Globalizace komplikuje statistiku

Ještě před vstupem České republiky do Evropské unie bylo možné považovat obě pojetí zahraničního obchodu, tj. národní a přes­hraniční, za totožná. Po vstupu Česka do Unie už to možné nebylo, neboť jejich rozdíl se začal vlivem jednotného trhu a globalizace zvětšovat. Hospodářská uskupení typu celní unie sice vedou ke snižování administrativy, avšak jsou příčinou i méně spolehlivých statistických informací. V případě jednotného trhu v podmínkách Evropské unie, kde neexistují fyzické překážky zahraničního obchodu, je sledování pohybu zboží ještě složitější.

Transferové ceny neodpovídají tržním cenám

Kromě samotných problémů souvisejících se statistickým zachycením pohybu zboží, dochází také velmi často k pokřivenému obrazu zahraničního obchodu kvůli postupům nadnárodních společností, které v rámci tzv. transferových cen realizují prodeje a nákupy mezi dceřinými společnostmi. Transferové ceny často zdaleka neodpovídají cenám tržním a jsou jedním z nástrojů přelévání zisků mezi zeměmi. Vedle těchto dvou problémů také vyvstává aktuálně problém tzv. zušlechťovacího styku, který v zásadě vyjadřuje hodnotu realizované práce na majetku (materiálu) nerezidentského zákazníka.
Od září 2014 se bohužel začíná více odchylovat metodika statistiky zahraničního obchodu (v přeshraničním pojetí) od zahraničního obchodu v pojetí národních účtů (implementace standardu ESA 2010) a platební bilance (implementace 6. manuálu platební bilance). Zatímco zušlechťovací styk je pro přeshraniční pojetí stále zachycován jako pohyb zboží, v národních účtech a platební bilanci se tento obchod nezaznamená. Objeví se tam pouze výsledná hodnota dodané (vývoz), popřípadě nakoupené (dovoz) služby vyjadřující především hodnotu odvedené práce a spotřebovaného materiálu. Orientace uživatelů v údajích o zahraničním obchodě bude tedy opět o něco složitější, a to minimálně do té doby, než dojde na celosvětové úrovni k harmonizaci konceptů těchto statistik.

Rozdíl mezi národním a přeshraničním pojetím

Národní pojetí zahraničního obchodu se zabývá problematikou změny vlastnictví. Vypovídá tak o dovozní a vývozní výkonnosti české ekonomiky. Zboží je do vývozu nebo dovozu zaznamenáno až v momentě změny vlastnictví tohoto zboží mezi rezidenty a nerezidenty. Samotný přechod přes hranice tedy není pro národní pojetí směrodatný.
Statistika zahraničního obchodu v přeshraničním pojetí je zase založená na zachycení fyzického překročení zboží přes hranice Česka. Zboží je tedy do vývozu nebo dovozu zařazeno až v momentě překročení přes státní hranici ČR. Toto pojetí nebere ohled na to, zda došlo k obchodu mezi českými a zahraničními subjekty. Do vývozu a dovozu jsou tak zahrnovány i transakce nerezidentů, tj. zahraničních subjektů, které nemají na území ČR sídlo.
Každé pojetí je důležité pro jiné uživatele. Ekonomické subjekty potřebují informace o skutečném přechodu zboží přes hranice dané země, tedy o celkovém vývozu a dovozu země bez ohledu na změnu vlastnictví. Tyto údaje přeshraničního pojetí jsou mezinárodně srovnatelné a mohou sloužit jako ukazatel vývoje hodnoty obchodu. Statistiky na základě národního pojetí jsou zase vhodným východiskem pro sestavování platební bilance země. Zachycují zahraniční obchod podle finančních toků, což více odpovídá pojetí platební bilance České národní banky.

Krize a platební bilance

Česko mělo v přeshraničním pojetí zahraničního obchodu pozitivní obchodní bilanci, která navíc od roku 2005 výrazně narostla. V roce 2005 tvořil přebytek 38,6 mld. Kč. Do roku 2013 se zvětšila tato hodnota devětkrát, na 351,2 mld. Kč. Obchodní bilance v národním pojetí se od té předchozí liší – je výrazně nižší, což je dáno rozdílnou metodikou. V roce 2013 činila 106,5 mld. Kč. Oproti roku 2005, kdy ukazatel dosahoval 5,2 mld. Kč, došlo v průběhu let k výraznému růstu.
Tendence vývoje obchodní bilance zahraničního obchodu se v obou pojetích liší, ovšem ani v jednom z nich nerostla bilance kontinuálně. Vlivem krize a jiných faktorů docházelo k jejím propadům. Na rozdíl od hodnot bilance zahraničního obchodu sledují dovoz i vývoz bez ohledu na pojetí stejný růstový, resp. klesající trend. Větší rozdíly v obou pojetích zaznamenáváme ve vývozu. V tomto případě převyšuje ve většině sledovaných let vyjádření v přeshraničním pojetí, výrazněji v letech po roce 2009. V roce 2012 představoval rozdíl 346,8 mld. Kč. Nicméně sledování vývozu i dovozu podle obou pojetí je významné pro objektivní zhodnocení ekonomiky.
V roce 2012 dosáhla hodnota vývozu v přeshraničním pojetí zhruba 3 073 mld. Kč. Dovoz v přeshraničním pojetí ve sledovaném období, s výjimkou let 2005 a 2009, převyšoval dovoz v národním pojetí. V roce 2012 tvořil rozdíl v obou pojetích u dovozu 105,5 mld. Kč.