Ekonomická migrace ze Slovenska

V České republice kromě místních občanů pracují také cizinci. Státních občanů Slovenské republiky (SK) zde bylo na konci roku 2014 celkem 96 222, z nichž 41 % mělo trvalý pobyt a zbývajících 59 % jiný typ pobytu. Strukturální mzdová statistika zachytila údaje o 59,9 tis. zaměstnancích.
Zatímco průměrná mzda všech zaměstnanců v České republice vloni činila 27 002 Kč, Slováci pobírali (po očištění od absencí) 30 453 Kč. Rozdíl v aritmetických průměrech (3 451 Kč) byl sice vysoký (13 %), avšak když porovnáme prostřední mzdy (mediány), byl podstatně menší (6 %): medián v ČR činil 23 078 Kč, u Slováků 24 559 Kč.
Jedním z důvodů, proč si Slováci u nás vydělávají více, je vyšší počet odpracovaných hodin. V celé ekonomice byl placený čas v průměru 173,7 hodin za měsíc, u občanů SK to však bylo o 1,8 hodiny více. Při přepočtu na hodinový výdělek tak byla mediánová mzda slovenských občanů vyšší již jen o 5 %.

Převládají muži, které láká hlavně Praha

Z různých statistických třídění lze zjistit, proč u nás Slováci berou více. První věc, která nás u Slováků může zarazit, je velmi odlišný podíl mužů a žen. Zatímco mezi sledovanými zaměstnanci v ČR tvoří podíl žen 44,4 %, mezi slovenskými občany činí pouze 36,4 %. Muži tak tvoří takřka dvě třetiny z celkového počtu slovenských pracujících v ČR. A muži, jak známo, mají obecně v Česku vyšší mzdy.

Slovenské ženy navíc odpracují podstatně více hodin, než je běžný průměr. Průměr ženských placených hodin (175,2) je pouze o půl hodiny menší než u slovenských mužů (175,7). To znamená, že ženy za měsíc odpracují dokonce o 0,7 hodiny více než průměr všech zaměstnanců – mužů v ČR. Ve srovnání se všemi ženami mají Slovenky placenou dobu vyšší o dvě a půl hodiny. Průměrná měsíční mzda slovenských žen (27 846 Kč) je tu přesto o zhruba čtyři tisíce nižší než mzda slovenských mužů (31 946 Kč) a menší o dva tisíce proti všem zaměstnancům – mužům.
Slovenští zaměstnanci se od těch českých odlišují hlavně stupněm dosaženého vzdělání. Zatímco podíl zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním činí v ČR 16 %, vysokou školu má u nás každý čtvrtý Slovák. Nejčastějším vzděláním je střední škola s maturitou (36 % zaměstnanců), u Slováků u nás však převažují učňovské školy (33 %). Také 7,5 % Slováků pracujících v ČR má jen základní vzdělání, přičemž celková hodnota je v České republice 5,6 %. V tomto směru je tedy populace Slováků extrémněji rozdělena.
V regionálním rozložení Slováků výrazně vystupuje hlavní město a okolí. Zatímco celkový podíl zaměstnanců s občanstvím SK je 1,7 %, v Praze tvoří 3,1 %, ve Středočeském kraji 2,6 % a Plzeňském kraj (2,1 %). Nejméně lákají slovenské zaměstnance kraje Ústecký (0,5 %) a Karlovarský (0,7 %).
Podobně nevyrovnané je zastoupení slovenských zaměstnanců v odvětvích. Pouze 0,15 % jich pracuje ve veřejné správě. Velmi malý podíl jich je ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla (0,5 %) nebo ve vzdělávání (0,6 %). Naopak vysoký podíl (5,7 %) mají Slováci pracující v odvětví administrativní a podpůrné činnosti, kam patří i agentury práce. Mužů – Slováků zde pracuje dokonce plných 7 a žen 4 %. Právě zde najdeme málo kvalifikované pracovníky.
Vysoce nadprůměrné zastoupení mužů – Slováků je ještě v oborech informačních a komunikačních činností (3,8 %), které se vyznačují vysokými mzdami, a ve stavebnictví (3 %).

Největší roli hraje skladba zaměstnání

Na manažerské pozici pracuje jen jedno procento slovenských zaměstnanců. V průměru však mají mzdu o 63 % vyšší, než je celkový průměr, a týká se to jak mužů, tak žen.
Pravděpodobněji se lze setkat se Slováky buď v pozicích specialistů (12 tis. osob), anebo naopak v dělnických profesích (28,5 tis.). Mezi technickými pracovníky, úředníky či ve službách a prodeji je jejich podíl nízký. Zatímco mezi dělníky mzdy Slováků nijak nevybočují z normálu, mezi specialisty je jejich prostřední mzda o 29 % vyšší, než činí celkový medián.
Z podrobného pohledu na konkrétní zaměstnání vyplývá, že Slováci se vysokou měrou uplatňují na českém trhu práce jako praktičtí lékaři (12,5 %) a lékaři specialisté (7,1 %), jejich mzdy však nepřesahují mzdu obvyklou v dané profesi. Dále pracují jako programátoři počítačových aplikací (6,2 %), systémoví analytici (5 %) a systémoví administrátoři či správci počítačových sítí (3,8 %), kde jsou jejich mzdy nadprůměrné.

Ve špičkách vedení společností je zastoupen miniaturní podíl zaměstnanců – Slováků (0,8 %), ale jejich mediánová mzda (226 706 Kč) je skoro pětinásobkem celkového mediánu v tomto zaměstnání.
Také u dalších vysokých funkcí dosahuje spíše malý počet slovenských občanů vysoce nadstandardních, až extrémních výdělků. Je zároveň jasné, že zaměstnavatelé neodměňují takto horentně tyto lidi kvůli jejich státnímu občanství, ale pro výjimečné výsledky, které firmě přináší.
V nekvalifikovaných, především dělnických, profesích mají Slováci naopak mzdy stejné jako Češi nebo i nižší. S podílem 6,5 % zaměstnanců tvoří např. významnou skupinu u montážních dělníků mechanických zařízení, jejich mediánová mzda je však nižší o zhruba 1 500 Kč.
Abychom pochopili příčiny migrace Slováků do České republiky, potřebujeme porovnat jejich výdělky u nás a na Slovensku. K tomu dobře poslouží obdobná strukturální statistika Štatistického úradu SR. Podle ní byla v roce 2014 celková průměrná mzda na Slovensku 964 eur (26 542 Kč). Tato hodnota je pouze o málo nižší než srovnatelná průměrná mzda v České republice (27 002 Kč), ale je o čtyři tisíce korun nižší, než kolik vydělávají v průměru slovenští občané u nás.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost