Dopady pandemie na zahraniční obchod s motorovými vozidly

Opatření proti šíření koronaviru v prvních třech čtvrtletích roku 2020 negativně působila takřka na všechny makroekonomické ukazatele. Zahraniční obchod nebyl výjimkou, a to včetně obchodu s mo­torovými vozidly a jejich díly. Na výrobě motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů včetně všech dílů se v roce 2019 přímo podílel každý třia­dvacátý zaměstnanec v ČR, přičemž objem vypla­cených mezd a platů v tomto odvětví tvořil 5 % cel­kových prostředků vyplacených v daném roce všem zaměstnancům v ČR.

Na výrobě se nepodílejí jen automobilky. Do procesu výroby automobilů je zapojena celá řada subdodavatelů, a proto v něm figuruje podstatně vyšší procento zaměstnanců. Jakákoliv omezení vý­roby tedy logicky postihnou i přidružená odvětví v celém řetězci.

Virus zaklepal i na brány automobilek

Údaje o zahraničním obchodu na konci roku 2019 nijak zvlášť nenaznačovaly, že by nás v roce 2020 měl čekat nějaký turbulentní vývoj. V posledním čtvrtletí roku 2019 jsme sice mohli zaznamenat mírný pokles na straně dovozu i vývozu, nicméně celková bilance zahraničního obchodu se zbožím byla i za toto čtvrt­letí přebytková. Tento vývojový trend se přelil i do prvních dvou měsíců roku 2020.

V polovině března loňského roku došlo i u nás k zavedení prvních restriktivních opatření a následně k tzv. prvnímu lockdownu. Byly zavřené hranice, ne­mohli sem proudit agenturní pracovníci a podniky postupně omezovaly výrobu. Tomuto se nevyhnuly ani automobilky, které prováděly „nenucenou“ od­stávku výroby. Následný propad v zahraničním ob­chodu s motorovými vozidly včetně jejich dílů byl zřejmý nejen na údajích za březen, ale naplno se ukázal hlavně v dubnu, kdy jsme zaznamenali neje­nom nejnižší měsíční bilanci, ale rovněž historicky nejnižší podíl vývozu na celkovém obratu zahranič­ního obchodu. Výrazný propad v jarních měsících byl jak na straně vývozu, tak i dovozu. U vývozu byl však přece jen o něco výraznější.

Na údajích zahraničního obchodu lze vypozo­rovat postupné oživování výroby, které bylo mírně zbrzděné v prázdninových měsících průběhem celozávodních dovolených, a následnou explozi vývozu a bilance v prvním poprázdninovém mě­síci. U dovozu byl návrat k obvyklým hodnotám pozvolnější, což se pozitivně promítlo na celkové bilanci zahraničního obchodu s uvedenými komo­ditami. Je však nutno poznamenat, že údaje v ná­sledujících měsících mohou být zase jiné. V půli podzimu přišel „druhý lockdown“, ačkoliv už ne tak drastický jako na jaře.

Automobilové komodity jsou tahounem exportu

Zcela záměrně uvádíme automobilové komodity, ne­boť samotná produkce dílů a příslušenství pro moto­rová vozidla tvoří zhruba polovinu celkové výroby. Ne nutně vždy se tedy jedná čistě jen o motorová vozidla. Čtyři z pěti těchto výrobků (cca 80 % pro­dukce) míří za hranice našeho území. Automobily, díly a příslušenství pro motorová vozidla následně tvoří skoro 30 % celkového vývozu z ČR a celá tře­tina z nich směřuje k našemu největšímu exportnímu partnerovi, kterým je dlouhodobě Německo. Druhá třetina vývozu těchto komodit je od nás exportována do pouhých pěti zemí (Španělsko, Francie, Sloven­sko, Spojené království, Polsko), přičemž na každou připadá podíl v rozmezí 5 až 7 %.

Vývoz motorových vozidel (včetně dílů) dlou­hodobě převyšuje hodnotu dovozu. Přijatá opatření proti pandemii zapříčinila pokles vývozu za první tři čtvrtletí minulého roku o šestinu (cca 18 %), což v peněžním vyjádření představuje 136,6 mld. Kč. Dovoz se za stejné období smrskl dokonce o pětinu (20 %), tedy o 83,1 mld. Kč.

Zajímává je rovněž souvztažnost mezi vývozem motorových vozidel a jejich dílů, tedy výrobou, a vý­vojem nezaměstnanosti v okresech, kde působí jed­notliví výrobci. Z grafu je dobře patrné, že v období, kdy roste vývoz, a tedy logicky i výroba, klesá v da­ných okresech počet evidovaných uchazečů o zaměst­nání, a naopak v době propadu jejich počet roste. Je velmi pravděpodobné, že u agenturních pracovníků bude vývoj ještě mnohem dynamičtější, neboť v jejich případě nejsou výrobci natolik svázáni kolektivním vyjednáváním s odbory či legislativou.

Budoucnost českého exportu

Pokud bychom chtěli odhadovat, jak bude vypadat zahraniční obchod v následujících měsících, měli bychom sledovat vybrané ukazatele průmyslu. ČSÚ každý měsíc zveřejňuje mezinárodní srovnání indexů průmyslové produkce a také vývoj nových průmy­slových zakázek za vybrané odvětví. Jak významně tyto indikátory korelují s budoucím vývojem vývozu z České republiky, názorně ilustruje graf.

Česká republika je založena proexportně. Za­hraniční obchod naší země je výrazně závislý na výsledcích zpracovatelského průmyslu, přičemž jednotlivá odvětví v tomto sektoru jsou v řadě pří­padů, ať už přímo, či nepřímo, napojena na automo­bilový průmysl. Změny v něm proto mají následně výrazný dopad i na všechny složky zahraničního obchodu. Měsíční údaje jsou (kromě obvyklých sezónních vlivů, jako jsou celozávodní dovolené, svátky apod.) nově ovlivněny také restriktivními opatřeními přijatými k omezení šíření koronaviru. Když se podobná opatření zavádějí i v okolních stá­tech, má to zákonitě výrazný vliv i na český export, přičemž na vývoz motorových vozidel a jejich dílů ještě násobně větší. Chceme-­li znát, co české eko­nomice přinesou dny příští, pak je dobré sledovat průběžné signály nejen ze zahraničního obchodu, ale i ukazatele z průmyslu.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty