Fungování úřadu není ohroženo

„Přestože ceny energií, materiálů a služeb v posledních měsících značně narostly, ČSÚ má letos i pro příští rok dostatečné finanční zdroje,“ ubezpečil nás ředitel odboru financování a rozpočtu Jan Kožíšek.

Co všechno má na starosti odbor financování a rozpočtu?

Jsme tady pro to, abychom zajistili finanční požadavky ostatních odborů. Nejprve je musíme začlenit do rozpočtu, a potom dohlížíme na jejich čerpání a provádíme zaúčtování. Máme na to zřízena dvě oddělení – oddělení rozpočtu a oddělení finanční účtárny, která jsou sice samostatná, ale jejich práce na sebe navazuje a navzájem se ovlivňuje. Celkem u nás při plném stavu pracuje 27 lidí.

Jak se vytváří rozpočet ČSÚ?

Jsme státní úřad a náš rozpočet je jednou z kapitol státního rozpočtu. Jeho tvorba i pravidla čerpání jsou tedy dané zákonem.

Kromě samotného rozpočtu na konkrétní rok ještě připravujeme střednědobý výhled na další dva roky. V něm odhadujeme, jak se naše hospodaření bude vyvíjet v budoucnosti. Vždycky v únoru nás Ministerstvo financí vyzve, abychom výhled, který máme připravený na následující rok, aktualizovali a připravili z něj návrh standardního rozpočtu. My tedy oslovíme vedoucí ostatních odborů v ČSÚ a požádáme je, aby upřesnili své finanční požadavky, které před tím měli nahrubo zařazené ve výhledu. Když všechny tyto požadavky shromáždíme, sečteme je a porovnáme s celkovými výdaji uvedenými ve výhledu. Suma požadavků původně stanovenou částku zpravidla přesáhne, tak s jednotlivými odbory diskutujeme, kde by se dalo ušetřit a které výdaje jsou opravdu nezbytné. Pokud i přesto zůstanou požadavky vyšší než limit, musíme to zdůvodnit.

Takto sestavený návrh rozpočtu pošleme na Ministerstvo financí a vláda na jeho základě v červnu schvaluje první, takzvaný předběžný návrh příjmů a výdajů státního rozpočtu na příští rok. V něm jsou stanoveny základní výdaje na platy, investice, projekty EU a podobně. My pak máme červenec na to, abychom vládní návrh rozepsali do detailu na konkrétní položky a připravili komentáře, tabulky a další podklady, s jejichž pomocí můžeme odůvodnit naše plánované výdaje. Během srpna pak přímo jednáme s Ministerstvem financí, a to i osobně, a snažíme se prosadit co nejvíce našich požadavků, které jsou nad rámec vládního návrhu, takzvané nadpožadavky. Ministerstvo se to snaží korigovat, a nikdy se nám samozřejmě nepodaří obhájit úplně všechno. Nakonec ale dojdeme k nějakému výsledku.

V průběhu září schvaluje rozpočet vláda a následně má Poslanecká sněmovna tři měsíce na to, aby jej projednala a do konce roku schválila. Během tohoto projednávání se zúčastňujeme jednání sněmovního rozpočtového výboru, kde znovu vysvětlujeme a obhajujeme naše požadavky. Pokud Sněmovna rozpočet do konce roku schválí, začneme podle něj od 1. ledna čerpat. Pokud ne, platí rozpočtové provizorium, a čerpání se řídí zvláštními pravidly.

No a od února začne nové kolo přípravy rozpočtu na další rok.

Ing. Jan Kožíšek

Vystudoval Vysokou školu ekonomie a managementu, obor Management firem a Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor Veřejná správa a regionální rozvoj. Zaměstnán byl na Úřadě vlády a na několika ministerstvech, kde se vždy podílel na práci s rozpočty. Do funkce ředitele odboru financování a rozpočtu ČSÚ nastoupil v březnu letošního roku. V této pozici se intenzivně zaměřuje na zjednodušování administrativy a elektronizaci účetní a rozpočtové agendy.

Může se jednou schválený rozpočet změnit?

Zákon o rozpočtových pravidlech říká, že určité změny dělat můžeme. Při dodržení stanoveného limitu můžeme třeba přesouvat nějaké finance mezi jednotlivými položkami. Větší změny, například navýšení rozpočtu pro zajištění voleb, musí schválit Ministerstvo financí. A kdybychom chtěli do rozpočtu zasáhnout opravdu výrazně, museli bychom požádat Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny. Ale to se prakticky nestává.

Kdo hlídá dodržování rozpočtu uvnitř úřadu?

Rozpočet je součástí našeho informačního systému EIS IASU, ve kterém jsou na všechny položky nastavené finanční limity. Každý odbor může vystavovat objednávky a platit faktury, dokud tohoto limitu nedosáhne. Jakmile by někdo chtěl vytvořit nový závazek, kterým by daný limit překročil, systém mu to nedovolí.

Vedle toho se rámcové plnění rozpočtu projednává na poradách vedení, pro které každý kvartál připravujeme aktuální přehled hospodaření.

Jak se postupuje v případech, kdy je na některou zakázku potřeba čerpat víc, než bylo v rozpočtu naplánováno?

Vedoucí odboru se na nás musí obrátit a spolu pak hledáme možnosti, kde potřebné peníze získat. Nejprve prověřujeme rezervy v jiných položkách daného odboru a v nespotřebovaných výdajích z předchozího roku. Když to nestačí, obrátíme se na ostatní odbory. S případným přesunem prostředků samozřejmě musí souhlasit vedoucí všech zainteresovaných odborů.

Zatím se vždycky finance na potřebné neplánované výdaje našly, ale je nutné si přiznat, že vzhledem k současné ekonomické situaci se budeme muset naučit náklady víc zvažovat a určovat mezi nimi priority. Tlak na úspory sílí, a překračovat stanovené limity bude stále těžší. Některé požadavky budeme proto muset odložit.

Jak se vůbec daří ČSÚ vycházet s přidělenými prostředky na letošní rok, když vlivem inflace rapidně rostou náklady?

Hodně nám pomohlo zastropování cen energií schválené vládou. Ale vzhledem k tomu, že i přesto budou energie dražší a zvýšily se i ceny dalších služeb a materiálů, budeme muset sahat do úspor. Součástí rozpočtu jsou i takzvané nároky z nespotřebovaných výdajů, tedy finance, které jsme neutratili minulý rok a letos je můžeme ještě využít. Kdyby nenarostly ceny energií, mohli bychom za ně pořídit něco jiného, teď půjdou na pokrytí zvýšených nákladů. Není však důvod k obavám, na zajištění činností ČSÚ pro letošní a pro příští rok máme peněz dostatek. Naše fungování tedy není nijak ohroženo.

Vedle rozpočtu má váš odbor na starosti ještě účetnictví. To je poměrně konzervativní oblast, ale přesto, dochází zde v poslední době k nějakým změnám?

U nás v úřadě určitě. Aktivní je tady pracovní skupina pro elektronizaci řídící kontroly, která má za úkol omezit používání papírových dokumentů a snížit byrokracii. Plně elektronicky tak už fungují například rozpočtová opatření. Teď intenzivně pracujeme na procesu elektronického schvalování dokumentů při úhradách zde v úřadě. Odpovědné osoby prostě vyznačí svůj souhlas v informačním systému, a už nebude potřeba podepisovat papírové průvodky. Věřím, že se nám podaří vše naplno rozběhnout v průběhu příštího roku. Kromě technického řešení se totiž také musí změnit směrnice o hospodaření, kterou nyní upravujeme. Dnes máme směrnice dvě – o hospodaření a o oběhu účetních dokladů. Ty jsou v mnohém duplicitní a někdy to vyvolává zmatky. My je proto chceme sloučit do jediného dokumentu.

Mění se rovněž směrnice o hospodaření s majetkem. Zvyšujeme v ní cenovou hranici toho, co se bude považovat za majetek. Nyní je to 300 Kč, a když pořídíte něco v této či vyšší hodnotě, musíte tomu dát inventární štítek a po skončení životnosti to vyřazovat z evidence majetku. V nové směrnici bude hranice nastavena na 1 500 Kč, takže se ulehčí hlavně hospodářské správě, ale třeba i lidem v sekci IT, kteří nebudou muset s každým kabelem zacházet jako s majetkem za statisíce.

Kdy mají lidé ve vašem odboru nejvíc práce? Projevuje se zde nějaká sezonnost?

Rozpočet i účetnictví mají svoje roční cykly. Hned začátkem roku se sestavuje účetní závěrka předešlého roku a zároveň i státní závěrečný účet shrnující čerpání rozpočtu. To je velká zátěž pro obě oddělení. Pro oddělení rozpočtu pak nastává další špička v červenci, kdy rozepisujeme předběžný návrh rozpočtu do úplných detailů a jednáme s odbory, které výdaje jsou prioritní. Následně v srpnu úzce komunikujeme s Ministerstvem financí a rozpočet dolaďujeme v systému Státní pokladna. To bývají asi nejhektičtější období.

Dost práce ale máme v průběhu celého roku. Účetní připravují pravidelné čtvrtletní závěrky a oddělení rozpočtu rozbory hospodaření, každý den se průběžně účtují doklady, vyjadřujeme se k financování veřejných zakázek, investičním záměrům a větším nákupům a ve spolupráci s ostatními odbory a odděleními hledáme možnosti, jak zjednodušit administrativu nebo lépe využívat stávající dokumenty. Teď aktuálně třeba připravujeme změny v sestavě o smlouvách, aby byla přehlednější a použitelnější pro další práci.

Zjednodušovat věci mě baví, a pokud má někdo námět na nějaké další zlepšení a zjednodušení administrativních procesů, rádi mu pomůžeme uvést jej do praxe.

Rozhovor vyjde říjnovém čísle časopisu Statistika&My.