Důchodci v Evropě

Věk odchodu do důchodu se ve většině zemí posouvá nahoru. V Česku je pod průměrem EU.

V roce 2023 byl ke standardnímu dotazníku Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) připojen ad hoc modul na téma důchod a účast na trhu práce. V rámci modulu byli osloveni respondenti ve věku 50 až 74 let. Otázky se zaměřovaly na odchod z práce do důchodu, typy důchodů a věk, kdy lidé začali důchod pobírat, ale také na pracovní aktivitu po dosažení důchodového věku. Koncem roku 2024 byly zveřejněny výsledky tohoto zjišťování i v ostatních státech EU. Vzhledem k tomu, že modul na stejné téma byl do šetření zařazen už v roce 2012, bylo možné některé údaje vzájemně porovnat.

Podíl důchodců v Česku je vysoký

V roce 2023 pobírala v EU nějaký důchod téměř polovina (45,1 %) lidí ve věku 50 až 74 let. Pouze starobní důchod pobíralo 39,7 % z této věkové skupiny, samotný invalidní důchod 4,6 % a souběžně oba typy důchodů 0,8 %. Podíl příjemců důchodu v Česku patřil mezi vysoké, dosahoval 53,2 %. Vyšší byl pouze v Polsku (56,2 %), v Estonsku a na Slovensku (shodně 54,7 %). Nejmenší podíl osob ve věku 50 až 74 let pobírajících důchod mělo Španělsko (30,7 %), Řecko (34,1 %) Itálie (35,4 %) a také Dánsko (36,4 %).

Zdánlivý rozpor nízkého podílu osob pobírajících důchod a jednoho z nejnižších věků pro výplatu prvního důchodu v Řecku lze vysvětlit tím, že v této zemi má nárok na důchod jen malý podíl obyvatel. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti a značnému zastoupení nekvalifikovaných pracovních pozic (hlavně v zemědělství) mnoho lidí na důchod vůbec nedosáhne. Pokud ale splní podmínky důchodového pojištění a nárok na důchod mají, dostanou ho v nízkém věku.

V některých zemích tvoří značnou část příjemců důchodu ti, kteří pobírají invalidní důchod nebo jiné dávky v invaliditě. Jejich nejvyšší podíly byly zaznamenány v Estonsku (11,5 %), Dánsku (10,1 %), Litvě (9,1 %) a Lotyšsku (8,6 %), mimo EU také na Islandu (26,3 %) a v Norsku (14,1 %).

Podíl osob pobírajících důchod ve věkové skupině 50–74 let (%, 2023)

Zdroj: Eurostat

Lidé pracují déle

Pozvolný přechod z práce do důchodu začíná v EU před dosažením 60 let věku. Mezi 55 a 59 lety míra zaměstnanosti postupně klesala z 80 % na 70 %, podíl starobních důchodců v této věkové skupině se blížil téměř 6 %, přičemž ale pětina z nich byla stále zaměstnaná. Podíl osob pobírajících starobní důchod začal výrazněji stoupat od 60 let věku, současně s tím nastal rychlejší pokles míry zaměstnanosti. Pro věk 60 let najdeme průměrnou míru zaměstnanosti v EU 63,1 %, ale v 69 letech už pouze 8,7 %. Zatímco u 60letých byl podíl starobních důchodců pouze 15,1 %, u 69letých to bylo 92,0 %. Podíl příjemců starobního důchodu, kteří byli zároveň zaměstnaní, dosáhl vrcholu v 66 letech (9,9 %). Po sedmdesátce již zůstal podíl důchodců stabilní a míra zaměstnanosti pomalu klesala. Ve věkové skupině 70 až 74 let pobírala starobní důchod naprostá většina osob (97 % mužů a 89 % žen).

Většina lidí opouštěla trh práce krátce po obdržení první výplaty starobního důchodu, část ale pokračovala v práci, což naznačuje postupný přechod do důchodu. Z porovnání let 2012 a 2023 je v EU zřejmý významný posun v načasování přechodu z práce do důchodu. V roce 2023 opouštěli senioři trh práce ve vyšším věku, konkrétně o pět let později. Také míra zaměstnanosti osob ve věku 50 až 54 let byla v roce 2023 o více než 10 p. b. vyšší než v roce 2012. Pokles míry zaměstnanosti navíc začínal později, v roce 2012 už ve věku 53 až 54 let, zatímco v roce 2023 až ve věku 60 let. Zvětšil se i rozdíl v míře zaměstnanosti ve věku 55 až 65 let, protože právě v této věkové skupině je patrný posun k pozdějšímu odchodu do důchodu. Míra zaměstnanosti ve věku 70 až 74 let zůstala v letech 2012 a 2023 podobná.

Průměrný věk, ve kterém respondenti v EU začali pobírat starobní důchod, se od roku 2012 zvýšil z 59,2 na 61,3 roku, což odráží posun k pozdějšímu odchodu do důchodu ve většině států EU. Nejvyšší průměrný věk při odchodu do důchodu vykazovaly v letech 2012 i 2023 Dánsko, Nizozemsko a Švédsko. V roce 2012 mělo průměrný věk při odchodu do důchodu pod 60 let celkem 18 zemí EU, ale do roku 2023 se jejich počet snížil pouze na 4. Nejvyšší průměrný věk při první výplatě starobního důchodu byl v roce 2023 v Dánsku (65,7 roku) a nejnižší ve Slovinsku (58,3 roku). V Česku to bylo 60,8 roku, u našich sousedů v Německu 62,2 roku, v Polsku a na Slovensku shodně 60,0 roku a v Rakousku 59,6 roku.

Průměrný věk při výplatě starobního důchodu (roky, 2023)

Zdroj: Eurostat

Aby se uživili

Během prvních 6 měsíců po vyplacení prvního starobního důchodu v EU pokračovalo v práci průměrně 13,0 % respondentů. Největší podíl pracujících důchodců vykazovaly pobaltské státy Estonsko (54,9 %), Lotyšsko (44,2 %) a Litva (43,7 %), kde respondenti často pokračovali v práci beze změn. Vysoký podíl pracujících důchodců najdeme i v severských státech, ale polovina respondentů zde uváděla změnu úvazku nebo pracovní pozice. Nejmenší podíl pracujících po dosažení důchodového věku zaznamenaly Rumunsko (1,7 %), Řecko (4,2 %) a Španělsko (4,9 %). V Česku po dosažení nároku na důchod pracovalo 27,5 % respondentů.

Důvodem pro pokračování v práci po dosažení nároku na důchod byla v EU nejčastěji radost z práce a produktivity (36,3 %), ale 28,6 % respondentů uvádělo finanční nutnost. Radost a naplnění z práce zmiňovali častěji muži, finanční nutnost častěji ženy. Hlavní důvody pokračování v práci se výrazně lišily i v jednotlivých zemích EU. Radost z práce převažovala v Dánsku (61,0 %) a v Nizozemsku (59,6 %), naproti tomu ve Španělsku a na Kypru tento důvod uvádělo méně než 20 % respondentů. Finanční nutnost dominovala především na Kypru (68,6 %), v Rumunsku (54,3 %), Bulharsku (53,6 %) a Chorvatsku (48,2 %). Tento důvod pro pokračování v práci nejčastěji uváděli zejména respondenti v zemích, v nichž průměrný roční výdělek nedosahoval průměru EU. V Česku téměř polovina respondentů (49,1 %) uvedla, že pokračovali v práci, protože je bavila, 13,7 % zmínilo potřebu sociální integrace, pro 12,4 % respondentů to bylo finančně nezbytné a 11,7 % motivovala finanční atraktivita pracovní pozice.

V ad hoc modulu VŠPS byly rovněž zjišťovány důvody, proč někteří respondenti po první výplatě starobního důchodu přestali pracovat a již v zaměstnání nepokračovali. Největší část z nich jako hlavní důvod uvedla pocit, že už pracovali dost (76,8 %). Mezi další důvody patřily nemoc nebo postižení (6,8 %), dosažení důchodového věku (6,3 %), jiné důvody související s prací jako propuštění, stresující zaměstnání, nedostatek klientů apod. (2,8 %), příznivé podmínky k odchodu ze zaměstnání (2,5 %), případně pečovatelské povinnosti nebo jiné rodinné důvody (1,8 %). Také v Česku nepracující důchodci nejčastěji uváděli, že přestali pracovat, protože dosáhli na důchod a pracovali už dost (79,7 %).

Tento dokument byl vytvořen s finanční podporou Evropské komise – Grant VŠPS AHM 2023 na téma „Důchod a účast na trhu práce“. Názory v něm vyjádřené jsou názory autorky, a v žádném případě nemohou být považovány za oficiální vyjádření Evropské komise.