Dovolené hýbou průmyslem

Smyslem krátkodobých statistik vydávaných zpravidla v měsíční frekvenci je poskytnout informace o aktuálním trendu a popřípadě indikovat jeho změnu. Co se tedy děje, když podle aktuálních údajů za červenec průmyslová produkce po očištění od vlivu počtu pracovních dnů meziročně klesla o 7,6 % a bez očištění dokonce o 14,1 %? Pravděpodobně nic zvláštního, jen mimořádné okolnosti způsobily menší statistické zatmění.
Prvním jevem, který ovlivnil zveřejňovaná čísla, byl samozřejmě obligátní počet pracovních dnů. Letošní červenec měl oproti červenci 2015 o tři pracovní dny méně, což je fenomén sice poměrně neobvyklý, ale díky dvojici státních svátků pohybujících se v rámci týdne nikoliv nemožný. Očišťování od vlivu nestejného počtu pracovních dnů je standardní statistický postup a patří k analytickým standardům. Pro posuzování meziročního vývoje je vhodnější právě očištěný údaj a dvojice –7,6 % a –14,1 % pak spíše dokladuje, k jak velké korekci kvůli kalendářním vlivům došlo.
Druhý je jen poněkud rafinovanější a souvisí s tím, že existují víceméně sezónní jevy, jejichž sezónnost ale není úplně pravidelná. Neodehrává se tedy na úrovni měsíce, ale v delším období, například v průběhu prázdnin. Typickým jsou třeba celozávodní dovolené velkých průmyslových podniků, které někdy připadnou na červenec, někdy na srpen a někdy na přelom obou měsíců. I když se vždy jedná o 2. čtvrtletí, z hlediska měsíčních údajů se vyskytují zdánlivě nahodile a veškeré metody očišťování jsou na ně krátké. Navíc díky provázaným dodavatelským řetězcům neovlivňují jednotlivé podniky izolovaně, ale mají dopad také na dodavatele u nás i v zahraničí. Právě tento jev nastal po delší době i letos.
Dovolenkové zatmění naštěstí nikdy netrvá dlouho a přinejmenším data za srpen přinesou další korigující informace. Nikoliv náhodou právě v letních měsících ČSÚ zveřejňuje kumulovaný údaj za červenec a srpen, ve kterém se právě vliv celozávodních dovolených do značné míry eliminuje.