat požadované údaje.

Přesto města a obce s výsledky ze sčítání počítají…

To ano, výsledky ze sčítání berou jako základní východisko pro další demografické studie. ČSÚ je pro svaz zárukou kvalitních a ověřených dat. Obce a města tak získají ověřené skutečnosti, se kterými dále pracují, například při zpracování strategických dokumentů rozvoje.

O které další statistiky z ČSÚ mají města a obce zájem?

Zpravidla využívají data spojená s obyvatelstvem, doplňkově i ekonomické údaje. Vývoj hrubých mezd na konkrétním území může naznačit, zda se daří rozvíjet kvalitní pracovní příležitosti. Obce a města pracují také s výsledky volebních statistik.

Které statistiky by města a obce potřebovaly a nejsou v současnosti k dispozici?

Obce a města by zpravidla potřebovaly specifické údaje související s vývojem v oblasti legislativy. Jedná se například o problematiku životního prostředí. Z hlediska povinností spojených s novým zákonem, který nařizuje obcím a městům zajistit sběr biologicky rozložitelného odpadu, by municipality potřebovaly mít přehled, jaký je poměr tohoto typu odpadu v rámci směsného komunálního odpadu. Některé obce a města zase poptávají údaje z oblasti školství a kultury. Z externích zdrojů čerpají informace o volných místech v základních a mateřských školách.

Zpracovávají si města a obce nějaké vlastní statistiky?

Velmi často dělají detailnější průzkumy v rámci svých strategických plánovacích dokumentů – strategického plánu i územního plánování.

K jakému účelu je využívají?

Obce a města využívají svá šetření k regionálnímu srovnání, pro vnitřní potřeby úřadů, v oblasti školství pro porovnání obsazenosti kapacit základních a mateřských škol ve vztahu k demografickému vývoji. S tím souvisí počet narozených dětí a počty dětí trvale žijících ve městě. V oblasti sociálních služeb se zase zjišťuje obsazenost domů s pečovatelskou službou a tyto informace se porovnávají s očekávanými nároky.

Jak data získávají?

Podle charakteru potřebných údajů volí města a obce výzkumné strategie a metody. Nejčastěji sbírají data formou dotazníkových šetření, polostrukturovaných dotazů či analýzou primárních dat, jakými jsou například finanční výkazy.