Dopady koronavirové epidemie na ekonomiky vybraných zemí světa

Pokles hrubého domácího produktu a nárůst nezaměstnanosti za první čtvrtletí letošního roku hlásí většina států světa. Nejvíce se hospodářství za první čtvrtletí ve srovnání s předchozím rokem propadlo Číně. V zemích eurozóny na tom byla nejhůře ekonomika Francie.

Americká ekonomika v prvním čtvrtletí zaznamenala nejhlubší propad od globální finanční krize z roku 2009. HDP se snížil o 4,8 %, zatímco v posledním čtvrtletí loňského roku ekonomika rostla tempem 2,1 %. Mezinárodní měnový fond (MMF) předpovídá, že americká ekonomika letos vykáže propad o 5,9 % po loňském růstu o 2,3 %. Na příští rok očekává růst HDP o 4,7 %. Za pět týdnů od začátku krize přišlo v USA o práci už více než 26 milionů lidí.

Ekonomika Velké Británie v prvním čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 2 %. Britská centrální banka uvedla, že ekonomika Spojeného království by letos mohla vykázat nejhlubší propad za více než 300 let. HDP by mohl klesnout o 14 %, v příštím roce by naopak mohl vykázat až 15% růst. Počet lidí uplatňujících nárok na podporu v nezaměstnanosti v Británii v dubnu meziměsíčně vzrostl o rekordních 856 500 na 2,097 milionu osob. To je nejvíce od roku 1996.

Čínské hospodářství se za první čtvrtletí ve srovnání s předchozím rokem propadlo o 6,8 %, což byl první ekonomický pokles za poslední dekády. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se HDP snížil o 9,8 %. Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávají, že za celý letošní rok čínská ekonomika vzroste o 2,5 %, nejpomaleji za téměř půl století. Mezinárodní měnový fond čeká zvýšení HDP jen o 1,2 %. Nezaměstnanost dosahuje podle oficiálních údajů kolem 6 %, někteří analytici to ale zpochybňují a objevují se i čísla kolem 20 %.

Německá ekonomika v prvním čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 2,2 %, nejvíce od globální finanční krize v roce 2009. Protože v předchozím čtvrtletí vykázala největší evropská ekonomika pokles o 0,1 %, je nyní v recesi. Propad HDP je zároveň druhý nejprudší od znovusjednocení země v roce 1990. Kabinet koncem dubna předpověděl, že německá ekonomika letos klesne o 6,3 %. To by byl nejhlubší propad od druhé světové války. V příštím roce počítá vládní prognóza s růstem HDP o 5,2 %. Míra nezaměstnanosti se zvýšila na 5,8 %, zatímco v březnu byla na 5,1 %.

Francie vykázala v prvním čtvrtletí nejvýraznější hospodářský propad ze všech zemí eurozóny. HDP jí proti předchozím třem měsícům klesl o 5,8 %. Za celý rok vykáže podle ministerstva financí 8% propad. Míra nezaměstnanosti ve Francii v prvním čtvrtletí klesla na 7,8 %, nejníže za 11 let. Důvodem je však změněná metodika počítání nezaměstnaných.

Italský HDP se v prvním čtvrtletí snížil proti předchozím třem měsícům o 4,7 %. Vláda očekává za celý rok propad o 8 %. Nezaměstnanost letos podle odhadů dosáhne témě 13 %. Před krizí bylo v Itálii 9,8 % nezaměstnaných.

Španělská ekonomika klesla v prvním čtvrtletí kvůli koronaviru meziročně o 4,1 %, ve srovnání s předchozím kvartálem klesl HDP o 5,2 %. Za celý rok by mohla ekonomika podle centrální banky vykázat pokles o 6,8 až 12 %. Na příští rok banka odhaduje růst ekonomiky o 5,5 až 8,5 %. Míra nezaměstnanosti by se měla letos zvýšit na zhruba 19 % ze 13,8 %, kde byla koncem roku 2019.

Více zde.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty