Evropští senioři se stát od státu liší

Nejvyšší podíl obyvatelstva 65+ má Itálie, Německo a Řecko, kde tvoří více než pětinu obyvatelstva. K tomuto číslu se blíží Portugalsko, Bulharsko, Finsko, Švédsko a Lotyšsko, které překročily hranici 19 % obyvatelstva ve věku 65 a více let. Další státy, především západní Evropy, mají podíl 65 a víceletých na celkovém obyvatelstvu mezi 17,0 až 19,0 %. Hranici 17 % v roce 2014 překročila i Česká republika s hodnotou 17,4 %. Slovensko si v tomto ohledu vede lépe než Česko. Podíl 65 a víceletých obyvatel na celkovém počtu obyvatel tvoří 13,5 %.
Státy, které jsou na tom lépe, mají takto staré obyvatelstvo pod hranicí 14,0 %. Jsou to Kypr, Slovensko, Černá Hora, Island, Irsko, Makedonie, Albánie a stranou stojící Turecko, kde se nachází pouze 7,7 % takto starých lidí.

Na sto lidí ve věku 20–59 let připadá 50 šedesáti a víceletých

Předchozí porovnání bylo vztaženo na celkové obyvatelstvo. Nyní se podíváme, jak je to s ekonomickou závislostí.
Eurostat má k dispozici dvě varianty indexu závislosti. První, klasická varianta, počítá s vymezením věku 65 a víceletého obyvatelstva vůči obyvatelstvu ve věku 15–64 let. Druhá bere v úvahu, že v současné době stále více mladých lidí studuje a je k dispozici pro pracovní proces až od dvaceti let. Změna se týká i starší generace, protože již v šedesáti letech je část populace v důchodu. Proto je tento index závislosti konstruován jako populace 60 a víceletých k populaci 20–59letých.
Pro představu, co čísla v grafu znamenají, uveďme, že pokud by index byl 100, pak by počet 60 a víceletých dosahoval stejné hodnoty jako počet 20–59letých. Hodnota 50 tedy znamená, že počet 60+letých je poloviční oproti počtu 20–59letých. Jinými slovy, na 100 lidí ve věku 20–59 let připadá 50 lidí ve věku 60 a více let.

Hodnotu 50 překročily v Evropě v roce 2014 dvě země – Finsko (51,3) a Itálie (50,7). Německo se velmi blíží s hodnotou 49,5 situaci, kdy na jednoho obyvatele ve věku 60 a více let připadají dva lidé v produktivním věku 20 až 59 let. Nad hodnotou 48 se nacházejí ještě Švédsko, Řecko, Bulharsko a Portugalsko, k ní se přibližuje Srbsko a Francie (47,5 a 47,2). EU28 má hodnotu 45,3. Česko si vede lépe s hodnotou 43,3. Poměrně v dobré situaci je Slovensko (33,7) spolu s ostatními zeměmi, jako jsou Kypr, Lucembursko, Irsko, Makedonie a Albánie, které nepřekročily hodnotu 34. V Turecku je takto starých lidí v poměru k lidem v produktivním věku pouhá pětina (20,3).
Senioři nejsou jediní, kteří jsou závislí na produktivní složce obyvatelstva. Jsou to ještě děti a studenti. V tomto srovnání jsme opět využili nabídku Eurostatu, kdy se můžeme rozhodnout mezi první a druhou variantou věkové závislosti. Využijeme druhou variantu, kde jsou dosažené roky nastaveny v reálnějším poměru, a sice jako děti je vedena populace 0–19 let, která z velké části ještě není ekonomicky aktivní. Stejně tak populace seniorů je rozšířena z klasických 65+ na 60+ let. Zbývá vymezit produktivní věk, zde 20–59 let. Tento index věkové závislosti poskytuje reálnější pohled než klasická varianta s věkem dětí 0–15 let a věkem seniorů 65 a více let.
Opět připomínáme, hodnota 100 v tomto případě znamená, že na jednoho ekonomicky činného člověka připadá jeden člověk ekonomicky závislý, tedy dítě či studující nebo senior. Musíme ovšem podotknout, že tento index je konstruován pouze z demografického pohledu. Kolik lidí v kterém státě skutečně pracuje či je ekonomicky neaktivních, se máme možnost dozvědět pouze z Výběrového šetření pracovních sil. Proto výběrová šetření mají svoji nezastupitelnou úlohu.

Nejnižší index závislosti překvapivě vykazuje Slovensko

Index ekonomické závislosti ve druhé variantě byl v roce 2014 nejvyšší ve Francii (95,2), Finsku (94,3), Švédsku (92,5) a Dánsku (91,6). Německo s hodnotou 82,6 se již v tomto případě neocitá na prvních místech s nejvyšším indexem, jako tomu bylo v předchozím případě, ale nalézá se ještě za EU28. To znamená, že dětí není tolik, aby zvýšily index ekonomické závislosti. Česko se svou hodnotou 78,2 ocitá mezi zeměmi, jejichž index ekonomické závislosti patří k nižším. Ovšem nejnižší index závislosti překvapivě vykazuje Slovensko s hodnotou 69,0. Turecko se posunulo z nejlepší pozice v předchozím srovnání před Českou republiku s hodnotou 79,6.

Co ukázal Statistický atlas Eurostatu

V souvislosti s tímto tématem doporučujeme navštívit nejen databázi Eurostatu (výše uvedené charakteristiky lze najít v tabulkách pod kódem demo_pjanind), ale i Statistický atlas Eurostatu. Najdete ho ZDE.
V atlase jsou k dispozici dělení nikoli jen po státech, ale po nižších útvarech, v tomto případě regionech označovaných jako NUTS2.
V kapitole Zdraví najdeme například příčiny úmrtí na nemoci oběhového systému. Data jsou standardizovaná a vyjádřena jako míra úmrtnosti na 100 tis. obyvatel. V grafickém zobrazení je velmi dobře vidět, že nejvyšší hodnoty, vyšší nebo rovné 600 případům na 100 tis. obyvatel, se nacházejí v zemích východní Evropy, včetně Česka a Slovenska. Naopak nejlepší charakteristiky (méně než 300 případů na 100 tis. obyvatel) má především Francie a Španělsko.
Pokud se podíváme na úmrtí na zhoubné nádory (kapitola 2.3), vidíme, že jsou na tom opět špatně státy východní Evropy.
Mluvíme-li o seniorech, přirozeně nás zajímá i naděje dožití při narození. Ve Statistickém atlasu Eurostatu si všimněme nejnižší naděje dožití při narození ve státech východní Evropy. V České republice je to v Ústeckém a Moravskoslezském kraji (méně než 78 let). Naopak nejvyššími hodnotami, přes 83,0 a více let se může pochlubit především Španělsko, Francie a část Itálie. Celá západní Evropa oproti státům východní Evropy má v tomto smyslu výrazně lepší postavení.
S dobrým zdravotním stavem souvisí i možnost pracovat ve vyšším věku, jak je ukázáno v kapitole 4.4 na míře zaměstnanosti lidí ve věku 55–64 let. Tam dominují především severské země a Německo, ale i Velká Británie.

Více se dočtete zde: Obyvatelstvo