Evropský rozpočet bude mít vždy přerozdělovací funkci

Jaké konkrétní oblasti se v Evropském účetním dvoře věnujete?

Byl jsem přidělen do jednoho z pěti senátů, který se nazývá Financování a správa Unie. Ten zodpovídá za audit spolehlivosti roční účetní závěrky Evropské unie a také za koordinaci vypracování ročních prohlášení o věrohodnosti. Kromě toho přijímá zvláštní zprávy, které shrnují výsledky auditů výkonnosti v oblastech správy a finančního řízení. Mojí povinností je podávat zprávy za specifické auditní úkoly, například za audit efektivnosti politiky EU v oblasti budov, za pravidelné informování o výkonnosti ve výroční zprávě Evropského účetního dvora a za systém monitorování plnění doporučení.

Navíc jste byl jmenován koordinátorem pro záležitosti související s brexitem. Už víte, jaký dopad bude mít vystoupení Velké Británie z Evropské unie na evropské finance, hlavně na rozpočet a také na dotační mechanismy?

Na hodnocení brexitu je ještě příliš brzo. Potřebovali bychom nejdříve znát podrobnosti jakékoli navrhované dohody se Spojeným královstvím o finančním narovnání a o budoucích vztazích. Doufám, že tvrdost brexitu a s tím související dopady na Evropskou unii a její členské státy půjde lépe odhadnout po nadcházejících parlamentních volbách v Británii. Bez ohledu na brexit lze předpovědět snahu Evropské komise, a to pozměnit priority evropského rozpočtu, zvýšit rozpočtovou flexibilitu a podmínit čerpání evropských dotací novými podmínkami. Určitě bude dále pokračovat snaha Evropské komise přesměrovat prostředky z tzv. sdíleného řízení prostřednictvím členských států do centrální zodpovědnosti Evropské komise či Evropské investiční banky a rozhodovat tak o výdajích Unie přímo z Lucemburku. Při těchto diskuzích opakovaně dodávám, že evropský rozpočet bude mít vždy přerozdělovací funkci. Tímto je totiž zajištěna stabilita Evropské unie. Bez evropského přerozdělování by nebyly kompenzovány asymetrické výhody pro vyspělejší země Unie, které vyplývají z existence vnitřního trhu.

Používáte ke své práci i data ze statistických institucí?

V současné době se statistickými institucemi jako takovými nespolupracujeme. Samozřejmě ale používáme jejich statistické údaje, které shromažďuje Eurostat. Ten je také pro nás zdrojem dat. Takže nepřímo používáme i údaje od Českého statistického úřadu. Statistiky využíváme i z jiných zdrojů, například od mezinárodních organizací, jako jsou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nebo Světová banka, dále od partnerských zemí, organizací občanské společnosti atd. Údaje, které nás zajímají, do velké míry souvisejí s prověřovaným auditním tématem. Předmětem našeho zájmu může být v zásadě jakýkoli typ statistických údajů. Evropský účetní dvůr totiž pokrývá nesmírně široké spektrum oblastí.

Ing. Jan Gregor

Po ukončení Vysoké školy ekonomické v Praze, kde vystudoval obor mezinárodní obchod s vedlejší specializací na evropskou ekonomickou integraci, začal v roce 1998 pracovat na Ministerstvu financí jako referent odboru finanční politiky. Záhy se stal vedoucím jednoho z oddělení odboru pro evropskou nitraci a v letech 2001 až 2010 ředitelem odboru národního fondu. Dne 23. srpna 2010 jej ministr financí ČR Miroslav Kalousek jmenoval svým náměstkem pro oblast veřejných rozpočtů. Na této pozici působil i za ministra financí Jana Fischera a dále pak i za ministra Andreje Babiše. Vloni na jaře byl Radou EU jmenován členem Evropského účetního dvora.

Ve zvláštní zprávě č. 12/2012 Evropský účetní dvůr konstatoval, že se nedaří plně uplatňovat Kodex evropské statistiky, protože chybějí účinné nástroje na ověřování a vynucování některých jeho ustanovení. Zlepšila se situace přijetím nového nařízení o evropské statistice?

Evropský účetní dvůr doporučil přesunout ve větší míře odpovědnost za dohled nad dodržováním Kodexu evropské statistiky v členských státech z národních statistických úřadů na Komisi – Eurostat. Jeho doporučení se realizovalo, 29. dubna roku 2015 bylo přijato pozměněné nařízení o evropské statistice, které ve svém článku 12 uvádí – cituji: „Pokud odvětvové právní předpisy stanoví možnost uložit pokuty v případech, kdy členské státy zkreslí statistické údaje, může Komise v souladu se Smlouvami a těmito odvětvovými právními předpisy zahájit a vést nezbytná šetření, pokud je to nutné včetně inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda zkreslení statistických údajů bylo závažné a úmyslné nebo k němu došlo z hrubé nedbalosti.“

O investičních aktivitách státu i firem často rozhoduje cyklus čerpání peněz z Evropské unie. Co si myslíte o systému rozdělování a kontroly využití těchto prostředků? Je podle vás dostatečně transparentní a efektivní?

Existuje poměrně velký prostor pro zlepšení kontrolních systémů. Hlavní výzvou je snaha o zjednodušení implementačního systému jednotlivých programů. V období 2009 až 2013 zkoumal Evropský účetní dvůr mnoho kontrolních systémů v jednotlivých členských zemích. Ve valné většině případů dospěl k názoru, že tyto systémy jsou „částečně efektivní“. Evropský účetní dvůr nachází téměř v polovině kontrolovaných projektů chybovost, což je důkazem komplexnosti pravidel uznatelnosti či řídících a kontrolních systémů.

Jaká je pozice České republiky při čerpání evropských dotací v porovnání s dalšími členskými zeměmi?

V roce 2014 zveřejnil Evropský účetní dvůr dokument Zemědělství a soudržnost: přehled výdajů EU v období 2007–2013. Při jeho vypracování čerpal ze svých zkušeností a z výsledků auditů. Co se týče rychlosti čerpání, Česká republika se stabilně pohybuje v zadní části pelotonu členských zemí. Podle výše uvedeného dokumentu byla šestá od konce. V chybovosti nikterak nevybočuje z evropského průměru.

V letošním lednovém vydání časopisu Statistika&My jsme přinesli informaci o tom, jakou roli hrají globální korporace při výběru daní v jednotlivých zemích Evropské unie. Zabývá se Evropský účetní dvůr i těmito otázkami, které vyplývají z pokračující globalizace?

V posledních letech zveřejnil Evropský účetní dvůr některé zvláštní zprávy, které se týkají systému výběru daní v Evropské unii. Rolí globálních korporací při výběru daní se přímo nezabýváme, neboť daň z příjmu právnických osob nepatří mezi zdroje příjmů Evropské unie. Skutečnost, že výhodné daňové režimy motivují některé podniky ke změně sídla či ke změně umístění aktiv, má dopad na hrubý národní důchod členských států. Příspěvky, které tvoří největší část z vlastních zdrojů Unie, dosahují úrovně 66 až 70 procent. Změny v hrubém národním důchodu proto způsobují rozdíly v příspěvcích členských států. Naše audity, které se týkají příjmů Unie, zahrnují právě kontrolu těchto příspěvků. V případě podstatnějších změn se snažíme zjistit, proč k tomu došlo.

V tomto roce došlo k velmi významné události: Irsko vykázalo za rok 2015 u svého hrubého národního důchodu nárůst o 24 %, v případě hrubého domácího produktu to bylo dokonce 32 %. Bylo to v důsledku relokace aktiv výzkumu a vývoje nadnárodních společností?

Ano. O této otázce se ve statistickém společenství široce debatovalo. Eurostat požádal všechny členské státy, aby odpověděly na jeho dotazník, který se tohoto jevu týkal. Jelikož Evropský účetní dvůr považoval toto téma za důležité, věnoval mu prohlášení o věrohodnosti zdrojů Evropské unie.

Kde, kdy a v jakých jazycích publikuje Evropský účetní dvůr své výstupy?

Stejně jako jiné evropské úřady komunikuje s veřejností prostřednictvím internetu. Dále formou auditních zpráv, publikací, organizovaných akcí a také tiskovými zprávami. Jeho auditní zprávy a stanoviska jsou k dispozici ve všech úředních jazycích Unie na internetové stránce www.eca.europa.eu a také na portálu EU Bookshop (pozn. red: více na ZDE). Zprávy o našich produktech a akcích zveřejňujeme na webu a našich sociálních sítích jen v angličtině.