Domácnosti opouští strach utrácet

Rok 2024 přinesl obrat v domácí poptávce. Posilující spotřební apetit domácností napomohl v druhé polovině roku zrychlení ekonomického růstu. Průmysl ale tížily problémy.

Růst české ekonomiky v roce 2024 zrychlil a HDP se zvýšil o 1,0 %. V průběhu roku meziroční růst HDP postupně sílil až na 1,8 % ve 4. kvartálu. Mezičtvrtletně ekonomika ve 4. čtvrtletí 2024 vzrostla o 0,7 %.

Posílení dynamiky HDP v roce 2024 ovlivňovala především vyšší spotřeba domácností a vládních institucí. To se projevilo i lepšími výkony v různých odvětvích služeb. Konkrétně byla meziročně vyšší hrubá přidaná hodnota v peněžnictví a pojišťovnictví, informačních a komunikačních činnostech, ostatních činnostech nebo v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství.

Domácnosti více utrácely

Domácí spotřeba loni celkově vzrostla o 2,4 %. Obnovil se růst spotřeby domácností (2,0 %) a posílil přírůstek spotřeby vládních institucí (3,3 %). Spotřeba domácností reálně meziročně klesala od poloviny roku 2022 a růst začala až na začátku roku 2024. Z hlediska druhu loni vzrostly výdaje na netrvanlivé statky (jde o potraviny, léky, apod.) a čtvrtý rok v řadě rostla i spotřeba služeb. Ve druhé polovině roku 2024 meziroční růst spotřeby domácností posílil a ve 4. kvartálu dosáhl 3,2 %. Mezičtvrtletně se spotřeba domácností zvýšila o 1,5 %. Limity optimismu domácností ale ukazuje dlouhodobá spotřeba (zpravidla velké výdaje – nábytek, velké spotřebiče, dopravní prostředky, apod.), která tři roky za sebou klesala.

Příznivě na výdaje domácností působilo obnovení reálného růstu mezd. Nominální růst mezd v posledních letech trval a dosahoval i výrazných hodnot (5,8 %, 4,3 % a 8,0 % v letech 2021 až 2023), ale proti dvouciferné inflaci to nestačilo. Loni průměrná mzda nominálně vzrostla o 7,1 % a reálně byla vyšší o 4,6 %.

Příspěvky výdajových složek k růstu HDP  (příspěvky* v p. b., růst HDP v %)

*Po vyloučení dovozů pro konečné užití

Zdroj: ČSÚ

Celková zaměstnanost loni vzrostla o 0,3 %. Za mírným navýšením stály zejména obory služeb. Zaměstnanců přibylo v početně významném uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství a v ostatních činnostech (zahrnují řadu osobních služeb, jako jsou kosmetické, kadeřnické apod.). Nadprůměrný byl také přírůstek zaměstnanosti v odvětví veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče a dále v činnostech v oblasti nemovitostí, či v profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech. Ve zpracovatelském průmyslu naproti tomu došlo k další redukci zaměstnanosti.

Zmírnění růstu spotřebitelských cen

Růst spotřebitelských cen loni zpomalil na 2,4 %, což byl nejslabší přírůstek od roku 2018. Výrazný propad tempa oproti roku 2023 (10,7 %) způsobilo především zmírnění růstu cen bydlení a energií a také pokles cen potravin a nealkoholických nápojů. Cenový vývoj v roce 2024 byl charakteristický přetrvávajícím silným růstem cen služeb (5,1 %), zatímco ceny zboží úhrnem vzrostly jen o 0,9 %. Rozdíl mezi cenovým vývojem zboží a služeb souvisí s rozdílným dopadem inflace v letech 2022 a 2023 na různé příjmové skupiny obyvatel. U služeb, které více spotřebovávají domácnosti s vyššími příjmy, nebyl tlak na snížení cen tak velký, protože u nich nedošlo k tak výraznému propadu poptávky jako u zboží.

Ve 4. čtvrtletí 2024 došlo ke zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen na 2,9 %, což byl v rámci roku nejvyšší nárůst. Toto posílení dynamiky v závěru roku bylo ovlivněno především vývojem cen potravin a nealkoholických nápojů, které na předchozí tři meziroční poklesy navázaly ve 4. čtvrtletí opětovným růstem. Posílil také meziroční růst cen bydlení, vody, energií a paliv. Naopak ve směru nižšího meziročního růstu spotřebitelských cen působil pokles cen u oděvů a obuvi a oslabení růstu cen dopravy. Mezičtvrtletně se spotřebitelské ceny ve 4. čtvrtletí zvýšily o 0,1 %.

Struktura meziročního růstu spotřebitelských cen (růst v %, příspěvky v p. b.)

Zdroj: ČSÚ

Loňský rok přinesl rovněž nové zrychlení dynamiky nabídkových cen bytů v Česku poté, co se růst v roce 2023 dočasně zastavil. Nabídkové ceny se loni celkem meziročně zvýšily o 5,0 % a v průběhu roku jejich meziroční přírůstky sílily až na 10,7 % ve 4. kvartálu. Růst cen byl poháněn novým oživením poptávky a trvajícím nesouladem s nabídkou. Dokládá to také tempo růstu realizovaných cen starších bytů, které bylo silnější než dynamika cen nabídkových. Realizované ceny starších bytů v Česku ve 4. čtvrtletí meziročně vzrostly o 14,2 %.

Investice klesly

Za úrovní roku 2023 loni zaostávala investiční aktivita a na růst HDP měla negativní vliv i změna zásob. Investice se loni celkem snížily o 1,4 %. Klesly výdaje na obydlí, ICT a ostatní stroje a zařízení. Naopak vyšší byly investice do dopravních prostředků a zařízení, ostatních budov a staveb a produktů duševního vlastnictví.

Vliv zahraniční poptávky byl také celkově mírně negativní. Oslabení zahraničního odbytu zasáhlo domácí průmysl, zejména zpracovatelská odvětví. Celkem se HDP v EU loni zvýšil o 1,0 % a přírůstek oproti roku 2023 zrychlil. Také v EU bylo ve druhé polovině roku 2024 patrné posílení meziročního růstu HDP až na 1,4 % ve 4. čtvrtletí. Růst ale táhla vpřed spotřeba domácností. Investiční aktivita napříč Evropou loni zpomalovala, a to negativně ovlivnilo české výrobce, především ve strojírenství. Problémem pro menší průmyslově orientované ekonomiky střední Evropy se stává pokračující pokles v Německu, které zase trápilo oslabení poptávky v Číně nebo ve Spojených státech.

Průmysl v problémech

Výše uvedená kombinace domácích i zahraničních faktorů vedla k recesi tuzemského průmyslu. Aktuální či dlouhodobější strukturální problémy se týkaly Německa i řady dalších klíčových obchodních partnerů Česka v eurozóně. Vedle toho byl rozvoj řady dalších nosných exportních oborů limitován pokračující slabší investiční aktivitou v ekonomice, související s utlumenou podnikatelskou i spotřebitelskou důvěrou umocněnou přetrvávajícími ztíženými možnostmi úvěrového financování investic.

Průmyslová produkce (rok 2021 = 100), nominální hodnota zakázek (meziročně v %) a důvěra podnikatelů (na konci čtvrtletí, průměr za období 2003 až 2024 = 100)

Zdroj: ČSÚ, Eurostat

Za celý loňský rok se výkon průmyslu u nás snížil o 0,9 %. K poklesu došlo i přesto, že v polovině všech průmyslových oborů se produkce alespoň mírně zvýšila. Dominantní vliv však měl hlubší útlum některých váhově významných exportních oborů. O 8,4 % – nejvíce ze všech zpracovatelských oborů – se propadla produkce ve strojírenství. Nižší produkci šlo v tomto rozmanitém oboru během roku vystopovat v zásadě napříč celým jeho spektrem. Po dvouciferném růstu v letech 2022 i 2023 se loni o 1,3 % snížila produkce v klíčovém oboru výroby motorových vozidel. Zhoršená byla zejména pozice výrobců dílů a subdodavatelů, protože samotná finální fyzická výroba vozidel rostla. Odbytové problémy v automobilovém průmyslu vedly loni také k poklesu produkce v navazujícím oboru výroby elektrických zařízení a ke stagnaci v gumárenství a plastikářství.

Potíže měly rovněž některé energeticky náročné průmyslové obory, které se obtížně vyrovnávaly s dopady zvýšených cen vstupů. Zmínit lze hutnictví a slévárenství, dlouhodobě útlumovou těžbu a dobývání nebo energetiku. Naopak k mírnému oživení došlo v chemickém a kovodělném průmyslu.

Z oborů vyrábějících převážně produkty investiční povahy loni posílila pouze výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, kterému pomáhá posilující domácí poptávka spojená i s rozvojem fotovoltaiky. Pozitivnější obrázek ukazoval také vývoj v potravinářství a výrobě nápojů, kožedělnictví a obuvnictví (výkon zde vzrostl čtvrtým rokem v řadě). Pokračoval dlouhodobý růst produkce i ve farmaceutickém průmyslu. Dařilo se také oborům, jež se relativně více opírají o tuzemskou poptávku – dřevozpracujícímu průmyslu a papírenství.