Přejít k obsahu

Geoinformace z dílny českých statistiků

Zdeňka Udržalová

24. 05. 2016

  • Statistiky
  • Věda, inovace, digitalizace
  • Digitální společnost - používání ICT
  • ICT ve veřejné správě
K důležitým výstupům ČSÚ patří již 15 let geoinformace. Sice díky jim neobjevíte žádnou skrytou schránku jako při geocachingu, ale i tak s nimi zažijete mnohá dobrodružství.

Integrace geografické složky do statistických výstupů a tvorba geoinformací je postavena na agendě registru sčítacích obvodů a budov (RSO), který je referenčním zdrojem prostorových dat a služeb.

Registr vznikl kvůli sčítání

Prvotním impulsem ke vzniku územního registru byla potřeba datové základny pro náhodné výběry bytových domácností při terénních statistických zjišťováních a podpora přípravy a realizace Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Vznikly mapové vrstvy sčítacích obvodů, budov a ulic a na jejich základě pak mapy, které používali sčítací komisaři při práci v terénu. Každý údaj ze sčítání byl územně identifikován a geokódován.
Dnes je geoinformační a datový potenciál registru sčítacích obvodů a budov využíván při geokódování populačních, sociálních a ekonomických statistik. Registr je referenčním místem adres a územních identifikací v soustavě statistických registrů a poskytuje územní oporu pro statistická šetření včetně populačních censů.
K referenčním mapovým podkladům, nad nimiž vznikají vizualizace geo­grafických produktů ČSÚ, patří mapy katastru nemovitostí a letecké snímky z produkce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

Registr sčítacích obvodů a budov

Registr sčítacích obvodů a budov
Zdroj: ČSÚ

Propojení registrů

Registr sčítacích obvodů a budov je součástí statistického informačního systému a soustavy statistických registrů. Je napojen na základní registr veřejné správy, jímž je registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN), a spolu s využitím vlastních zdrojů udržuje soustavu územních prvků a územně evidenčních jednotek, která podchycuje územní, správní, sídelní a statistické struktury a jejich vlastnosti. Dále eviduje budovy nebo jejich části, tj. jednotlivé vchody s přidělenými popisnými nebo evidenčními čísly. V neveřejné části registru jsou evidovány i jednotlivé byty a jejich technické charakteristiky.
U všech sledovaných prvků je veden jejich geografický obraz v podobě vymezení hranic územních celků, průběhu uliční sítě a polohy budov, adres a vchodů. Územní celky jsou pak vymezovány od nejnižší úrovně, kterou představují statistické obvody jako nejmenší skladebné územní jednotky. Hranice hierarchicky nadřazených územních prvků se následně generují na základě referenčních prostorových vazeb. Metoda je kombinována s metodou top-down propagace změn v průběhu hranic katastrálních území. Výhodou tohoto postupu je zajištění vzájemné geometrické konzistence soustavy hranic územních prvků v dané hierarchii.
Díky tomu lze z RSO získat komplexní údaje, například typ obce, počet budov podle klasifikačních tříd, počet bytů, počet obyvatel, výměra, významový střed území apod. Samozřejmostí jsou topologická integrita grafické složky, dokumentace provedených změn a podrobná metadata formou katalogu dostupného na webových stránkách ZDE.
S výjimkou bytů jsou veškeré výstupy RSO veřejně dostupné na ZDE.

Více se dočtete zde: Informační technologie